Wladimir Rudolf Karl svobodný pán Giesl von Gieslingen (18. února 1860, Pécs – 20. dubna 1936, Salcburk) byl rakousko-uherský generál a diplomat z rodiny s vojenskou tradicí. Od mládí sloužil v c. k. armádě, souběžně působil v diplomacii. Důležitou úlohu v dějinách sehrál jako rakousko-uherský vyslanec v Bělehradě (1913–1914), kdy předal srbské vládě ultimátum předcházející vypuknutí první světové války. Po odchodu z diplomatických služeb dosáhl ve vojsku hodnosti generála jezdectva.
Životopis náhled|vlevo|Wladimir Giesl (dole uprostřed) jako šéf rakousko-uherské vojenské mise v Černé Hoře Narodil se jako mladší syn c.k. polního zbrojmistra Heinricha Karla Giesla (1821–1905),Rodina Heinricha Karla Giesla na webu geni.com dostupné online který byl v roce 1883 povýšen do stavu svobodných pánů. Wladimir se na vojenskou dráhu připravoval nejprve v Hranicích, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě,SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt; Vídeň, 1894; s. 83 dostupné online kterou opustil v roce 1879 v hodnosti poručíka. Poté v nižších hodnostech sloužil u různých posádek v Rakousku-Uhersku, například v Brně, Sarajevu nebo Terezíně.
V roce 1893 vstoupil do diplomatických služeb a řadu let působil jako vojenský atašé v Istanbulu (1893–1909),Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 204 dostupné online kde byl později pověřen také vedením vojenského diplomatického zastoupení pro Řecko a Černou Horu.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1899; Vídeň, 1899; s. 41 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 209 dostupné online V roce 1894 byl povýšen na majora a v roce 1907 se zúčastnil mírové konference v Haagu. V Haagu reprezentoval rakousko-uherskou armádu, zatímco civilní složku zastupoval Kajetan Mérey.KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012; s. 61 ISBN 978-80-86781-18-1 Mezitím postupoval ve vojenské hierarchii a byl povýšen na generálmajora (1906) a polního podmaršála (1910).'Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 175 dostupné online V letech 1909–1913 byl rakousko-uherským vyslancem v Černé HořeJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1910; Vídeň, 1909; s. 51 dostupné online a nakonec v letech 1913–1914 v Srbsku. Zde sehrál důležitou úlohu po atentátu na následníka trůnu Františka Ferdinanda před začátkem první světové války. Dne 23. července 1914 v 18 hodin předal srbské vládě ultimátum. Srbsko dostalo lhůtu na odpověď 48 hodin. Odpověď na rakousko-uherské vyslanectví doručil osobně srbský předseda vlády Nikola Pašić 25. července. Protože srbská reakce podle předpokladu nesplňovala požadavky rakousko-uherské nóty, Giesl podle instrukcí ministerstva zahraničí ukončil diplomatickou misi a vzápětí odjel do Vídně.Rakousko-uherské ultimátum Srbsku na webu Vojenského historického ústavu dostupné online
Po návratu do Vídně byl povýšen do hodnosti generála jezdectva (15. srpna 1914)Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a stal se styčným důstojníkem mezi ministerstvem zahraničí a generálním štábem. Vedení generálního štábu v čele s maršálem Conradem s ním však příliš nekomunikovalo a Giesl nakonec k datu 1. srpna 1915 opustil aktivní službu.Služební postup Wladimira Giesla in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 55 dostupné online V roce 1917 byl vyslán do Turecka, kde měl připravit půdu pro návštěvu císaře Karla I. v Istanbulu. Po zániku monarchie žil v soukromí ve Štýrsku.
V roce 1889 se v Sarajevu oženil s Julií Davidovou von Rhonfeld, dcerou dalmatského místodržitele c.k. polního zbrojmistra Emila Davida von Rhonfeld. Měli spolu dvě děti.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1905; Gotha, 1905; s. 239 dostupné online
Wladimirův starší bratr Arthur Giesl (1854–1935) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generála jezdectva. V letech 1912–1914 byl velitelem 8. armádního sboru v Praze, po prvních neúspěších na srbské frontě na počátku první světové války byl penzionován.
Tituly a ocenění Rodina užívala od roku 1773 prostý šlechtický titul s predikátem von Gieslingen.Genealogisches Taschenbuch der Ritter- und Adels-Geschlechter 1880; Brno, 1880; s. 133–134 dostupné online Wladimirův otec získal v roce 1863 titul rytíře a v roce 1883 byla rodina povýšena do stavu svobodných pánů.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1887; Gotha, 1887; s. 311–312 dostupné online V roce 1915 obdržel Wladimir titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1916; Vídeň, 1916; s. 274 dostupné online Jako vysoký důstojník c. k. armády byl nositelem řady vyznamenání,Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 2 dostupné online vzhledem ke své dlouholeté službě v diplomacii získal i ocenění od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Wladimira Giesla in: Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1913; Vídeň, 1913; s. 52 dostupné onlinePřehled řádů a vyznamenání Wladimira Giesla in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1913; Vídeň, 1913; s. 283 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1896) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1903) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1904) 60x60pixelů komtur Řádu Františka Josefa s hvězdou (1906) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu (1909) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů velkokříž Řádu Františka Josefa (1913) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1914) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile (1915)
Zahraničí 60x60pixelů Řád Medžidie II. třídy (1896, Osmanská říše) alt=|60x60pixelů Řád sv. Alexandra (1896, Bulharsko) 60x60pixelů Řád pruské koruny II. třídy (1899, Německo) 60x60pixelů Řád Takova II. třídy (1899, Srbsko) 60x60pixelů Řád Osmanie II. třídy (1900, Osmanská říše) 60x60pixelů komandér Řád sv. Alexandra (1900, Bulharsko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu rumunské hvězdy (1902, Rumunsko) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Spasitele (1904, Řecko) 60x60pixelů Řád sv. Stanislava II. třídy (1905, Rusko) 60x60pixelů Řád knížete Danila I. II. třídy (1907, Černá Hora) 60x60pixelů Řád Medžidie I. třídy (1908, Osmanská říše)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 141–142 (heslo Wladimir Giesl) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () CLARK, Christopher: Náměsíčníci. Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce; Londýn, 2012 (české vydání Praha 2014, překlad Zdeněk Hron) 669 s. ISBN 978-80-906242-7-6 SKŘIVAN, Aleš: Císařská politika. Rakousko-Uhersko a Německo v evropské politice 1906–1914; Praha, 2022; 512 s. ISBN 978-80-278-0059-9 VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2021; Praha, 2014; s. 144–147 (heslo Giesl z Gieslingenu) ISBN 978-80-905324-3-4
Externí odkazy
Wladimir Giesl na webu austro-hungarian army Wladimir Giesl in Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu Medžidie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu knížete Danila I. Kategorie:Nositelé Řádu svatého Alexandra Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Narození 18. února Kategorie:Narození v roce 1860 Kategorie:Narození v Pécsi Kategorie:Úmrtí 20. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1936 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Muži