Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat ( Ferdinand Ludwig (Reichsgraf) von Kolowrat-Liebsteinsky, 12. prosince 1621, Innsbruck – 30. září 1701, Borohrádek) byl český šlechtic, císařský komorník a velkopřevor Řádu maltézských rytířů. Pocházel z libštejnské větve českého rodu Kolovratů.
Životopis Pocházel ze starého českého šlechtického rodu Kolovratů, patřil k linii Libštejnských. Narodil se jako druhorozený syn místokancléře Albrechta IV. Libštejnského z Kolovrat a jeho manželky Sabiny Viktorie baronky z Wolkensteinu.BORŮVKA, Vlastimil: Rodopis pánů z Kolovrat in: Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000; s. 53–55 ISBN 80-85228-61-0
Kariéru zahájil jako páže u dvora arcivévody Leopolda Viléma a v roce 1638 vstoupil do Maltézského řádu. Na Maltě sloužil u řádového loďstva a v letech 1662, 1667 a 1675–1677 byl jeho admirálem. Mezitím byl komturem několika komend na různých místech habsburské monarchie a v roce 1664 také vyslancem Maltézského řádu ve Vídni. V letech 1676–1701 byl velkopřevorem Maltézského řádu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ve Vratislavi zřídil řádovou komendu S. S. Corporis Christi, která byla přislíbena městu a v roce 1692 opět rozpuštěna. Jako odměnu za to mu řád udělil privilegium v případě obsazení tohoto úřadu. Ze světských funkcí zastával hodnosti císařského komořího, tajného rady, dále byl přísedícím dvorského soudu a jako maltézský velkopřevor také členem sboru místodržících Českého království.
Věnoval se aktivně správě řádových statků v Čechách, vedl dlouholetý spor se Strakonicemi, které byly hlavním majetkem Maltézských rytířů. Pro Maltézský řád přikoupil v roce 1692 panství Měcholupy u Klatov.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 209–210 Jako svůj osobní majetek užíval z otcova dědictví panství BorohrádekHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s., kde příležitostně pobýval a také zde zemřel. Pohřben byl v dnes již zaniklém kostele sv. Prokopa v Praze na Malé Straně.
Se svými bratry byl v roce 1658 povýšen do říšského hraběcího stavu, v roce 1660 byl hraběcí titul potvrzen pro České království. Jeho starší bratr František Karel Libštejnský z Kolovrat (1620–1700) byl dlouholetým zemským hejtmanem na Moravě, mladší bratr Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat (1624–1668) byl velmistrem Řádu křižovníků s červenou hvězdou a arcibiskupem pražským.
Odkazy
Reference
Literatura ČERVENKA, Vladimír: České převorství johanitů a jejich heraldika in: Jihočeský herold. Časopis o pomocných vědách historických. 2/2007, České Budějovice, 2007; s. 14–15 dostupné online
Externí odkazy
Rodokmen Libštejnských z Kolovrat na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek) Rodokmen s erby na www.roskildehistorie.dk
Ferdinand Ludvík Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Narození v Innsbrucku Kategorie:Narození 12. prosince Kategorie:Narození v roce 1621 Kategorie:Úmrtí 30. září Kategorie:Úmrtí v roce 1701 Kategorie:Úmrtí v Borohrádku Kategorie:Pohřbení v Praze Kategorie:Muži