Pasbachaenniut I. (řecky Psusennes I., v egyptštině pꜣ-sbꜣ-ḫꜥ.n-n-nwt znamená „Hvězda, která se zjevila ve Městě“). Nápis v hrobce jeho Horova jména 150px „Silný býk dar krásného Amona se zjevil ve Městě“. Byl třetím vládcem – faraonem v 21. dynastii, která se řadí do Třetí přechodné doby. Vládl v Dolním Egyptu ve městě Džanetu v deltě Nilu v letech 1039–991 př. n. l.
Historický vývoj V předchozí ramessovské 20. dynastii se již od nástupu na trůn Ramesse IV., se sídlem v Piramesse) diferencovaly vládnoucí struktury a ekonomické podmínky vůči Hornímu Egyptu s centrem ve Vesetu. Kněží Amonova chrámu již za vlády Ramesse X. a Ramesse XI. ustavili teokratický stát a Egypt se mocensky rozvolnil do dvou relativně samostatných území na severu a jihu. Po smrti Ramesse XI. se trůnu v Dolním Egyptu ujal Nesbanebdžed, který původně sloužil ve vojsku Ramesse XI., a byl možným nevlastním bratrem Amonova velekněze Hrihora, zakladatele teokracie ve Vesetu. Nesbanebdžed svoje postavení stvrdil sňatkem s dcerou Ramesse XI., Tenatamon. O jeho vládě i jeho nástupce Amenemnesuta, který vládl jen krátce (~5 roků), je málo zachovaných zpráv. Do historie se významněji zapsal až jejich pokračovatel a následník Pasbachaenniut I. syn velekněze Pinodžema I. ve Vesetu a dřívější generál ve vojsku Ramesse XI. Vzájemné vztahy mezi Horním a Dolním Egyptem, vázané na příbuzenské svazky i příhraniční odlišné podmínky, nebyly konfliktní. Dolní Egypt řešil invazi mořských národů do úrodné delty Nilu, Horní Egypt pak usiloval o udržení vlivu v Núbii, bohaté na suroviny a kontrolu pohybu zboží od Asuánu podél horního toku Nilu.
Od Pasbachaenniutova nástupu bylo původní královské sídlo 20. dynastie Piramesse opuštěno a nové královské sídlo bylo vybudováno v Džanetu, vzdáleném severně ~25 km). Období vlády Pasbachaenniuta I. se přisuzuje stavba Amonova chrámu v Džanetu. Archeologické průzkumy původní zástavby v Džanetu včetně blízké nekropole odkryly kamenné bloky, které byly přeneseny z bývalého Piramesse a použity pro místní stavby. Byly identifikovány podle nápisů a jmen faraonů z původních staveb, např. Ramesse II., bloků ze Střední říše, dokonce i pilíře s Horovým jménem faraonů Chufua, Senusreta III. a četné bloky z období Střední říše. Pasbachaenniutova hrobka náhled|vlevo|200px|Džanet – archeologická lokalita – aktuální mapa náhled|vlevo|200px|Model Amonova chrámu v královské nekropoli v Džanetu náhled|vlevo|200px| Hrobka NRT III v Džanetu s vyznačenými pohřebními komorami náhled|vlevo|200px|Pasbachaenniutův sarkofág z červené žuly; Egyptské Muzeum, Káhira náhled|vlevo|200px|Zlatá maska generála Wendjebauendžeda v Pasbachaenniutově hrobce Hrobku (NRT III) odkryl v roce 1939 Pierre Montet a v následujících letech ji otevřel a podrobněji nálezy zpracoval a publikoval.
Pasbachaenniutova hrobka NRT III s neporušenou vstupní šachtou se skládala ze šesti místností: vstupní komora obsahující zbytky několika částí pohřebního nábytku s mumiemi faraonů Siamona a Pasbachaenniuta II. (21. dynastie) kolem neporušeného stříbrného sarkofágu Šešonka II. s jeho mumií a všemi královskými ozdobami. v zadní částí vstupní komory byl odkryt vchod do další komory, ve které byl neporušený sarkofág Pasbachaenniuta I. s bohatou pohřební výbavou v sousední komoře původně určené manželce Pasbachaenniut I., Mutnodžmet (2) se nacházel sarkofág faraona Amenemope (vládl 993–984 př. n. l.) s velmi skromnou výbavou. v boční komoře (III/3) byl prázdný sarkofág prince Anchefenmuta, Pasbachaenniutova syna, generála a správce Amonova chrámu. v komoře (III/4), přistavěné v pozdějším období, byl neporušený hrob generála Wendžebauendžeda včetně sarkofágu a bohaté pohřební výbavy.
Komora V žulovém sarkofágu byla v antropomorfní stříbrné (spíše slitiny zlata a stříbra) rakvi mumie faraona, ze které se zachovaly jen nepatrné části. V bohatě vybavené komoře byl dřevěný nábytek, poškozený vlhkostí, tradiční vešebty, zlaté šperky, zlaté tepané vázy a četné další. Podrobný seznam a popis 323 nalezených artefaktů Montet shrnul v monografii z roku 1945. Z nejzajímavějších to je zlatá váza s kartuší Ahmose, která byla zřejmě odcizena přímo z jeho hrobky v El Amarně, dalším je zlatý tepaný pohár s vepsaným jménem Pinodžema I. a kanopy s jeho kartušemi.
Stříbrná rakev Umělecká a řemeslná dovednost výrobců rakve Pasbachaenniuta I. je rovněž dokladem znalosti technologických postupů práce s kovy, v tomto případě stříbrozlatého, tenkostěnného vrchního dílu. Co do zpracování a použitého materiálu je analogií zachované rakve Šešonka II., který jednak vládl poměrně krátce (~2 roky), a jednak oproti Pasbachaenniutovi o více než sto let později. Typově se blíží formě známé již z 18. dynastie z pohřební výbavy faraona Tutanchamona, je však zřejmé, že v tomto porovnání obě zmíněné jsou oproti Tutanchamonově výbavě méně dekorativní. Výroba podobných artefaktů tedy byla historicky zavedeným výrobním artiklem. Na obou antropomorfních rakvích Pasbachaenniuta I. a Šešonka II. jsou viditelně podobné gravírované motivy, stopy po kovotepeckém tvarování a finálním leštění. Spoje přídavných dílů, pokrývky hlavy nemes u Pasbachaenniutovy rakve, jsou nýtované. Na temeni hlavy je zlatý vadžet ve tvaru kobry, bohyně chránící Dolní Egypt. Další bližší materiálově-technologické analýzy nejsou známé. náhled|střed| 480px|Antropomorfní rakev Pasbachaenniuta I.
Poznámky
Reference
Související články Šešonk II. 20. dynastie 22. dynastie 18. dynastie
Externí odkazy
Kategorie:Muži Kategorie:Faraoni 21. dynastie Kategorie:Egyptské dynastie