Bedřich Karel lantkrabě z Fürstenbergu (německy celým jménem Friedrich Karl Johann Nepomuk Egon Landgraf zu Fürstenberg; 26. ledna 1774 Vídeň – 4. února 1856 Vídeň) byl rakouský šlechtic, dvořan, politik a diplomat. Měl původ ve staré šlechtické rodině a po službě v rakouské armádě během napoleonských válek zastával funkce u císařského dvora. Nakonec byl v letech 1846–1856 nejvyšším dvorským maršálkem a získal Řád zlatého rouna. Jeho potomci v několika generacích vlastnili statky na Moravě (Kunín, Přestavlky, Horní Moštěnice, Tavíkovice). Z jeho početné rodiny vynikl syn Bedřich Egon (1813–1892), kardinál a dlouholetý arcibiskup v Olomouci.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Weitra v Rakousku, hlavní rodové sídlo Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů, patřil k lantkraběcí linii sídlící v Rakousku s hlavním sídlem na zámku Vitoraz (Weitra).Ottův slovník naučný, díl 9.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8 Narodil se jako nejstarší syn lantkraběte Jáchyma Egona z Fürstenbergu (1749–1828), matka Žofie Terezie (1751–1835) pocházela z německého rodu Oettingen-Wallersteinů.
Studoval práva a působil ve státních službách, mezitím sloužil v armádě a zúčastnil se napoleonských válek, dosáhl hodnosti plukovníka. V roce 1796 byl jmenován císařským komořím a v roce 1801 říšským dvorním radou (byl historicky posledním jmenovaným členem říšské dvorské rady před zánikem Svaté říše římské.GSCHLIESSER, Oswald von: Chronologische Liste der Reichshofräte, Vídeň, 2014; s. 210 dostupné online Po napoleonských válkách působil u císařského dvora ve Vídni a od roku 1819 byl tajným radou, příležitostně byl pověřen i diplomatickými misemi (Petrohrad). V letech 1835–1846 byl vrchním ceremoniářem a nakonec stejně jako otec vykonával úřad nejvyššího dvorského maršálka (1846–1856). V roce 1852 obdržel Řád zlatého rouna,LOBKOWICZ, František: Zlaté rouno v zemích českých (zvláštní otisk ze Zpravodaje Heraldika a genealogie), Praha, 1991; s. 271 byl též nositelem Leopoldova řádu, ruského Řádu sv. Vladimíra a bavorského Řádu Maxe Josefa.
Ve Vídni zastával také řadu čestných funkcí.Hof- und Staats-Handbuch des Kaiserthums Oesterreich, Vídeň, 1845; s. 7 dostupné online
Rodina
náhled|upright|Erb lantkraběcí linie Fürstenbergů V roce 1801 se ve Vídni oženil s princeznou Marií Terezií ze Schwarzenbergu (1780–1870), dcerou knížete Jana Nepomuka ze Schwarzenbergu. Marie Terezie byla c. k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a nejvyšší hofmistryní císařovny Marie Anny.Rodina Bedřicha Karla Fürstenberga in: Gothaischer genealogischer Hofkalender 1835, Gotha, 1835; s. 88–89 dostupné online Z jejich manželství se narodilo deset dětí. 1. Jan Nepomuk Egon (21. března 1802 – 10. ledna 1879), státní úředník, poslanec dolnorakouského zemského sněmu, dědičný člen rakouské Panské sněmovny 2. Marie Sofie (28. srpna 1804 – 4. února 1829), manžel 1827 Bedřich Kraft kníže z Oettingen-Wallersteinu (16. října 1793 – 15. listopadu 1842), c. k. komoří, plukovník 3. Filip Karel Jáchym (30. prosince 1806 – 4. ledna 1807) 4. Josef Arnošt Egon (22. února 1808 – 6. března 1892), prezident vrchního zemského soudu v Brně, poslanec moravského zemského sněmu, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1843 Marie Ernestina z Oettingen-Wallersteinu (5. července 1803 – 1. února 1872) 5. Karel Egon (15. června 1809 – 18. května 1876), c. k. hejtman, komtur Řádu německých rytířů 6. František Egon (12. dubna 1811 – 13. října 1849), c. k. plukovník, komtur Řádu maltézských rytířů 7. Bedřich Egon (8. října 1813 – 20. srpna 1892), kardinál, arcibiskup olomoucký, doživotní člen rakouské Panské sněmovny 8. Arnošt Egon (6. listopadu 1816 – 24. března 1889), poslanec moravského zemského sněmu a říšské rady, doživotní člen rakouské Panské sněmovny, manželka 1867 Karolina Antonie Busek (15. srpna 1821 – 26. ledna 1900), morganatické manželství 9. August Jáchym Egon (5. října 1818 – 14. května 1819) 10. Gabriela (17. března 1821 – 18. března 1895), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, dvorní dáma arcivévodkyně Žofie, manžel 1844 Alfons markrabě Pallavicini (7. března 1807 – 7. března 1875), c. k. komoří
Díky své manželce a sestrám byl Bedřich Karel blízce spřízněn s významnými představiteli knížecích rodin habsburské monarchie. Jeho švagry byli vojevůdci napoleonských válek polní maršálové kníže Karel Filip ze Schwarzenbergu a kníže Jan Josef z Lichtenštejna. Dalšími švagry byli císařský nejvyšší štolba Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu a kníže Josef František z Lobkowicz.
Odkazy Reference
Externí odkazy Rodokmen Fürstenbergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Bedřich Karel Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Mecenáši Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Maxe Josefa Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Narození v roce 1774 Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 4. února Kategorie:Úmrtí v roce 1856 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži