Miloš Otto Bondy (1895 Praha – 1942) byl československý podnikatel (1921–1928), automobilový závodník a účastník II. odboje (1939–1942). Závodil jako soukromý jezdec, a to především na vozech Praga (1921), Austro-Daimler (1922), Bugatti (1928–1931) a Renault (1936). Za odbojovou činnost byl vězněn a popraven.

Životopis Narodil se v Praze v roce 1895 do rodiny mohovitého židovského podnikatele. Jeho rodiče – otec Leon Bondy (26. 7. 1860 Praha – 12. 10. 1923 Praha) a matka Marie „Mici“ Bondyová rozená Krulišová – měli tři syny. Nejstarší Vladimír se narodil v roce 1892, Karel v roce 1894 (7. 11. 1894 Praha – 14. 5. 1965 Praha) a Miloš jako třetí, nejmladší. Jeho otec Leon Bondy, absolvent pražské techniky se zasloužil o vznik České průmyslové banky (1898) a byl mj. předsedou výkonného výboru jubilejní výstavy (1908), člen správní rady rakouského Lloydu (od roku 1908), místopředsedou Obchodní a živnostenské komory v Praze (1910–1923), předsedou nebo čelným funkcionářem celé řady hospodářských korporací, majitel železářských podniků Ferra (dříve L. G. Bondy) a také mecenášem umění.

Manželství Miloš Bondy uzavřel s Olgou Krulišovou (nar. 24. října 1895 v Praze) a v květnu 1921 se jim narodil syn Miloš Micha Bondy (21. května 1921 Praha – 21. dubna 1986 Kidron, Izrael).

Po ukončení studií Miloš Otto Bondy začal podnikat. Jako pražský velkoobchodník se v roce 1920 stal na ustavující valné hromadě členem správní rady Autodopravní akciové společnosti (1919–1923). Tato společnost byla založena JUDr. Karlem Baxou (starosta hl. města Prahy) a Čechoameričanem kpt. Emanuelem Viktorem Voskou jako prezidentem Československé obchodní společnosti americké (Czechoslovak Commercia Corporation of America). Autodopravní společnost však po krátké době končí úpadkem, protože společnost po nákupu 52 osobních vozů (taxi), 10 luxusních automobilů, 19 autobusů (městská doprava) a 18 nákladních automobilů (spedice) nebyla schopna dostát svým závazkům. V roce 1923 byla smlouva města s Autodopravní akciovou společností v Praze rozvázána. V roce 1925 Autodopravní akciovou společnost nákupem akcií na burze ovládla skupina akcionářů blízká Českomoravské Kolben-Daněk.

Mnohem významnější byla jeho kapitálová účast a vlastnictví společnosti Miloš Bondy a spol., továrna na letadla (Avia, 1921–1928). Zástupci pražských oddílů stolního tenisu se sešli 20. února 1925 v restauraci Carlton s Provaznické ulici a ustavili přípravný výbor, který měl za úkol vypracovat stanovy České tabletennisové asociace (ČsTTA). Už o měsíc později 18. března v bubenečské vile Bondyů na Zátorce (nyní Romaina Rollanda 392/4, v majetku Ruské federace) delegáti devíti klubů zvolili Miloše Bondyho předsedou ČsTTA a položili tímto základní kámen k organizovanému stolnímu tenisu v českých zemích a na Slovensku. V roce 1927 byl na valné hromadě zvolen členem správní rady Středostavovské záložny v Praze. V roce 1928 ve dvoraně jeho domu Na Poříčí 30 směrem k Florenci začal stavět moderní víceposchoďový hotel s garážemi až pro 400 vozů (tři podzemní patra a sedm nadzemních). Podle projektu berlínského architekta Müllera stavbu vedl český architekt Václav Pilc. Nový hotel AXA (Na Poříčí 1051/40), jehož majitelem se stal Václav Pilc, byl postaven v letech 1930–1932 jako polyfunkční funkcionalistická řadová trojkřídlá budova. V roce 1929 se kapitálově podílel na vzniku motocyklu MAT ing. F. Votroubka, který byl vyroben v jeho podniku MB-Miloš Bondy. Motocykl MAT z konce dvacátých let byl vyráběn v limitované sérii. Stroj byl osazen řadovým čtyřválcem o objemu 498 cm³ a nebyl poháněn obvyklým řetězem, ale kardanovým hřídelem.

Miloš Otto Bondy v době propuknutí II. světové války obchodně pobýval v Paříži. S pomocí důstojníka zpravodajského oddělení francouzské armády mjr. Goyi se přemístil do Budapešti. Zde vedl zpravodajskou skupinu pro Obranu národa pracující pro jeho II. oddělení, pro přechody do zahraničí. V srpnu 1942 byl Miloš O. Bondy obviněn a odsouzen ze „zemězrady, napomáhání nepříteli a přípravy k velezradě“. Byl označen za zvláště nebezpečného nepřítele Říše, odsouzen k trestu smrti a popraven. náhled|Letadla Avia (1920–1924)

Podnikatel v letectví Česká továrna Avia–dílna na opravu a výrobu letadel byla založena v srpnu roku 1919 (zápis v obchodním rejstříku je datován 19. září 1919). Prvními společníky byli ing. Pavel Beneš, ing. Miroslav Hajn (konstruktéři), Jaroslav František Koch (později tvůrce motocyklů Praga a ČZ) a Václav Malý (obchodník). V roce 1920 továrna dokončila první letoun, dolnokřídlý jednoplošník Avia BH–1 (typové označení BH vychází z prvních písmen příjmení konstruktérů). V roce 1921 byl letoun vystaven na Mezinárodní letecké výstavě v pražském Průmyslovém paláci. Stavbou letounu se však nová společnost finančně vyčerpala. Ing. Pavel Beneš se o pomoc obrátil na svého spolužáka Karla Bondyho. V létě 1921 kapitálově vstupují bratři Bondyové do společnosti Avia, která mění název na Miloš Bondy a spol., továrna na letadla. Tehdy továrna sídlila v budovách bývalého pivovaru ve Vysočanech. Miloš a Karel Bondy, kteří továrnu osobně vedli, věnovali pochopitelné úsilí jejímu dalšímu rozvoji. Miloš O. Bondy byl 17. ledna 1922 přijat jako spolu zakládající člen do Čs. Aero-klubu a současně byl zvolen za člena výboru. V roce 1923 pracoval v jeho správním výboru, společně s dr. Vladimírem Kabešem, majitelem továrny Aero, továrna letadel. V červnu 1925 se společnost Miloše Bondyho přestěhovala do nových prostor v Holešovicích (Praha VII, čp. 799, nyní Praha 7 – Holešovice, Osadní 799/26, DOX). Postupně se tato společnost stává jednou z nejúspěšnějších leteckých továren v Československu. Šéfkonstruktéry zůstali zakladatelé společnosti, ing. Pavel Beneš a ing. Miroslav Hajn.

První leteckou trofejí, kterou získalo československé letectví na mezinárodním kolbišti, byla cena belgického krále a cena belgického aeroklubu, kterou dobyl dr. Zdeněk Lhota na letounu BH-5.  Získal tak putovní „Pohár belgického krále“ (Copa du Roi des Belges) a cenu pro turistiku belgického Aeroklubu. Výjimečnost celého závodu pak podtrhl i král Albert I., který osobně předal Lhotovi vítězný pohár. Československá sportovní letadla Avia tím vstoupila úspěšně na mezinárodní kolbiště. Šéfpilot Karel Fritsch na letounu Avia BH-11 s motorem Walter NZ-60, vyrobeným továrnou Miloš Bondy a spol., dobyl i druhé významné trofeje pro československého letectví na mezinárodní soutěži, v poháru Coppa d´Italia v Římě (12.–19. listopadu 1925). Již předtím 20. září 1925 zvítězil Karel Fritsch v rychlostním závodě o Cenu presidenta republiky na letounu Avia BH-21. O rok později tovární pilot Václav Bican na vylepšeném letounu Avia BH-11C tento úspěch a vítězství v Coppa d´Italia zopakoval a získal do té doby putovní pohár do definitivního držení firmy Avia.

Miloš Bondy své angažmá v leteckém průmyslu v podstatě ukončil účastí továrny na IV. letecké výstavě v Praze v červnu 1927. Bohatě obeslaná výstava továrnou Avia (Miloš Bondy a spol.) měla ve středu stánku nový dopravní letoun BH-25 pro soutěž pořádanou Ministerstvem veřejných prací na výběr dopravního letadla, stíhací letouny Avia BH-26 a BH-33, výcvikové letouny BH-20 a BH-29, akrobatický letoun BH-22. Celkem v letech 1920–1928 vytvořila továrna 37 typů letadel, která byla vyráběna v 69 různých provedeních. V srpnu 1927 byl Miloš Bondy jmenován členem Sportovní komise mezinárodní letecké federace FAI. V říjnu 1928 Svaz československých pilotů při příležitosti 10. výročí založení svazu udělil čestné odznaky svazu Miloši a Karlu Bondyovým, kteří se již od roku 1926 stali za zásluhy o čs. letectví čestnými členy svazu. náhled|Miloš Bondy, jeho syn Miloš Micha a p. Gutová, manželka prodejce vozů Bugatti ing. Vladimíra Guta (1928)

V říjnu 1926 Národní listy uvedly, že firmu Miloš Bondy a spol. koupí Škoda Plzeň. V průběhu roku 1927 byla společnost akciována a v listopadu příslušná ministerstva schválila stanovy nově zřízené a.s. Avia. Ustavující valná hromada a.s. Avia se konala 4. ledna 1928 s tím, že nová společnost s akc. kapitálem 6 milionů tehdejších korun převezme letecké oddělení fy Avia, Miloš Bondy a spol., což se stalo 22. února 1928, a Avia se tak stala koncernovým podnikem Škodových závodů. V podstatě před propuknutím světové hospodářské krize prodal Miloš O. Bondy podnik se 400 dělníky a úředníky společnosti Škoda Plzeň. V návaznosti na to oba hlavní konstruktéři ing. Pavel Beneš a ing. Miroslav Hajn s částí výkonného osazenstva přešli v roce 1929 do nově zřízeného leteckého oddělení továrny Praga. V roce 1928 prodal i objekt továrny v Holešovicích za dalších 6 mil. korun pražské obci, jejíž 10. odbor stavebního úřadu tam zřídil hlavní sídlo péče o čištění Velké Prahy (později Pražské komunikace).

Po uplynutí 10letého závazku nepodnikat v leteckém oboru, který se naplnil v říjnu 1936, požádal Miloš Bondy o koncesi ke zřízení nové továrny na letadla, kterou hodlal postavit na Moravě.

Automobilový závodník 1921–1923

Prvním jeho poválečným startem byla účast na voze Praga Grand (3,824 l) na prvním poválečném, 5. ročníku v závodu do vrchu Zbraslav–Jíloviště v květnu 1921.ŘEPA, Karel. Závod do vrchu Zbraslav-Jíloviště. I. vyd. Praha: GT Club - Karel Řepa, 2008. 240 s. . Mladý „amateur“ startoval v cestovních automobilech do 4 l objemu válců (kat. F5) a v závodě obsadil 1. místo ex aequo v čase 4:46,3 min společně se zkušeným matadorem Sašou Kolowratem, který jel na Daimleru. V celkovém pořadí cestovních vozů obsadil 5. místo, za což obdržel cenu věnovanou Čs. klubem automobilistů (ČKA). náhled|Miloš Bondy na Bugatti T37A, Brno-Soběšice (1928) V červenci 1921 se zúčastnil na voze Praga (st. č. 9) mezinárodní soutěže spolehlivosti ČKA Kolem republiky v délce přes 2000 km. Za přijetí cizí pomoci však byl diskvalifikován. V druhé etapě z Opavy do Košic najel totiž na překážku, přičemž došlo k přehození závěsů per. Když hevery nestačily, tak si od přihlížejícího železničního zřízence vypůjčil železnou tyč a s ní se snažil vůz nadzvednout. Přitom mu pomáhali pasažér vozu, který nebyl ani jako mechanik hlášen, a i železniční hlídač. Sportovní komise za přijetí cizí pomoci a za použití materiálu na voze nevezeného Miloše Bondyho ze soutěže vyloučila. V soutěži startoval i jeho starší bratr Vladimír Bondy (st. č. 21, Steyr), ale i ten "nedopadl" dobře. Za nedosažení předepsané rychlosti při zkoušce výkonnosti na Dlouhé míli v Ruzyni dostal 50 trestných bodů a obsadil tak 18.-19. místo.

V dubnu 1922 se konala mimořádná valná hromada ČKA, která rozhodla o změně názvu na Autoklub Republiky Československé (AKRČs). Na výborové schůzi byl Miloš Bondy jmenován do Komise výstavní a do Komise pro pořádání sportovních podniků. náhled|Miloš Bondy na Bugatti T37A (Ecce Homo 1928)