Sčítání lidu v českých zemích před moderní érou upozorňuje na některé soupisy obyvatel, které se na území, jenž přibližně odpovídá současnému Česku, uskutečnily již ve středověku, kdy byly prováděny k vojenským a daňovým účelům. Podobná sčítání patří k nejstarším statistickým akcím vůbec; zpočátku zahrnovala pouze část populace.

Historická sčítání obyvatelstva v českých zemích

1058 Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřické kapituly z roku 1058, který je součástí její zakládací listiny, vydané knížetem Spytihněvem II.

1651–1679

1754 Za významný mezník lze označit datum 13. října 1753, kdy byl vydán patent císařovny Marie Terezie o každoročním sčítání lidu – novou kapitolu v historii sčítání obyvatelstva v habsburské monarchii zahájilo sčítání provedené v roce 1754. Poprvé se konalo současně a jednotně na celém území soustátí. Soupis mělo nejprve provést duchovenstvo podle farností, posléze bylo rozhodnuto, že souběžně se uskuteční i sčítání zajišťované vrchností a jeho obsah bude rozšířen o soupis domů a o hospodářskou charakteristiku majitele domu. Sčítání konané v roce 1754 bylo výjimečným počinem. Soupisy z 60. let 18. století, i když umožňují poprvé stanovit hustotu osídlení podle krajů a poskytují některé další informace o sociálním složení obyvatel, byly vcelku neúspěšné. Stoupající míra obav z rostoucích daní a odpor šlechty proti centralistickým snahám dvora, k němuž se postupně přidávala i církevní hierarchie, vedly k četným zkreslením.

1777 V tomto roce byl vydán nový konskripční patent, který se s mírnými změnami a odchylkami stal základem soupisů až do roku 1851. Opět bylo zachyceno veškeré přítomné obyvatelstvo, i když nadále bylo detailnější třídění podle sociálního postavení a věku prováděno pouze u mužů. Od 80. let 18. století byly na panstvích (později v obcích) a městech založeny tzv. populační knihy, v nichž byla zachycena zvlášť každá rodina se všemi členy domácnosti; případné změny (úmrtí, narození atd.) byly do těchto knih zanášeny na základě ohlašovací povinnosti hlavy rodiny.

1851 Konskripcí provedenou v roce 1851 končí souvislá řada soupisů domácího obyvatelstva na českém území.

1857 V roce 1857 se uskutečnilo sčítání lidu, které je označováno jako přechod mezi soupisy obyvatel a moderními sčítáními lidu. Konalo se poprvé k jednomu dni 31. října 1857, a to podle císařského nařízení z 23. března 1857 č. 67.

1869 Další významnou etapu v novodobých dějinách sčítání lidu v Rakousku zahájil zákon přijatý v roce 1869. Na jeho základě bylo na začátku roku 1870 provedeno sčítání lidu, které zachytilo stav ke dni 31. prosince 1869. Podle něj žilo v zemích Koruny české 7 684 291 osob.

Jednalo se o první sčítání po vzniku nového soustátí způsobeného přeměnou Rakouského císařství na Rakousko-Uherskou monarchii v roce 1867. Od tohoto sčítání lidu se všechna následující konala již pravidelně každých deset let.

Odkazy Reference

Související články Sčítání lidu

Externí odkazy Předchůdci moderních sčítání Historie sčítání Historie sčítání lidu

Kategorie:Sčítání lidu Kategorie:České knížectví Kategorie:České království Kategorie:Země Koruny české Kategorie:Habsburská monarchie Kategorie:Rakouské císařství