Čeněk Bubeníček, křestní jméno též Vincenc (4. prosince 1807 Unhošť – 2. února 1888 PrahaMatriční záznam o úmrtí a pohřbu Vincence Bubeníčka farnosti při kostele sv.Vojtěcha na Novém Městě pražském) byl český mecenáš a vlastenec, obchodník se dřevem a stavitel, první protektor spolku Vltavan.
Život Narodil se v rodině unhošťského měšťana Josefa Adalberta Bubeníčka a jeho manželky Magdaleny, rozené Dvořákové. Rodina žila na Feldekovském zámečku v Unhošti, který koupil otec Josef. Starší bratr Jan byl v Unhošti v letech 1824–1826 a 1850–1859 radním a dále v letech 1830–1831, 1832–1848 purkmistrem. V roce 1830 odešel Čeněk Bubeníček do Prahy, kde začal obchodovat se dřívím. Vzhledem k příznivé době, kdy bylo dřevo žádané, se stal zámožným. V Praze měl dřevařskou ohradu v Myslíkově ulici, kam se dopravovalo dřevo ze Šumavy. Ve stejné ulici vlastnil dům U Goliášů, kde je dodnes restaurace U Bubeníčků. Byl vlastencem, mecenášem a značnou část majetku věnoval dobročinným účelům. Přispěl na výstavbu Národního divadla a v roce 1868 zajistil vor, na kterém byl přepraven kámen z Práchně do základů Národního divadla. Po požáru Národního divadla přispěl vysokou částkou na jeho obnovu. Jeho přáteli byli osobnosti kulturního života, například hudební skladatel Ludevít Procházka, operní pěvkyně Marta Procházková, malíř Josef Navrátil, houslista Mořic Anger, malíř Josef Purkyně a další. Umělce a další významné osobnosti hostil kolem roku 1867 i na svém letním sídle na soutoku Vydry a Křemelné v tehdejším Jelenově. Významným hostem byl v roce 1867 skladatel Bedřich Smetana, který společně s Mořicem Angerem zasadil poblíž pily stromky. V současnosti tuto událost připomíná tabulka u tzv. Smetanova smrku. Uvádí se, že pobyt Smetany dal podnět ke složení jeho symfonické básně Vltava.
Čeněk Bubeníček byl ženat, s manželkou Annou (1817–1871) měl dva syny a čtyři dcery. Od roku 1840 byla rodina evidována jako žijící v Praze.
Dílo Stál za výstavbou radnice v Unhošti a za vybudováním silnice z Jenče do Velké Dobré a Prozatímního divadla. Na Šumavě nechal v Rejštejně na soutoku Vydry a Křemelné postavit vodní pilu na místě starého mlýna, který zakoupil kolem roku 1856. Byl dobrým podnikatelem a pila začala velmi rychle prosperovat. Pila je dnes technickou památkou; původně byla označována jako Bubeníčkova pila, později se ujalo označení Čeňkova pila. Odkazy
Reference
Externí odkazy Technická díla staré Šumavy Národní kronika, rod Bubeníčků Národní knihovna, Zámeček Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Čeněk Bubeníček Vodní elektrárna Čeňkova Pila
Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Narození 4. prosince Kategorie:Narození v Unhošti Kategorie:Úmrtí v roce 1888 Kategorie:Úmrtí 2. února Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži