Herta Kašparová (německy Herta Caspar, 21. června 1923 Třešť – 13. září 1946 tamtéž) byla česko-německá úřednice a tlumočnice, zaměstnankyně jihlavské a poté zlínské kriminální policie a gestapa, která 7. května 1945 sehrála zásadní úlohu při masakru 10 z 33 povstalců po pokusu o osvobození města od německých okupačních vojsk na konci druhé světové války, které označila jako pachatele vyrabování bytu její rodiny. Dne 13. září 1946 byla odsouzena místním lidovým soudem a ještě toho dne v podvečer popravena oběšením nedaleko třešťského zámku v rámci poslední veřejné popravy ženy v historii Československa.

Život Mládí Narodila se v budově třešťského nádraží do rodiny Sudetských Němců pocházejících ze Šumperska. Její otec Alois, zaměstnanec ČSD, sem byl umístěn jako výpravčí krátce před jejím narozením. Od narození měla zdeformovanou jednu nohu a nepatrně na ni napadala. Obecnou školu vychodila v Třešti, navštěvovala místní Sokol a měla rovněž řadu českých přátel. Rodina však měla ve většinově českém městě oportunistickou pověst – jakkoli během své přítomnosti ve městě mluvila německy, po Mnichovské dohodě se vystěhování do Německé říše bránila deklarací českého původu. Rovněž měnila podobu svého příjmení mezi variantami „Kašpar“ a „Caspar“. Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 naopak skrz německý původ získala říšské občanství.

Protektorát Čechy a Morava Díky konexím svého bratra začala Kašparová okolo roku 1940 pracovat na služebně německé kriminální policie v Jihlavě jako zapisovatelka a tlumočnice, v září 1942 nastoupila na stejnou pozici na ústředí ve Zlíně. Díky své dokonalé znalosti němčiny a češtiny se účastnila výslechů zadržených a spolupracovala s oddělením zlínského gestapa. Zřejmě s postupující frontou a blížící se Rudou armádou se na jaře roku 1945 vrátila ke svým rodičům do Třeště.

Třešťský masakr náhled|Radnice v Třešti Po zprávách o vypuknutí Pražského povstání 5. května 1945 a postupujícím procesu osvobozování území Československa se rozvinul odpor proti německým okupantům ze strany českého obyvatelstva také v Třešti. Dne 7. května převzali povstalci kontrolu nad městem a utvořili zde Národní výbor. V rámci msty na německém obyvatelstvu vtrhla skupina asi dvaceti ozbrojených mužů do nádražního bytu Kašparových, neboť výpravčí Kašpar byl velitelem zdejší jednotky německé domobrany Volkssturm. Byt útočníci kompletně zdemolovali a vyrabovali. Všichni němečtí obyvatelé města pak byli shromážděni a uvězněni v prostorách městské školy a nezřídka na nich bylo pácháno lynčování či verbální i fyzické násilí.

O povstání v Třešti se dostaly informace do stále nacisty kontrolované Jihlavy a Třebíče a ještě téhož dne dorazila do Třeště dvě trestná komanda Wehrmachtu a dalších německých jednotek, aby osvobodila vězněné německé obyvatelstvo. Kašparová ve skupině poznala několik osob, které znala ze svých předchozích zaměstnání, a následně pak byla vyzvána, aby označila české muže a chlapce, kteří u nich doma vykonávali prohlídku. Celkem jich takto vybrala jedenáct. Deset z takto vybraných bylo záhy zastřeleno na dvoře budovy radnice a poslední, jedenáctý byl popraven již předtím s ostatními zajatými revolucionáři. Spekuluje se, že někteří z nich mohli být vybráni i z jiných důvodů, než byla přímá účast na razii u Kašparových, a jednalo se tak z její strany o osobní mstu.

S osvobozenými Němci pak Kašparová odjela z Třeště a usídlila se v rakouském Gmündu, kde pracovala jako pomocnice v domácnosti a pradlena, mj. v kuchyni pro následně dorazivší vojáky Rudé armády. Dne 2. února 1946 však byla poznána, eskortována zpět do Československa.

Soud a poprava V rámci série procesů s pachateli válečných zločinů v září 1946 byla 13. září postavena před mimořádný soud konaný v městském Sokolském domě. Proti obviněním se hájila tím, že nevěděla, že budou vybraní muži popraveni. Ovšem vzhledem k okolnostem situace a jejím znalostem schopností a způsobů německých ozbrojených jednotek to lze označit za účelovou obhajobu. Soud ji za kolaboraci s nacisty a zločiny proti českým lidem v odpoledních hodinách odsoudil k trestu smrti oběšením, který měl být vykonán dvě hodiny po vynesení rozsudku. Kašparová zažádala o prodloužení lhůty na tři hodiny, aby se mohla setkat se svým bratrem, čemuž soud vyhověl.

Popravena byla v půl sedmé večer na louce za Třeští, v místě zvaném Pod Kaštany nedaleko městského zámku, den předtím zde byl stejným způsobem popraven také vedoucí NSDAP v Třešti Walter Engelmann. Soudní tribunál ji těsně před popravou ještě jednou přečetl rozsudek. Následně byla, oděná v krátkých zdobených šatech, přivedena k šibenici a oběšena. Lékař poté konstatoval smrt. Její tělo bylo uloženo do rakve připravené pod šibenicí a odvezeno na Ústřední hřbitov v Jihlavě, kde byla pohřbena spolu s dalšími Němci, kteří zahynuli během a po konci války. Události se zúčastnily tisíce lidí z Třešti i okolí, včetně žáků základních škol, a kvůli velkému zájmu musely být divákům prodávány vstupenky.

Po smrti náhled|Pomník obětem druhé světové války v Třešti Teatrálnost popravy výrazně přispěla k tomu, že se akt stal jednou z posledních uskutečněných veřejných poprav na území Československa, přičemž poslední veřejné popravy proběhly v roce 1947. Kašparová se tak, vedle například oběti komunistického režimu Milady Horákové či psychopatické vražedkyně Olgy Hepnarové, stala jednou z mála žen v Československu odsouzených k trestu smrti a popravených.

Ve městě bylo na paměť potlačeného povstání vztyčeno alegorické sousoší. Na místě popravy třešťských revolucionářů na dvoře městské radnice vznikl pietní památník.

Osudem Herty Kašparové se zabývá 136. díl dokumentárního cyklu Osudové okamžiky z produkce České televize, natočený roku 2004.

Odkazy Reference

Externí odkazy Vykonané tresty smrti - Policie České republiky Zmínka v diplomové práci Třešť 1945. Česká televize, Osudové okamžiky, délka 14 minut, premiéra 16. 5. 2004 22:15 na ČT2. iVysílání.

Kategorie:Příslušníci Gestapa Kategorie:Čeští úředníci Kategorie:Čeští Němci Kategorie:Sudetští Němci Kategorie:Čeští kolaboranti za druhé světové války Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 21. června Kategorie:Narození v Třešti Kategorie:Úmrtí v roce 1946 Kategorie:Úmrtí 13. září Kategorie:Úmrtí v Třešti Kategorie:Popravení lidé Kategorie:Pohřbení na Ústředním hřbitově v Jihlavě Kategorie:Ženy