Berthierit (Haidinger, 1821), chemický vzorec FeSb2S4, je kosočtverečný minerál. Poprvé byl popsán nedaleko Chazelles ve Francouzském středohoří. Je pojmenován po francouzském geologovi Pierru Berthierovi (1782-1861).
Původ Berthierit vzniká výhradně na hydrotermálních žilách. Doprovází ho nejčastěji antimonit, křemen a arsenopyrit, dále pak tetraedrit, baryt či pyrit.
Morfologie náhled|vpravo|Vzorek berthieritu, Vlastějovice Berthierit se vyskytuje převážně v podobě jehličkovitých, vláknitých, plstnatých až zrnitých agregátů, vzácněji tvoří i samostatné sloupcovité krystaly, dosahující délky až 15 cm.
Vlastnosti Nejčastěji je berthierit ocelově šedý, na vzduchu nabíhá do hněda, žluta až fialova. Je opakní, má kovový lesk. Je křehký, dobře štěpný ve směru prodloužení, má nepravidelný, tříštivý lom a hnědošedý vryp. Rozpouští se v kyselině dusičné a taje před dmuchavkou.
Využití Berthierit je vedlejší rudou antimonu, jenž se využívá k legování ocelí, na výrobu liteřiny, akumulátorů, polovodičů, pyrotechniky či například smaltovaného skla a keramiky.
Podobné minerály Mezi minerály podobné berthieritu patří: antimonit (Sb2S3) jamesonit (Pb4FeSb6S14)
Dále je součástí skupiny chemicky podobných minerálů, do níž patří: berthierit (FeSb2S4) klerit (MnSb2S4) garavellit (FeSbBiS4)
Naleziště Svět Chazelles, Pontgibaud, Francie Bräunsdorf, Německo důl Herja a Baia Sprie, Maramureš, Rumunsko důl San Martin, Zacatecas, Mexiko Oruro, Bolívie
Česko Příbram Krásná Hora nad Vltavou Vlastějovice Kutná HoraBerthierite na databázi RRUFF™
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Minerály Kategorie:Minerály 2. třídy Kategorie:Sulfidy (minerály)