30 minut po půlnoci

30 minut po půlnoci (v anglickém originále Zero Dark Thirty) je americký filmový thriller režisérky Kathryn Bigelowové z roku 2012. Scénář napsaný Markem Boalem zdramatizoval příběh téměř desetiletého mezinárodního honu na Usámu bin Ládina, vůdce teroristické organizace Al-Káida, po útocích z 11. září 2001. Pátrání vyústilo k odhalení jeho zabezpečeného sídla v pákistánském Abbottábádu a vojenské operaci Navy SEALs „Neptunovo kopí“, která skončila 2. května 2011 jeho zabitím.

Hlavní postavu zpravodajské analytičky CIA Mayi Harrisové ztvárnila Jessica Chastainová. Další role si zahráli Jason Clarke, Joel Edgerton, Reda Kateb, Mark Strong, James Gandolfini, Kyle Chandler, Stephen Dillane, Chris Pratt, Édgar Ramírez, Fares Fares, Jennifer Ehleová, John Barrowman a Harold Perrineau. Producenty se stali Boal, Bigelowová a Megan Ellisonová, jejíž společnost Annapurna Pictures snímek financovala. Premiéra v Los Angeles se uskutečnila 10. prosince 2012 a celosvětová projekce byla zahájena 11. ledna 2013.

Thriller obdržel kladné recenze a 95 kritiků jej zařadilo na své seznamy deseti nejlepších snímků roku 2012. Z pěti nominací na 85. ročníku udílení Oscarů v kategoriích nejlepší film, nejlepší herečka v hlavní roli, nejlepší původní scénář, nejlepší střih a nejlepší střih zvuku, proměnil ve vítězství poslední z nich společně s bondovkou Skyfall. V rámci 70. ročníku Zlatých glóbů získal nominace v kategoriích nejlepší filmové drama, nejlepší režie, nejlepší scénář a nejlepší herečka v dramatu, kterou se stala Jessica Chastainová po ocenění akademiků.

Kontroverzi vyvolaly scény zobrazující zdokonalené vyšetřovací techniky, jimiž se eufemisticky označoval americký program systematického mučení zajatců na Guantanamu, v Bagrámu, Abú Ghrajbu a dalších tajných věznicích během prezidentství George W. Bushe. Kritici zachycení výslechů jako účinného nástroje získávání spolehlivých, přesných a užitečných informací, považovali dané scény za propagandu mučení. Úřadující ředitel CIA Michael Morell se domníval, že film vytvořil falešný dojem, že mučení bylo klíčem k dopadení bin Ládina. Jiní, včetně novináře Marka Bowdena, tento pohled nesdíleli a převedení reálných vyšetřovacích praktik na plátno označili za nutnost, která ve výsledku způsobila odpor proti mučení.

Republikánský kongresman Peter T. King z New Yorku vznesl obvinění, že filmaři získali přístup k utajovaným materiálům, což tvůrci odmítli. Nezisková organizace Juridicial Watch však došla z dokumentů ministerstva obrany k závěru, že režisérka Bigelowová přímo spolupracovala s Bílým domem a rezortem obrany, včetně setkání s velitelem operace, a mohla se seznamovat s utajovanými skutečnostmi. Podle konceptu zprávy generálního inspektora, zveřejněného až v červnu 2013 neziskovou organizací Project on Government Oversight, vyzradil ředitel CIA Leon Panetta tajné informace o Navy SEALs, včetně jména velícího důstojníka akce, na předávání ocenění v ředitelství CIA před více než 1,3 tisící vojáky a zpravodajci. Na oslavě v červnu 2011 byl mezi přítomnými také scenárista Mark Boal.

Děj Maya je analytička CIA, která má za úkol najít vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. V roce 2003 je přítomna na americkém velvyslanectví v Pákistánu aby se zde spolu s důstojníkem CIA Danem účastnila výslechů zadrženého Ammara (Reda Kateb). Ten je podezřelý z napojení na několik únosců z útoků 11. září a který je podroben schváleným technikám mučení při výslechu. Ammar poskytne nespolehlivé informace o podezřelém útoku v Saúdské Arábii, ale prozradí jméno osobního kurýra bin Ládina, Abú Ahmeda al-Kuvajtího. Další informace od zadržených spojují kurýrní přepravu Abu Ahmeda mezi Abu Faradžem al-Libbim a bin Ládinem. V roce 2005 Faradž popírá, že by věděl neco o kurýrovi jménem Abú Ahmed; Maya to interpretuje jako Faradžovu snahu utajit význam Abú Ahmeda.

V roce 2009, během útoku na Camp Chapman, je Mayina kolegyně a přítelkyně Jessica zabita sebevražedným atentátníkem. Vedoucí případu, které se líbila stopa Abú Ahmeda, se s ní podělí o výslech jordánského zadrženého, který tvrdí, že Abú Ahmeda pohřbil v roce 2001. Maya se dozvídá, co bylo CIA sděleno o pět let dříve: Ibrahim Sadžíd cestoval pod jménem Abu Ahmed al-Kuwaiti. Maya si uvědomí, že její stopa může být naživu, a kontaktuje Dana, nyní vysokého důstojníka v centrále CIA. Domnívá se, že fotografie Ahmeda, kterou CIA získala, je fotografií jeho bratra Habiba, který byl zabit v Afghánistánu. Maya říká, že podle vousů a domorodého oblečení jsou si bratři podobní, což vysvětluje popis Ahmedovy „smrti“ v roce 2001.

Kuvajtský princ vymění telefonní číslo Sadžídovy matky za Lamborghini Gallardo Bicolore. Maya a její tým CIA v Pákistánu používají využijí pokročilé elektronické metody k určení polohy volajícího v jedoucím vozidle, který vykazuje chování, jež oddaluje potvrzení jeho totožnosti (což Maya nazývá tradecraft, čímž potvrzuje, že dotyčný je pravděpodobně starším kurýrem). Vozidlo vystopují do velkého městského komplexu v pákistánském Abbottábádu. Poté, co na Mayu ve vozidle zaútočí ozbrojenci, je odvolána do Washingtonu, protože se předpokládá, že její krytí je prozrazeno.

CIA nechá komplex sledovat, ale nezíská žádnou přesvědčivou identifikaci bin Ládina. Prezidentův poradce pro národní bezpečnost pověřuje CIA vytvořením plánu na dopadení anebo zabití bin Ládina. Před informováním prezidenta Baracka Obamy uspořádá ředitel CIA schůzku vysokých důstojníků, kteří odhadují, že bin Ládin se v komplexu nachází s 60–80% pravděpodobností. Maya, která se schůzky rovněž účastní, odhaduje pravděpodobnost na 100 %.

Dne 2. května 2011 letí 160. letecký pluk speciálních operací se dvěma vrtulníky stealth z Afghánistánu do Pákistánu spolu s příslušníky DEVGRU a Oddělení speciálních činností CIA, aby provedli zátah na základnu. Jednotky SEAL se dostanou dovnitř a zabijí několik lidí v komplexu, včetně muže, o němž se domnívají, že je bin Ládin. Na americké základně v afghánském Džalálábádu Maya potvrdí totožnost mrtvého.

Nastoupí do vojenského transportu, který ji jako jedinou pasažérku dopraví zpět do USA. Na dotaz kam chce jet začne plakat.

Obsazení

CIA upright|náhled|Představitelka hlavní role Jessica Chastainová

Americké námořnictvo

Další role

Produkce

Názvy Pracovní název filmu zněl „Za Boha a vlast“, název „Zero Dark Thirty“ byl oficiálně potvrzen na konci teaser traileru k filmu, Bigelow vysvětlila, že „jde o vojenský termín pro 30 minut po půlnoci a odkazuje také na temnotu a tajemství, které celou desetiletou misi zahalovalo“.

Scénář Bigelowová a Boal původně pracovali na scénáři zaměřeném na bitvu o Tóra Bóra z prosince 2001 a dlouhé, neúspěšné snaze najít v této oblasti Usámu bin Ládina a tento scénář i dokončili. Chystali se již začít natáčet, když se objevila zpráva, že bin Ládin byl zabit.

Okamžitě prací na původním filmu zanechali a přesměrovali své zaměření, v podstatě začali od nuly. „Nicméně spousta práce, které jsem udělal pro první scénář, a mnoho kontaktů, které jsem díky němu navázal, se přeneslo“, poznamenal Boal v rozhovoru pro Entertainment Weekly. Dodal: „Roky, které jsem strávil rozhovory s vojenskými a zpravodajskými operátory zapojenými do boje proti terorismu, mi pomohly v obou projektech. Některé zdroje, které jsem získal už dávno, dávno předtím, byly užitečné i pro tuto verzi.“

Vedle pečlivého ztvárnění zásahu s nočním viděním na základnu v Abbottábádu je ve scénáři i ve filmu zdůrazněna málo uváděná role houževnaté mladé důstojnice CIA, která Usámu bin Ládina vypátrala. Scenárista Boal uvedl, že při rešerších pro film „jsem se doslechl, že ženy hrály v CIA obecně i v tomto týmu velkou roli. Dozvěděl jsem se, že v noci, kdy se uskutečnil nálet, byla na místě jako jedna ze styčných důstojníků CIA žena - a to byl začátek.“ Pak se objevily historky o mladé důstojnici, která byla naverbována hned po vysoké škole a která celou svou kariéru strávila pronásledováním bin Ládina. Podle Boala je Mayina tvrdě uvažující, monomaniakální postava „založena na skutečné osobě, ale představuje také práci mnoha dalších žen.“ V prosinci 2014 Jane Mayerová z The New Yorker napsala, že „Maya“ byla částečně vytvořena podle důstojnice CIA Alfredy Frances Bikowské“.

Natáčení Části filmu se natáčely na PEC University of Technology v indickém Čandígarhu, některé části Čandígarhu byly navrženy tak, aby vypadaly jako Láhaur a Abbottábád v Pákistánu, kde byl 2. května 2011 nalezen a zabit Usáma bin Ládin, části filmu se natáčely v Mani Majra. Místní členové hinduistických nacionalistických stran protestovali a vyjadřovali proti bin Ládinovi a proti Pákistánu, protože jim vadilo, že pákistánské lokace jsou zobrazovány na indické půdě. U jediné scény natáčené v Polsku se údajně urazili kvůli zobrazení města Gdaňsk jako místa tajných a temných operací CIA.

Odborník na národní bezpečnost Peter Bergen, který jako neplacený poradce recenzoval raný sestřih filmu, tehdy uvedl, že scény mučení ve filmu „byly přehnané“. Boal řekl, že v konečném střihu byly „zmírněny“.

Marketing Společnost Electronic Arts propagovala hru Zero Dark Thirty ve své videohře Medal of Honor: Warfighter tím, že nabídla ke stažení mapy míst, která jsou ve filmu zobrazena. Další mapy pro hru byly zpřístupněny 19. prosince, aby se shodovaly s prvním vydáním filmu. Za každý prodaný balíček map Zero Dark Thirty věnuje společnost Electronic Arts 1 dolar neziskovým organizacím podporujícím veterány.

Přijetí

Kritické reakce Jessica Chastainová za svůj výkon sklidila uznání kritiky a získala svou druhou nominaci na Oscara, cenu BAFTA a třetí nominaci na cenu SAG. Za svůj výkon v tomto filmu získala také svůj první Zlatý glóbus.

Na serveru Rotten Tomatoes má film na základě 297 recenzí 91% hodnocení s průměrnou známkou 8,59/10. Kritiky na této webové stránce zní například: „Strhující, napínavý a skvěle zpracovaný film Zero Dark Thirty dramatizuje hon na Usámu bin Ládina s inteligencí a smyslem pro detail.“ Na serveru Metacritic má film na základě 46 kritik průměr 95 bodů ze 100, což znamená „všeobecné uznání“. Na této stránce se stal nejlépe hodnoceným filmem roku 2012. Diváci dotazovaní serverem CinemaScore udělili filmu průměrnou známku „A−“ na stupnici od A+ do F..

Kritička New York Times Manohla Dargisová řekla, že film „ukazuje temnou stránku této války. Ukazuje nepopsatelné a nechává nás rozhodnout, zda smrt bin Ládina stála za cenu, kterou jsme zaplatili“.

Richard Corliss v recenzi v časopise Time označil film za „skvělý“ a „policejní procedurálku ve velkém měřítku“, podle nějž „vymetá Argo z vody.“ Kritik A. O. Scott z The New York Times označil Zero Dark Thirty za „milník v kinematografii po 11. září“ a zařadil film na šesté místo mezi deseti nejlepšími filmy roku 2012.

Filmový kritik časopisu New Yorker David Denby pochválil tvůrce za jejich přístup. „Předností Zero Dark Thirty“, napsal Denby, „je to, že věnuje velkou pozornost způsobu, jakým život funguje; kombinuje bezohlednost a lidskost způsobem, který je paradoxní a znepokojivý, ale zároveň uspokojivý jako umění.“ Denby však tvůrcům vyčítal, že uvízli na hranici mezi fakty a fikcí.

Roger Ebert z deníku Chicago Sun-Times udělil filmu tři hvězdičky ze čtyř. Podle něj „úvodní scény nejsou skvělou filmařinou“, ale Zero Dark Thirty se podle Eberta nakonec osvědčilo díky tichému odhodlání Chastainové a strhujícímu vylíčení detailů ze zákulisí, které vedly k bin Ládinově smrti.

Tržby Limitovaná premiéra filmu Zero Dark Thirty vydělala ve Spojených státech a Kanadě 417 150 dolarů v pouhých pěti kinech. Široká premiéra následovala 11. ledna.

Časopis Entertainment Weekly napsal: „Kontroverzní kandidát na Oscara snadno ovládl žebříček v prvním víkendu širokého uvedení s 24,4 miliony dolarů.“ Zero Dark Thirty vydělalo v USA a Kanadě 95 720 716 dolarů, spolu s 37 100 000 dolary v dalších zemích, což celosvětově činí 132 820 716 dolarů a stalo se nejvýdělečnějším filmem premiérového víkendu širokého uvedení.

Ocenění