Alexandru Macedonski (14. března 1854, Bukurešť – 24. listopadu, 1920 Bukurešť) byl rumunský spisovatel, známý zejména tím, že vnesl modernistické proudy, především symbolismus a parnasismus, do rumunské literatury. Byl prvním rumunským básníkem, který použil volný verš, a jedním z prvních v moderní literatuře vůbec.
Pocházel ze šlechtické rodiny s politickou tradici, jeho otec generál Alexandru Macedonski byl ministrem obrany, děd Dimitrie Macedonski byl známým rebelem z roku 1821. Jeho syn Alexis i vnuk Soare se stali známými malíři. Jím založené symbolistické hnutí se stalo významným jevem rumunské kultury a opíralo se o vlivný časopis Literatorul, který Macedonski založil. Sdružili se kolem něj autoři reprezentující kosmopolitní trend, který se ostře vyhranil vůči tradicionalismu Mihaie Eminesca a jeho generace kolem sdružení Junimea. Dalším nepřátelským symbolem, na nějž Macedonski a symbolisté útočili, byl Vasile Alecsandri. Spory časem nabraly osobnější ráz, což bylo patrné například tehdy, když Macedonski a jeho nový časopis Forța Morală zahájili kampaň proti junimeovskému dramatikovi Ionu Lucovi Caragialeovi, kterého obvinili z plagiátorství – dle většiny literárních historiků zcela neoprávněně. Veřejné mínění však pořád stálo více na straně junimeovců a do ještě větší izolace se Macedonski dostal, když se za první světové války postavil proti rumunskému spojenectví se silami Dohody a podpořil Ústřední mocnosti, které byly nakonec ve válce poraženy. To později částečně bránilo jeho docenění v umělecké oblasti. Jeho politické zaměření bylo ovšem vždy nepevné, jeho publicistika kolísala mezi liberalismem a konzervatismem. Opakovaně, ale neúspěšně, se pokoušel prosadit ve frankofonním světě. Souběžně s literární kariérou byl úředníkem, sloužil jako prefekt v Budžaku a severní Dobrudži.
V jeho díle se velmi často opakuje metafora života jako pouti do Mekky. Jeho dílo bylo též poznamenáno trvalým zájmem o ezoterismus. Psal básně, dramata, prózu i eseje. Rovněž překládal, do rumunštiny převedl například Parisinu lorda Byrona.
Bibliografie
Poezie Prima verba (1872) Ithalo (1878) Poezii (1881/1882) Excelsior (1895) Bronzes (1897) Flori sacre (1912)
Drama Iadeș! (1882) Saul (1893)
Próza Dramă banală (1887) Cartea de aur (1902) Thalassa (1906) Le Calvaire de feu (1914)
Eseje Falimentul clerului ortodox (1898) Zaherlina (1920)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rumunští spisovatelé Kategorie:Rumunští dramatici Kategorie:Rumunští lingvisté Kategorie:Rumunští publicisté Kategorie:Rumunské osobnosti první světové války Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození 14. března Kategorie:Narození v Bukurešti Kategorie:Úmrtí v roce 1920 Kategorie:Úmrtí 24. listopadu Kategorie:Úmrtí v Bukurešti Kategorie:Muži