náhled|Hlavní symbol ONA

Řád devíti úhlů (anglicky Order of Nine Angles, zkráceně ONA nebo O9A) je skupina okultistů navazujících na satanismus a stezku levé ruky, vzniklá ve Spojeném království, dnes však rozšířená i do dalších zemí světa. Skupina sama tvrdí, že vznikla v 60. letech 20. století, předmětem zájmu veřejnosti se však stala až počátkem let osmdesátých, kdy vzbudila pozornost pro své kontakty s neonacismem. Skupina se hlásí k „tradičnímu satanismu“, užívá však také četné prvky hermetismu a novopohanství.

Podle vlastních tvrzení byl Řád založen koncem 60. let 20. století v oblasti Welsh Marches na rozhraní Anglie a Walesu ženou, která předtím byla členkou tajné předkřesťanské sekty, jež údajně v této oblasti přežila. V roce 1973 byl pak do téže skupiny iniciován muž jménem Anton Long, který se posléze stal velmistrem. Podle několika komentátorů z akademických kruhů je Anton Long ve skutečnosti pseudonym známého britského neonacisty Davida Myatta, ačkoli Myatt sám to popírá. Od druhé poloviny 70. let Long napsal celou řadu knih a článků, v nichž propagoval ideály Řádu. V roce 1988 Řád začal publikovat vlastní časopis jménem Fenrir. Tak se Řád dostal do spojení s ostatními neonacisticko-satanistickými skupinami, především poté, co ve 21. století začal používat internet.

Podle řádové nauky jsou dějiny lidstva sérií eonů, z nichž každému odpovídá jedna civilizace. Civilizací současného eonu je západní civilizace, která je však ohrožena „nazarejským“ vlivem judaismu a křesťanství. Proti judaismu a křesťanství Řád bojuje a chce založit nový militaristický společenský řád, označovaný jako Impérium. To je nezbytné k tomu, aby se vytvořila galaktická civilizace, v níž árijská rasa kolonizuje Mléčnou dráhu. V rámci duchovní cesty, kterou Řád doporučuje, jsou praktici instruováni k tomu, aby překonávali tabu, izolovali se od společnosti, dopouštěli se trestných činů, participovali na činnosti extremistických hnutí, dopouštěli se násilí a prováděli lidské oběti. Členové Řádu praktikují magii: věří, že jsou schopni směřovat energie z „kauzálního“ světa do „akauzálního“, kde neplatí fyzikální zákony. Pomocí takovýchto magických aktů se snaží dosáhnout svého konečného cíle, ustanovení Impéria.

Řád devíti úhlů nemá žádnou centrální autoritu či strukturu, funguje jako široká síť sympatizantů (tzv. kollective) inspirovaných texty Antona Longa a dalších členů. Skupina se skládá především z v utajení působících buněk označovaných jako nexions. Akademický výzkum skupiny odhaduje, že počet osob v širším smyslu spojených s řádem činí asi několik tisíc. Protože je se sympatizanty Řádu spojeno několik případů znásilnění, vraždy a terorismu, někteří britští politici volají po tom, aby byl Řád prohlášen za teroristickou organizaci.

Historie

Počátky Podle akademiků je obtížné získat „přesné a ověřitelné informace“ o počátcích Řádu vzhledem k vysoké míře utajení, s jakou operuje, aby se chránil.Senholt 2013, p. 255. Podobně jako jiné okultní organizace halí Řád svou historii do „mystéria a legendy“ a o svých počátcích a vývoji vytváří „mytický narativ“. Řád se prohlašuje za nástupce předkřesťanských náboženských tradic, které přežily christianizaci Británie a byly předávány z generace na generaci v malých skupinkách čili chrámech (temples) v oblasti Welsh Marches na pomezí Anglie a Walesu; každý chrám měl svého velmistra (Grand Master) či velmistryni (Grand Mistress).Kaplan 2000, p. 236; Goodrick-Clarke 2003, p. 218. Podle tvrzení Řádu koncem 60. let velmistryně jedné takové skupinky spojila tři chrámy, Camlad, Chrám Slunce (the Temple of the Sun) a Noktuliány (The Noctulians), v jediný celek, čímž vznikl Řád devíti úhlů.Goodrick-Clarke 2003, p. 218; Senholt 2013, p. 256. Řád zpočátku nepřijímal lidi zvenčí.Kaplan 2000, p. 236; Gardell 2003, p. 391.

Podle tvrzení Řádu byl jedním z těch, které tato velmistryně zasvětila do skupiny, jistý Anton Long, britský občan, který prožil mládí na cestách po Africe, Asii a Středním Východě.Monette 2013, p. 86. Long se před svým kontaktem s Řádem již několik let zajímal o okultismus, v roce 1968 kontaktoval jistý coven ve východoanglických rašeliništích, následně se přestěhoval do Londýna, kde praktikoval ceremoniální magii navazuje na tradici Hermetického řádu Zlatého úsvitu a díla Aleistera Crowleyho. Údajně byl také v době, kdy potkal velmistryni Řádu devíti úhlů, krátce členem satanistického Pravověrného chrámu Knížete (Orthodox Temple of the Prince) v Manchesteru.Monette 2013, p. 86; Senholt 2013, p. 256; Introvigne 2016, p. 357. K Řádu devíti úhlů se připojil v roce 1973 (jako první nový zasvěcenec po pěti letech) a stal se nástupcem velmistryně.Goodrick-Clarke 2003, p. 217; Senholt 2013, p. 256. Uvedl, že skupina v té době slavila slunovraty a rovnodennosti v tzv. henges a kamenných kruzích.

Když se velmistryně přestěhovala do Austrálie, Long se stal novým velmistrem skupiny a rozhodl se posunout vývoj organizace do nové fáze, která zahrnovala zveřejnění řádových doktrín.Senholt 2013, p. 256. Od druhé poloviny 70. let Long vyzýval k zakládání nových chrámů ŘáduGoodrick-Clarke 2003, pp. 221–222. a od roku 1976 začal psát dlouhou řadu textů vysvětlujících a kodifikujících jeho učení, mytologii a strukturu.Goodrick-Clarke 2003, p. 218; Senholt 2013, p. 256; Monette 2013, p. 87. Tyto texty jsou psány v angličtině, obsahují však také pasáže ve starořečtině a jednotlivé termíny ze sanskrtu a arabštiny.Monette 2013, p. 87. Historik Nicholas Goodrick-Clarke, známý odborník na ezoterismus, uvádí, že Long v těchto textech „evokuje svět čarodějnic, vesnických čarodějů postavených mimo zákon, orgií a krvavých obětí v osamělých chatkách v lesích a údolích této oblasti“, tj. Shropshire a Herefordshire, „kde žil od první poloviny 80. let 20. století“.Goodrick-Clarke 2003, p. 220.

náhled|vlevo|David Myatt (na snímku z roku 1998 krátce po své konverzi k islámu), obvykle identifikovaný s Antonem Longem, hlavním ideologem Řádu

Skutečná identita Antona Longa zůstává tajemstvím.Monette 2013, p. 85. Protifašistický časopis Searchlight nicméně v roce 1988 identifikoval Longa se známým britským neonacistou Davidem Myattem.Senholt 2013, p. 256; Introvigne 2016, p. 357. Myatt se narodil v roce 1950 a byl členem různých neonacistických skupin: zprvu byl osobním strážcem neonacisty Colina Jordana z organizace British Movement, později se připojil k organizaci Combat 18 a nakonec spoluzaložil organizaci National Socialist Movement a stal se jejím prvním vůdcem.Goodrick-Clarke 2003, pp. 217, 222; Ryan 2003, p. 53; Senholt 2013, pp. 263–264. Uvádí se, že jeho spis A Practical Guide to Aryan Revolution, kde obhajuje užívání násilí v boji za neonacistickou ideologii, ovlivnil teroristu Davida Copelanda, který mezi 17. a 30. dubnem 1999 v Londýně podomácku vyrobenými hřebíkovými bombami zabil tři lidi včetně těhotné ženy a 140 dalších zranil.Weitzmann 2010, p. 16; Senholt 2013, pp. 263–264. Myatt v roce 1998 konvertoval k islámu a prožil osm let jako praktikující muslim. Během tohoto období vyzýval k džihádu proti sionismu a západním spojencům Izraele.Weitzmann 2010, pp. 16–17; Senholt 2013, pp. 265–267; Introvigne 2016, p. 358. V roce 2010 oznámil, že se islámu zříká a nyní praktikuje ezoterickou tradici, kterou označil jako Posvátná cesta (the Numinous Way).Introvigne 2016, p. 358.

Ztotožnění Longa s Myattem podpořili také Goodrick-ClarkeGoodrick-Clarke 2003, p. 216; Introvigne 2016, p. 357. a Jacob C. SenholtSenholt 2009, p. 16., který také předložil některé další doklady. Podle Senholta je Myattův příklon k neonacismu a islamismu projevem tzv. insight roles, praktiky, kterou Řád doporučuje, totiž zdánlivého zapojení se do protispolečenských hnutí.Senholt 2013, p. 267. Téhož názoru je i odborník na satanismus Per Faxneld.Faxneld 2013a, p. 207. V roce 2015 Myatta s Longem identifikoval člen Řádu označující se jako R. Parker. Massimo Introvigne uvádí, že Řád sám „víceméně uznal“, že Long je Myatt, což ale Řád sám odmítá.

Myatt sám popřel jakékoli spojení s ŘádemRyan 2003, p. 53; Senholt 2013, p. 267. i užívání pseudonymu Anton LongMonette 2013, p. 111. a argumenty pro svou identifikaci s Longem prohlásil za nedostatečné. Také religionista George Sieg o identifikaci Myatta s Longem pro značné rozdíly mezi autorským stylem, osobností a tónem jejich textů pochybuje.Sieg 2013, p. 257. Identifikaci neuznává ani odborník na pravicový extremismus Jeffrey Kaplan.Kaplan 1998, p. 115. Religionista Connell R. Monette uvažuje o možnosti, že „Anton Long“ je kolektivní pseudonym několika lidí.Monette 2013, p. 92.

Vystoupení na veřejnost Řád se stal předmětem pozornosti veřejnosti počátkem 80. let.Gardell 2003, p. 293. V 80. a 90. letech šířil své poselství v různých časopisech a vydal také knihy jako The Black Book of SatanThe Black Book of Satan. 1984, Thormynd Press, ISBN 0-946646-04-X. British Library General Reference Collection Cup.815/51, BNB GB8508400 a NaosNaos: A Practical Guide to Modern Magick. Coxland Press, 1990, ISBN 1-872543-00-6. British Library General Reference Collection YK.1993.a.13307, BNB GB9328754. V roce 1988 začal vydávat vlastní časopis Fenrir.Goodrick-Clarke 2003, p. 218; Baddeley 2010, p. 155; Senholt 2013, p. 256. Mezi publikovanými materiály jsou filosofické eseje, návody k rituálům, poezie i povídky.Kaplan 2000, p. 236; Gardell 2003, p. 293. The Black Book of Satan je ústředním rituálním textem Řádu.Senholt 2013, p. 260; Introvigne 2016, p. 361. Řád také vydal svou hudbu, tarotovou hru označovanou jako Sinister Tarot a trojrozměrnou deskovou hru Star Game.Kaplan 2000, p. 236. Řád také navázal spojení s jinými nacisticko-satanistickými skupinami, jeho mezinárodním distributorem se stal novozélandský neonacista Kerry Bolton, zakladatel skupiny The Black Order of Pan Europa, který je Řádem označen za adeptaGoodrick-Clarke 2003, p. 229.Senholt 2013, p. 254. a má přístup k soukromé knihovně krajněpravicového a okultního materiálu, kterou vlastní skupina Order of the Jarls of Bælder.Goodrick-Clarke 2003, p. 225. Podle Monetteho má nyní skupina odnože ve Spojených státech, Evropě, Brazílii, Egyptě, Austrálii a Rusku.Monette 2013, p. 88. K přičleněným skupinám patří i americký Tempel ov Blood, který vydal mnoho textů v nakladatelství Ixaxaar PressMonette 2013, pp. 89–90; Introvigne 2016, p. 359.. Jinou americkou skupinou je kalifornská White Star Acception, která je označována za hlavní představitele Řádu v USA, i když se od jeho nauky v určitých aspektech odchyluje.Sieg 2013, p. 253; Introvigne 2016, p. 359.

Počátkem 90. let Řád vstoupil do druhé fáze svého vývoje, kdy se přestal zaměřovat na nábor nových členů a oslovení okultní komunity a místo toho se orientoval na cizelování svého učení. To vedlo ke spekulacím, že Řád zanikl.Monette 2013, p. 107. V roce 2000 Řád začal působit na Internetu a používat toto médium k šíření svých textů. V roce 2008 Řád oznámil vstup do třetí fáze své historie, v níž se opět zaměří na propagaci prostřednictvím sociálních médií. V roce 2011 oznámila „stará garda“ Řádu, že se na jeho veřejných aktivitách už nebude podílet,Monette 2013, p. 93. v roce 2012 oznámil ukončení veřejné aktivity i sám Long, i když v Řádu pravděpodobně zůstává aktivní.

Nauka a struktura