Marie Hloušková (2. ledna 1895 Čáslav – 29. června 1940 BrnoMoravský zemský archiv, Matrika zemřelých Brno – sv. Janů (u minoritů) 16990, s. 100) byla česká operní a koncertní zpěvačka (altistka) a pedagožka.

Život

Počátky kariéry Marie Hloušková se narodila 2. 1. 1895 v Čáslavi v dnešním Středočeském kraji. V Praze později začala brát soukromé hodiny zpěvu u klavíristky a pěvkyně, manželky skladatele Oskara Nedbala, Marie Nedbalové.JEDLIČKOVÁ, Simona. Oskar Nedbal v paměti města Tábor. České Budějovice: 2015. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Ústav kulturálních studií. Vedoucí práce PhDr. Jitka Rauchová, Ph.D. Dostupné z: Později studovala na pražské konzervatoři u operního pěvce a pedagoga Egona Fuchse.LUDVOVÁ, Jitka. FUCHS Egon 3.9.1886-14.7.1958. In: Biografický slovník českých zemí. Historický ústav AV ČR. [online]. Praha. 24. 11. 2019. [cit. 2021-04-24]. Dostupné z: KOMENDOVÁ, Petra. Hloušková, Marie. In: Český hudební slovník osob a institucí [online]. Brno: Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita. 18.10.2010. [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: Právě v hlavním městě se již během 1. světové války uskutečnilo několik jejích koncertů.SRBA, Bořivoj a Eugenie Dufková. Postavy brněnského jeviště. Díl 1. 1884-1984. Brno: Státní divadlo v Brně, 1984. Str. 89. Nejvýrazněji se však profilovala coby operní pěvkyně.

Opera Již v roce 1920 získala Marie Hloušková své první angažmá. Domovskou scénou se jí stala opera Slovenského národného divadla v Bratislavě. Na počátku sezóny 1920/1921 došlo v divadle k personálním změnám na postu šéfdirigenta opery, kterým se stal Milan Zuna. Z jeho vedení vyplynuly výrazné změny ve fungování scény. K jejich realizaci potřeboval Zuna výrazně větší soubor, v rámci jehož rozšiřování získala angažmá coby sólistka mimo jiné i Marie Hloušková. Již v následující sezóně (tj. 1921/1922) se však vedení opery začalo potýkat s nedostatkem financí, což vedlo jak ke snížení kvality nových inscenací, tak i k přetěžování umělců.BLAŽKOVÁ, Tereza. Formování první slovenské scény českými divadelníky v letech 1920–1938. Brno: 2019. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta Ústav hudební vědy. Vedoucí práce doc. PhDr. Jiří Zahrádka, Ph.D. Str. 71-72. Dostupné z: Tyto problémy vyústily v odchod několika členů souboru, mezi nimiž byla na počátku sezóny 1922/1923 i Marie Hloušková.

Po odchodu ze Slovenského národného divadla se Hloušková vrátila do Prahy. Mezi roky 1922 a 1923 zde účinkovala v inscenacích Nového německého divadla (dnešní Státní opera).Marie Hloušková. In: Online archiv Národního divadla. [online]. Praha. [cit. 2021-04-12]. Dostupné z:

Již na konci roku 1922 hostovala Marie Hloušková v Národním divadle v Brně v inscenaci Eugen Oněgin, kde ztvárnila roli statkářky Láriny.JiN. Opera. Opera v období mezi světovými válkami – František Neumann, původní premiéry oper Leoše Janáčka, Milan Sachs, Rafael Kubelík. In: Online archiv Národního divadla Brno. [online]. Brno: Národní divadlo Brno. [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: Ještě tutéž sezónu (1922/1923) do opery Národního divadla v Brně nastoupila do stálého angažmá. V této době byl uměleckým šéfem opery dirigent František Neumann, který se výrazným způsobem podílel na zkvalitnění repertoáru, technické stránky inscenací i obecné popularizaci opery v Brně. Za doby jeho vedení se soubor rozrostl hned o několik sólistů. Nově příchozí Marie Hloušková se tak díky svému technicky i herecky kvalitnímu zpěvu zařadila mezi přední sólisty, jakými byli např. Alba Sehnalová, Hana Pírková, Božena Snopková, Valentin Šindler, Antonín Pelcl nebo Zdeněk Otava.JANOTA, Dalibor a KUČERA, Jan Pavel. Malá encyklopedie české opery. Praha: Litomyšl: Paseka, 1999. STr. 32. ISBN 80-7185-236-8. Dostupné z: V Brně působila Hloušková až do sezóny 1934/1935, kdy svou operní kariéru ve věku pouhých 40 let ukončila. Důvodem bylo dlouhodobé, blíže nespecifikované onemocnění. O pět let později, 29. 6. 1940, v Brně zemřela.

Koncertní činnost Vedle své bohaté operní činnosti se rovněž věnovala koncertním vystoupením. Tuto dráhu započala již během svých studií v Praze. Zde mimo jiné vystoupila například jako sólistka na několika koncertech České filharmonie.BLÁHOVÁ-MARTIŠOVÁ, Elena. Marie Hloušková, prvá pedagogička spevu na novozaloženej Hudobnej škole pre Slovensko. In: Operaslovakia.sk [online]. 29.6.2020. [cit. 2021-05-10]. Dostupné z: Během svého angažmá na Slovensku koncertovala při Hudobnej škole v Bratislavě (dnešní Konzervatoř), kde současně působila jako pedagožka na Umelecké besede Slovenska. Nejpočetnější jsou však záznamy popisující její brněnskou etapu. V období působení Hlouškové v opeře Národního divadla v Brně zavedl její tehdejší umělecký šéf František Neumann, ve snaze rozšířit povědomí o opeře, abonentní symfonické koncerty. Jakkoli nevýrazný zájem ze strany veřejnosti o ně v dané éře byl, z globálního hlediska daly vzniknout spolupráci operní scény Národního divadla v Brně s Brněnskou besedou. Právě pod její záštitou provozovala své koncerty i Marie Hloušková. Účinkovala zde mimo jiné v kantátách Antonína Dvořáka, Glagolské mši Leoše Janáčka nebo oratoriu Svatý Václav Josefa Bohuslava Foerstra. Díky iniciativě nového dirigenta Brněnské besedy Jaroslava Kvapila značně vzrostla obliba těchto koncertů. I díky tomu se soubor např. se zmiňovanou Glagolskou mší dostal v roce 1929 na mezinárodní hudební festival v Ženevě. Vedle Brněnské besedy vystupovala Hloušková i na premiérových koncertech autorů hudby Klubu moravských skladatelů.SRBA, Bořivoj a Eugenie Dufková. Postavy brněnského jeviště. Díl 1. 1884-1984. Brno: Státní divadlo v Brně, 1984. Str. 90.

Pedagogická činnost Již od počátku své operní dráhy se vedle aktivního účinkování v divadle věnovala rovněž výuce zpěvu. V období svého prvního angažmá v Bratislavě (1920–1922) pedagogicky působila na tamější Hudobnej škole. Po odchodu z angažmá učitelskou činnost přerušila. Vrátila se k ní až v Brně, kde sama založila soukromou hudebně zaměřenou školu.

Mezi její studenty patřili například Růžena Hořáková, Josef Válka nebo Jaroslav HromádkaMal. Marie Hloušková In: Internetová encyklopedie města Brna. [online]. Brno: 02. 06. 2014 [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: . Zajímavé jsou však i vzájemné spojitosti mezi studenty, potažmo jejich další spolupráce s Hlouškovou. Například Růžena Hořáková v roce 1934 nazkoušela hospodyni Marceliny v Rossiniho Lazebníku sevillském. V této roli se pak se svou pedagožkou alternovala.Lazebník sevillský. In: Osobnosti. Online archiv Národního divadla Brno. [online]. Národní divadlo Brno. [cit. 2021-05-08]. Dostupné z: S Jaroslavem Hromádkou Hlouškovou pojí společný pěvecký pedagog. Stejně jako Hlouškové i Hromádkovi byl pěveckým lektorem Egon Fuchs.JOHÁNEK, Filip. Hromádka, Jaroslav. In: Český hudební slovník osob a institucí [online]. Brno: Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita. 12.12.2012. [cit. 2021-05-06]. Dostupné z: Naopak Hromádkův otec, skladatel Antonín Hromádka, byl prvním učitelem Josefa Války.ADAMOVÁ, Silvie. Válka, Josef. In: Český hudební slovník osob a institucí [online]. Brno: Ústav hudební vědy, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita. 8.1.2012. [cit. 2021-05-06]. Dostupné z: Na Slovensku byli jejími žáky například sestry Oľga a Milina Kraftovy, které se později věnovaly zejména lidové hudbě.

Charakteristické prvky pěveckého projevu V odborné literatuře lze nalézt informace zdůrazňující nesporné pěvecké kvality Hlouškové. Vyzdvihována je jednak technická dokonalost jejího zpěvu, jednak její herecké propracování rolí. Z pramenů vyplývá, že velký důraz kladla ve svých pojetích na zobrazení psychického rozpoložení postav. Díky svému širokému hereckému rejstříku tak získávala role napříč charakterovými typy. V čem se však popis liší, je zařazení druhu hlasu Marie Hlouškové. Zatímco v Postavách brněnského jeviště oceňují autoři „temně zabarvený alt“, v Českém hudebním slovníku osob a institucí je možné nalézt označení „pěvkyně-altistka a mezzosopranistka“. Nejednoznačnost signalizuje i výčet rolí, který obsahuje jak postavy komponované pro alt, tak pro mezzosoprán. Avšak rozdělení jednotlivých typů hlasů nemá pevné hranice, a tudíž je možné, že ve vyšších pasážích Hloušková, byť altistka, obsáhla i mezzosopránový rozsah.

Výběr rolí

Slovenské národné divadloMarie Hloušková. In: Osobnosti. Online archiv Divadelného ústavu Bratislava. [online]. Bratislava: Divadelný ústav. [cit. 2021-04-24]. Dostupné z: RoleTitulSkladatelRok uvedeníPoznámkaStará VerunaV studniVilém Blodek1920uvedena ještě jako hostRychtářkaJejí pastorkyňaLeoš Janáček1920HátaProdaná nevěstaBedřich Smetana1921SuzukiMadame ButterflyGiacomo Puccini1921MercedesCarmenGeorges Bizet1921RosettaManon LescautJules Massenet1922

Národní divadlo v BrněMarie Hloušková. In: Online archiv Národního divadla Brno. [online]. Brno: Národní divadlo Brno. [cit. 2021-04-12]. Dostupné z: RoleTitulSkladatelRok uvedeníPoznámkaLárina, statkářkaEugen OněginPetr Iljič Čajkovskij1922RychtářkaJejí pastorkyňaLeoš Janáček1924CarmenCarmenGeorges Bizet1924AmnerisAidaGiuseppe Verdi1924CzipraCikánský baronJohann Strauss1925operetaOrtrudaLohengrinRichard Wagner1926KlytaimnestraElektraRichard Strauss1927EmiliaOtelloGiuseppe Verdi1928Kateřina IvanovnaBratři KaramazoviOtakar Jeremiáš1929MarcellinaFigarova svatbaWolfgang Amadeus Mozart1930HraběnkaPiková dámaPetr Iljič Čajkovskij1931HerodiasSalomeRichard Strauss1932Kmotřička SmrtKmotřičkaRudolf Karel1933původní opera, kompletní obsazení není známoČarodějniceRusalkaAntonín Dvořák1934Matka BožíMariken z Nimégue (Hry o Marii)Bohuslav Martinů1935 Podle archivních záznamů jednotlivých divadel je zřejmé, že Marie Hloušková některé role sehrála v různých pojetích nejen napříč divadelními scénami, ale i ve vícero nastudování v rámci jednoho divadla. Za všechny je možné uvést například roli Rychtářky v Její pastorkyni Leoše Janáčka, kterou ztvárnila jak během svého působení ve Slovenském národním divadle (sezóna 1920/1921), tak i ve třech zpracováních Národního divadla v Brně (sezóny 1924/1925; 1926/1927 a 1933/1934), roli Veruny v opeře V studni, rovněž na obou výše zmiňovaných scénách, případně Čarodějnici z Rusalky, kterou nastudovala jednou v Novém německém divadle a dvakrát v Národním divadle v Brně.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:České zpěvačky Kategorie:České operní pěvkyně Kategorie:České pedagožky Kategorie:Narození v roce 1895 Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Narození 2. ledna Kategorie:Úmrtí 29. června Kategorie:Narození v Čáslavi Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Ženy