náhled|Kříž zemské armády Systém státních vyznamenání Polska je hierarchií ocenění udílených za zásluhy polskému státu, za profesionální zásluhy či za osobní statečnost.Zbigniew Puchalski: Dzieje polskich znaków zaszczytnych. Warszawa: Wyd. Sejmowe, 2000, s. 88–92, 105–106, 191–192 Seniorita (hierarchie řádů podle jejich důležitosti, někdy označovaná také jako priorita)Tomasz Orłowski: Protokół dyplomatyczny między tradycją a nowoczesnością. Warszawa: Polski Instytut Spraw Międzynarodowych, 2015, s. 65, 73. polských řádů a medailí je upravena ustanovením zákona o statutárních hodnostech. Tato vyznamenání jsou nejvyššími vyznamenáními za civilní i vojenské zásluhy v dobách míru i v dobách války.

Charakteristika Článek 138 Ústavy Polské republiky stanovuje, že prezident Polské republiky udílí polská státní vyznamenání jménem Polské republiky. Podle čl. 5 zákona ze dne 16. října 1992 O řádech a vyznamenáních, je pravomocí prezidenta, aby rozhodoval o povolení pro občany Polska k přijetí řádů, vyznamenání nebo jiného čestného vyznamenání uděleného nejvyššími orgány cizího státu.

Systém polských státních vyznamenání sestává z pěti řádů, jedenácti civilních vyznamenání (šest v podobě kříže a pět medailí) a třinácti vojenských vyznamenání (sedm v podobě kříže a šest v podobě pamětní hvězdy). Udílení jednoho válečného řádu (Virtuti Militari) a dvou válečných vyznamenání (Kříž za chrabrost a Kříž za zásluhy s meči) bylo pozastaveno, protože je lze udělit výhradně během války vedené Polskem a následně po dobu až pěti let od jejího skončení.

Kolektivům může být udělen pouze rytířský kříž Řádu vojenského kříže a Vojenský kříž, které mohou být uděleny vojenským formacím. Během války (a po dobu pěti let od jejího konce) je bojovým formacím možné udělit i stříbrný kříž Virtuti Militari a Kříž za chrabrost. Všechny řády a vyznamenání lze ve výjimečných případech udělit i posmrtně, pouze však jako zvláštní uznání mimořádných památných zásluh pro Polskou republiku. Cizincům mohou být polská vyznamenání udílena za služby poskytované Polsku nebo jejím občanům či v souladu s mezinárodními zvyklostmi.

Pořadí nošení polských řádů a vyznamenání po roce 1989 bylo původně upraveno předchozími předpisy. Kvůli úplné změně systému řádů a vyznamenání v roce 1992 bylo jejich nošení regulováno nařízením prezidenta Polské republiky ze dne 10. listopadu 1992 O popisu, materiálu, rozměrech, kresbě a způsobu a okolnostech nošení odznaků, řádů a vyznamenání. Nařízením prezidenta Polské republiky ze dne 31. července 2007 bylo významně změněno pořadí řádů a vyznamenání. Další nařízení prezidenta Polské republiky určovalo pravidla pro zavedení nových řádů a vyznamenání.

Podle seniority polských ocenění se jejich stuhy nosí nalevo na prsou zprava doleva. Tato pravidla se aplikují i při nošení plných insignií s výjimkou některých řádů nejvyšších tříd nošených na stuze. V případě řádu Virtuti Militari lze nosit insignie všech tříd, které byly jedinci uděleny, u ostatních řádů se nosí pouze insignie nejvyšší udělené třídy.

Systém polských státních vyznamenání je doplněn souborem několika desítek resortních vyznamenání udílených ministry nebo pověřenými osobami, obvykle vysokým úředníkem řídícím ústřední orgán, institucí nebo organizaci státní správy.

Historie systémů polských vyznamenání

Dekorace polsko-litevského společenství (1705–1795) První řád polsko-litevského společenství ustanovený králem Vladislavem IV. Vasou v roce 1634, Řád neposkvrněného početí Panny Marie, nebyl sejmem schválen ani zaveden kvůli odporu šlechty, který pramenil ze strachu, že panovník zavede autoritářskou vládu (absolutní monarchii) pomocí rytířů řádu.Krzysztof Filipow: Falerystyka polska XVII-XIX w.. Białystok: Ośrodek Badań Historii Wojskowej, 2003, s. 29–40, 116–135 První řád byl vytvořen až v roce 1705 a druhý v roce 1765. První řád odkazoval na polský státní znak a druhý na patrona svatého Stanislava. Tyto dva řády daly základ původnímu systému polských vyznamenání. V roce 1792 přibyl nový řád, který byl řádem typicky vojenským.Praemaindo Incitat. Order Świętego Stanisława 1765-1831. Zamek Królewski w Warszawie: 2015, s. 52–53, 286–289.

60x60pixelů Řád bílé orlice 60x60pixelů Řád svatého Stanislava biskupa a mučedníka 60x60pixelů Vojenský řád Mimo systém existovala řada medailí udílených králem lidem nešlechtického původu.

Medaile Diligentiae – Tato medaile byla založena roku 1767 králem Stanislavem II. Augustem Poiatowským. Medaile Pro Fide, Rege et Lege Medaile Praemiando Incitat Medaile za dlouholetou vojenskou službu (Medal za Długoletnią Służbę Wojskową) byla založena v roce 1765 králem Stanislavem II. Augustem Poiatowským. Udílena byla poddůstojníkům a řadovým vojákům za dlouholetou příkladnou vojenskou službu.Stefan Oberleitner: Polskie ordery, odznaczenia i niektóre wyróżnienia zaszczytne 1705-1990. T. 1. Zielona Góra: Wyd. Kanion, 1992, s. 73. Medaile Virtuti Civili

Vyznamenání Varšavského vévodství (1806–1815) Panovník Varšavského vévodství Fridrich August I. Saský obnovil celý systém vyznamenání používaný před rozdělením. V čele těchto řádů stál panovník. V této době byl pouze mírně upraven název dvou vyznamenání.

60x60pixelů Řád bílé orlice 60x60pixelů Řád svatého Stanislava 60x60pixelů Vojenský řád Varšavského vévodství

Vyznamenání Polského království (1815–1831) Po založení Kongresového Polska v roce 1815 a jeho sloučení s personální unií s Ruskou říší byla zavedena nová Ústava Polského království. Ta dávala panovníkovi právo, aby ustanovoval, organizoval a distribuoval civilní a vojenské řády. I v tomto případě zůstaly zachovány původní řády založené v 18. století.

60x60pixelů Řád bílé orlice 60x60pixelů Polský řád svatého Stanislava 60x60pixelů Řád vojenského kříže Mimo hierarchii byla ustanovena další dvě ocenění:

Čestný odznak za dlouhou a bezchybnou službu (Znak Honorowy za Długoletnią i Nieskazitelną Służbę) Medaile za záchranu umírajících (Medal za Uratowanie Ginących)

Usnesení Sejmu o sesazení Mikuláše I. ze dne 25. ledna 1831 zbavilo ruské cary práva na vyznamenánváí polskými řády a medailemi, ale během listopadového povstání bylo udíleno pouze Virtuti Militari a výsada v jeho udílení byla přenechána nejvyššímu veliteli. Neúspěch povstání vedl k zahrnutí dvou nejvyšších polských řádů do systému ruských vyznamenání (pod názvy Imperátorský a carský řád Bílého orla a Imperátorský a carský řád svatého Stanislava), kde plnily funkci nižších civilních řádů a z Virtuti Militari se stal nejnižší polský pamětní odznak v ruském systému ocenění a byl udělen v počtu přibližně sto tisíc všem účastníkům bojů na straně cara, a to včetně například lékařů a holičů.

Vyznamenání druhé Polské republiky (1919–1939) náhled|Pamětní medaile na válku 1918–1921 Orgány druhé Polské republiky vycházely při vytváření systému polských státních vyznamenání z evropských modelů s úzkým odkazem na polskou historii a kulturu. Byly obnoveny dva řády. Nově byl vytvořen i jeden řád a 14 dalších vyznamenání.

60x60pixelů Řád bílé orlice 60x60pixelů Řád Virtuti Militaria (udílený v pěti třídách)Wiesław Bończa-Tomaszewski: Kodeks orderowy. 1939, s. 56–57. 60x60pixelů Řád znovuzrozeného Polska (udílený v pěti třídách) 60x60pixelů Kříž a medaile nezávislosti (Krzyż Niepodległości i Medal Niepodległości) byl založen dne 29. října 1930. Udílen byl za hrdinský boj za nezávislost Polska. 60x60pixelů Kříž za chrabrost (Krzyż Walecznych) byl založen dne 11. srpna 1920. Udílen je pouze v dobách války a pět let po jejím skončení. Udílen je za hrdinské činy a odvahu na bitevním poli. 60x60pixelů Kříž za zásluhy (Krzyż Zasługi) byl založen dne 23. června 1923. Udílen je civilistů i příslušníkům ozbrojených sil za záslužnou službu zemi nebo jejím občanům nad rámec jejich běžných povinností. 60x60pixelů Dobrovolnický kříž a medaile za válku (Krzyż i Medal Ochotniczy za Wojnę) byly založeny dne 15. června 1939. Měly být udíleny za dobrovolnou službu v polské armádě v letech 1918 až 1921. Kvůli propuknutí druhé světové války nebyly nikdy vyrobeny. 60x60pixelů Záslužný kříž za statečnost (Krzyż Zasługi za Dzielność) byl založen dne 7. března 1928. Udílen je příslušníkům policie, celní služby a pohraničního sboru za statečné činy za život ohrožujících podmínek při obraně práva, státní hranice nebo lidských životů a majetku. 60x60pixelů Záslužný kříž ústřední litevské armády (Krzyż Zasługi Wojsk Litwy Środkowej) byl založen 25. února 1922. Udílen byl za statečnost a hrdinství. 60x60pixelů Kříž udatnosti a zásluh na Slezské stuze (Krzyż na Śląskiej Wstędze Waleczności i Zasługi) 60x60pixelů Kříž polských vojáků z Ameriky (Krzyż Żołnierzy Polskich z Ameryki[edytuj]) 60x60pixelů Medaile za záchranu umírajících (Medal za Ratowanie Ginących) byla založena dne 22. března 1928. Udílena byla za zásluhy při záchraně topících se a obětí přírodních katastrof. 60x60pixelů Pamětní medaile na válku 1918–1921 (Medal Pamiątkowy Za Wojnę 1918–1921) byla založena dne 21. září 1928. Udílena byla vojákům i civilistům účastnícím se boje za nezávislost Polska. Mohl být udělen i cizincům spolupracujícím s armádou. 60x60pixelů Wawrzyn Akademicki bylo založeno roku 1934. 60x60pixelů Medaile desetiletí znovuzískané nezávislosti (Medal Dziesięciolecia Odzyskanej Niepodległości) byla založena dne 27. září 1928 u příležitosti desátého výročí znovuzískání polské nezávislosti. 60x60pixelů Medaile 3. května (Medal 3-go Maja) byla založena dne 25. dubna 1925. Udílena byla polským občanům. 60x60pixelů Medaile za dlouholetou službu (Medal za Długoletnią Służbę) byla založena dne 8. ledna 1938. Udílena je za dlouholetou službu v ozbrojených silách, policii, hasičském sboru či státní a komunální správě.

Vyznamenání Polské lidové republiky (1944–1990) náhled|Medaile k 30. výročí lidového Polska Dekret Polského výboru národního osvobození ze dne 22. prosince 1944 O řádech, vyznamenáních a medailích nezohledňoval senioritu ani způsoby nošení předchozích vyznamenání a v letech 1944 až 1960 se jejich pořadí v jakém byla vyznamenání nošena řídilo předpisy o jednotlivých oceněních (do roku 1952 bylo Polsko stále Polskou republikou), ale pravidla a okolnosti nošení dekorací nebyly standardizovány. V praxi se částečně používaly předválečné předpisy a zvyky a částečně se používal sovětský model.Zbigniew Krotke: Polski Krzyż Zasługi 1923-2000. Dzieje i katalog. Białystok, Lublin: PTN, 2010, s. 168. Komplexně byla tato otázka upravena zákonem ze dne 17. února 1960 O řádech a vyznamenáních a Pokynem kancléřství Státní rady ze dne 29. února 1960 O způsobu nošení řádů a vyznamenání a dále usnesením Rady ze dne 6. ledna 1977 O popisu odznaků, řádů a vyznamenání a způsobu jejich nošení.

60x60pixelů Řád budovatelů lidového Polska (Order Budowniczych Polski Ludowej) byl založen dne 2. července 1949. Udílen byl za mimořádné úspěchy při budování Polské lidové republiky. 60x60pixelů Řád znovuzrozeného Polska (Order Odrodzenia Polski, Polonia Restituta) 60x60pixelů Řád Virtuti Militaria (Order Wojenny Virtuti Militari) 60x60pixelů Řád grunwaldského kříže (Order Krzyża Grunwaldu) byl založen roku 1943. Udílen byl polským i cizím příslušníkům ozbrojených sil za statečnost a zásluhy v boji s nacistickým Německem. Po druhé světové válce byl udílen za mimořádné zásluhy při velení nebo za mimořádný přínos k rozvoji polské armády.MAZUR, Aleksander. Order Krzyża Grunwaldu 1943-1985. Warszawa: Wydawnictwo Ministerstwa Obrony Narodowej, 1988. ISBN 83-11-07449-6. S. 89. 60x60pixelů Řád praporu práce (Order Sztandaru Pracy) byl založen dne 2. července 1949. Udílen byl za výjimečné zásluhy o národ a stát. 60x60pixelů Kříž za zásluhy (Krzyż Zasługi) 60x60pixelů Kříž za chrabrost (Krzyż Walecznych) 60x60pixelů Medaile za zásluhy na poli slávy (Medal „Zasłużonym na Polu Chwały) byla založena roku 1943.Kazimierz Madej: Polskie symbole wojskowe 1943-1978. Warszawa: Wydawnictwo MON, 1980.