Stará kopa (713,2 m n. m.) je nejvyšší vrch Bystrické vrchoviny, která je podcelkem Zvolenské kotliny.
Historie Jde o kopec historického charakteru, během středověku tvořil hranici mezi územím města Banská Bystrica a ľupčianským panstvím, kterou určil mistr Smaragdus za vlády krále Bely IV. Později ho popsal polyhistor Matej Bel ve své geografické knize Zvolenská stolice (Historicko-zeměpisný poznatek o súvekom Uhersku (Notitia Hungariae novae historico geographica)). Kdysi na samém vrcholu stála strážní věž postavená v roce 1587 obyvateli Banské Bystrice, jejímž úkolem bylo varovat před blížícími se tureckými vojsky. Pozdější městská mládež zvykla brzy na jaře vyjít na kopec a zaplnit ho sborovým zpěvem. Počátkem 20. století se na vrcholu scházeli členové tajného studentského spolku Mor ho! a recitovali národní písně a zpěvy, které byly důsledkem maďarizace zakázány. Ke konci druhé světové války prošla Starou kopou rumunská vojska a vybudovala v nižších místech zákopy, které jsou dodnes rozeznatelné.
Sport V osmdesátých letech 20. století zde byl vybudován skokanský odrazový můstek pro rogala a několik let po sobě se zde odehrávaly Mistrovství Evropy v letech rogalem. Později můstek využívali i paraglidisté.
Přírodní poměry a turistika Z místa je výhled na trojvrší s Panským dielom uprostřed, nacházející se přesně naproti vrchu, a který tvoří počáteční bod Nízkých Tater, podcelku Starohorské vrchy. Výhled směřuje k severu a ze zbývajících světových stran je vrchol Staré kopy obklopený listnatým lesem s příměsí modřínů opadavých.
Na jednom ze svahů se nachází přírodní rezervace Stará kopa s ojedinělým výskytem dubu plstnatého (Quercus pubescens) a dalších chráněných a ohrožených druhů rostlin či živočichů. Na vrchol Staré kopy vede červená turistická značka – okruh z Banské Bystrice, Podryby.
Reference
Kategorie:Hory a kopce na Slovensku Kategorie:Banská Bystrica Kategorie:Zvolenská kotlina