náhled|Vyobrazení krále Davida modlícího se před oltářem a začátek žalmu v Přebohatých hodinkách vévody z Berry (Muzeum Condéů, Chantilly) Žalm 146 (Chval, duše má, Hospodina!, lat. , podle řeckého překladu žalm 145) je součástí starozákonní Knihy žalmů. Jedná se o chvalozpěv, který opěvuje Boží prozřetelnost především za to, že se vztahuje k individualitě člověka.
Text verš hebrejský originálOriginál textu na: Sefarim český překladEkumenický překlad, dostupný na: latinský překladlatinský překlad dostupný na: latinském Wikisource . (Vulgata) 1 הַלְלוּ-יָהּ:הַלְלִי נַפְשִׁי, אֶת-יְהוָה Haleluja. Chval, duše má, Hospodina! Alleluia Aggei et Zacchariae2 אֲהַלְלָה יְהוָה בְּחַיָּי; אֲזַמְּרָה לֵאלֹהַי בְּעוֹדִי Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu. Lauda anima mea Dominum laudabo Dominum in vita mea psallam Deo meo quamdiu fuero nolite confidere in principibus3 אַל-תִּבְטְחוּ בִנְדִיבִים-- בְּבֶן-אָדָם, שֶׁאֵין לוֹ תְשׁוּעָה Nedoufejte v knížata, v člověka, u něhož záchrany není. In filiis hominum quibus non est salus4 תֵּצֵא רוּחוֹ, יָשֻׁב לְאַדְמָתוֹ; בַּיּוֹם הַהוּא, אָבְדוּ עֶשְׁתֹּנֹתָיו Jeho duch odchází, on se vrací do své země, tím dnem berou za své jeho plány. Exibit spiritus eius et revertetur in terram suam in illa die peribunt omnes cogitationes eorum5 אַשְׁרֵי--שֶׁאֵל יַעֲקֹב בְּעֶזְרוֹ: שִׂבְרוֹ, עַל-יְהוָה אֱלֹהָיו Blaze tomu, kdo má ku pomoci Boha Jákobova, kdo s nadějí vzhlíží k Hospodinu, svému Bohu, Beatus cuius Deus Iacob adiutor eius spes eius in Domino Deo ipsius6 עֹשֶׂה, שָׁמַיִם וָאָרֶץ-- אֶת-הַיָּם וְאֶת-כָּל-אֲשֶׁר-בָּם;הַשֹּׁמֵר אֱמֶת לְעוֹלָם jenž učinil nebesa i zemi s mořem a vším, co k nim patří, jenž navěky zachovává věrnost. Qui fecit caelum et terram mare et omnia quae in eis7 עֹשֶׂה מִשְׁפָּט, לָעֲשׁוּקִים--נֹתֵן לֶחֶם, לָרְעֵבִים; יְהוָה, מַתִּיר אֲסוּרִים Utištěným dopomáhá k právu, hladovým chléb dává. Hospodin osvobozuje vězně. Qui custodit veritatem in saeculum facit iudicium iniuriam patientibus dat escam esurientibus Dominus solvit conpeditos8 יְהוָה, פֹּקֵחַ עִוְרִים--יְהוָה, זֹקֵף כְּפוּפִים; יְהוָה, אֹהֵב צַדִּיקִים Hospodin otvírá oči slepým, Hospodin sehnuté napřimuje, Hospodin miluje spravedlivé. Dominus inluminat caecos Dominus erigit adlisos Dominus diligit iustos9 יְהוָה, שֹׁמֵר אֶת-גֵּרִים--יָתוֹם וְאַלְמָנָה יְעוֹדֵד; וְדֶרֶךְ רְשָׁעִים יְעַוֵּת Hospodin ochraňuje ty, kdo jsou bez domova, ujímá se sirotka i vdovy, svévolným však mate cestu. Dominus custodit advenas pupillum et viduam suscipiet et viam peccatorum disperdet10 יִמְלֹךְ יְהוָה, לְעוֹלָם-- אֱלֹהַיִךְ צִיּוֹן, לְדֹר וָדֹר:הַלְלוּ-יָהּ Hospodin bude kralovat věčně, Bůh tvůj, Sijóne, po všechna pokolení. Haleluja. Regnabit Dominus in saecula Deus tuus Sion in generationem et generationem
Užití v liturgii V křesťanství V katolické církvi jej svatý Benedikt z Nursie v rámci benediktinské řehole začlenil do modliteb nešpor. Při modlitbě breviáře se žalm modlívá v rámci sobotních nešpor.
Při mši se čte pro liturgický rok A o 3. adventní neděli a 4. v liturgickém mezidobí, pro rok B 23. a 32. neděli v liturgickém mezidobí a pro rok C 26. neděli v liturgickém mezidobí.
V judaismu V židovské liturgii je žalm podle siduru součástí každodenní ranní modlitby, a to v části zvané Psukej de-zimra („Verše písní“), kde tvoří s následujícími čtyřmi žalmy jakýsi sborový, mnohohlasý zpěv, jejichž crescendo vyjadřuje Hospodinu chválu, která se stupňuje a sílí, až nakonec vyvrcholí mohutným výkřikem lásky ve slovech: „Pochválen budiž Hospodin na věky! Amen i amen. Pochválen budiž Hospodin ze Siona, Jenž sídlí v Jerusalémě! Halelujah! Pochválen budiž Hospodin Bůh, Bůh Israele, Jenž činí divy sám, a pochváleno budiž jméno Jeho slavné na věky; a naplněna budiž slávou Jeho všecka země! Amen i Amen.“ Viz: Spis Šimuš Tehilim („Užití Žalmů“), jehož autorem je zřejmě židovský učenec Chaj Ga'on (939–1038), uvádí, že recitace 146. žalmu může být prospěšná tomu, kdo byl v boji zraněn mečem.Ewa Gordon, předmluva k reprintu:
Odkazy Reference
Související články Žalm
Externí odkazy
Kategorie:Žalmy