Helena Soukupová

Helena Soukupová, roz. Benáková (* 12. dubna 1946 Praha) je česká historička umění se zaměřením na architekturu raného středověku, zvláště žebravých řádů ve 13. a 14. století, a její přesahy do kulturní historie. Působila také jako vysokoškolská pedagožka a odborná konzultantka.

Život Po maturitě na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze na Žižkově, obor užitá a propagační grafika (1963–1967), studovala v letech 1968–1974 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor dějiny umění (profesoři Jaroslav Pešina, Jaromír Homolka, Petr Wittlich) a klasická archeologie (profesoři Jiří Frel, Jan Bouzek). Zásadně ji ovlivnily přednášky Václava Mencla na Filmové fakultě.Klára Benešovská, Jubilantka Helena Soukupová, Bulletin UHS 2006, č. 1, s. 24 Studium ukončila roku 1974 diplomovou prací Architektura žebravých řádů v Čechách a na Moravě do konce první třetiny 14. století, která byla uznána jako disertační (titul PhDr.)

V letech 1975–1976 pracovala jako odborná asistentka v Národním muzeu v Praze, získala registraci v sekci teoretiků při ČFVU (1976–1990) a uskutečnila řadu stavebně historických průzkumů (hrad Jenštejn, zámek Lemberk, hrad Houska, zámek Nepomyšl). Od roku 1982 pracovala na obsáhlé monografii o Anežském klášteře v Praze a průběžně publikovala dílčí výsledky svého bádání.

Od roku 1990 pedagogicky působila jako asistentka na Katedře dějin umění a estetiky VŠUP v Praze (1990–2003), kde přednášela dějiny umění od starověku do konce středověku. V roce 1997 obhájila na FFUK v Praze habilitační práci Anežský klášter v Praze a získala titul docentka pro obor dějiny umění.Habilitační přednáška na téma Sdružený klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově V letech 1997–2000, kdy zastávala funkci studijní prorektorky VŠUP, zpracovala Studijní program, doktorské studium na VŠUP, evaluaci VŠUP, periodikum Umprumnet a organizovala studijní cesty včetně katalogů. Od roku 2003 samostatně vědecky působí v Praze.

V letech 1990-1997 byla členkou Pražského grémia pro ochranu a rozvoj kulturního prostoru hlavního města, v letech 2000-2004 členkou poroty Bestia triumphans, roku 2000 odbornou poradkyní pořadu Deset století architektury České televize.Slavíček L, 2016, s. 1342

Ocenění 1989 – 1. cena v soutěži Nejkrásnější kniha roku za monografii Anežský klášter v Praze 2005 – Pamětní medaile za působení na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze 2011 – Výroční cena Nakladatelství Vyšehrad za rok 2011 za původní práci Anežský klášter v Praze 2015 – Zlatá svatovojtěšská medaile od pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky, OP, za bádání a dílo o sv. Anežce České

Dílo Téma disertační práce ovlivnilo zájem Heleny Soukupové o architekturu mendikantů, zvláště o klášter sv. Anežky. Kombinací různých pramenů se autorce podařilo určit řadu zásadních zjištění (Anežčinu soukromou oratoř, její dobovou podobiznu, původní hrob) a interpretovat hlavní svatyni Salvátora jako pohřebiště Přemyslovců,Helena Soukupová, Přemyslovské mauzoleum v klášteře blahoslavené Anežky v Praze na Františku, Umění 24, 1976, s. 193–217Helena Soukupová, Pohřby Přemyslovců v klášteře bl. Anežky v Praze na Františku, Časopis Národního muzea v Praze, H–154, 1985, s. 14–40Helena Soukupová, Přemysl Otakar II. a program jeho pražského pohřebiště, in: Marie Bláhová, Ivan Hlaváček (eds.), Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. Sborník příspěvků ze sympozia konaného 26.–27. září 1996 ve Znojmě, Praha 1998, s. 203–216, ISBN 80-85899-41-8 vybavené řadou rukopisůHelena Soukupová, Iluminované rukopisy z kláštera bl. Anežky v Praze na Františku, Časopis Národního muzea v Praze, H–153, 1984, s. 69–97 a relikviářů.Helena Soukupová, Relikviáře z kláštera bl. Anežky v Praze na Františku, Památky a příroda 13, 1989, s. 395-400 Monografie Anežský klášter v Praze vyšla roku 1989 a získala 1. místo v soutěži Nejkrásnější kniha roku. V roce 2011 vyšlo její druhé rozšířené vydání. V témž roce se autorka podílela na přípravě výstavy a katalogu k osmistému výročí Anežčina narození – Svatá Anežka Česká, princezna a řeholnice.

Na práci navázala v roce 2015 monografie Svatá Anežka Česká – život a legenda. V ní přiblížila Anežčino mnohovrstevné dílo včetně založení špitálu, a poté se věnovala jejímu druhému životu, obsaženému v legendě. Určila pisatele první žádosti o Anežčinu kanonizaci (bratra Mikuláše z Moravy) a všechny varianty Anežčiny legendy z období středověku, renesance a baroka. Na závěr zařadila kapitoly o Anežčině blahořečení a svatořečení. Za díla o sv. Anežce získala r. 2015 zlatou svatovojtěšskou medaili od pražského arcibiskupa.

Kromě Anežčina kláštera publikovala práce o klášterech minoritů a klarisek ve Znojmě a v Opavě (1976), o klášteře klarisek v Olomouci (2010)Památkový katalog: Bývalý klášter klarisek s kostelem sv. Kláry v OlomouciHelena Soukupová, Klášter klarisek v Olomouci, in: Ondřej Jakubec (ed.), Arcidiecézní muzeum na Olomouckém hradě, Příspěvky z mezinárodní konference 20. – 22. listopad 2007, Olomouc 2010, s. 167–176, ISBN 978-80-87149-11-9 a o sdruženém klášteře minoritů a klarisek v Českém Krumlově (1999, 2000).Helena Soukupová, Klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově, Průzkumy památek 6, č. 2, 1999, s. 69–86Helena Soukupová, Život v krumlovském klášteře klarisek, in: Daniela Rywiková, Roman Lavička (eds.), Ordo et paupertas. Krumlovský klášter minoritů a klarisek ve středověku v kontextu řádové zbožnosti, kultury a umění, Ostrava 2017, s. 100–128, ISBN 978-80-7464-936-3 Dále publikovala články o klášteře cisterciaček v Tišnově (2004)Helena Soukupová, Zu Datierung und Interpretation des Westportals des Zisterzienserinnenklosters Porta coeli in Tišnov (Tischnowitz), Umění 52, 2004, s. 298–309 a o pražském klášteře cyriaků, kde určila dosud neznámou iluminátorskou dílnu (2007, 2009)Helena Soukupová, Pražský klášter cyriaků s kostelem sv. Kříže, in: Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2007, s. 254–272, ISBN 978-80-7106-896-9Helena Soukupová, Příběh pražského kláštera cyriaků, in: Cyril Říha (ed.), Nefoťte mě před knihovnou, Kniha pro Jana Rouse, Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, 2009, s. 49–67, ISBN 978-80-86863-36-8

Zvláštní pozornost věnovala problematice VyšehraduHelena Soukupová, K problematice Vyšehradu, Průzkumy památek 12, č. 2, 2005, s. 3–54Helena Soukupová, Vyšehrad v zápiscích Mořice Lüssnera, in: Královský Vyšehrad IV. Sborník příspěvků ze semináře 940 let královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha 2012, s. 284–306, ISBN 978-80-260-3423-0: určila polohu původní akropole s kostelem sv. Klimenta (hypotézu potvrdil nález velké centrály), nově interpretovala kostel sv. VavřinceHelena Soukupová, K interpretaci kostelů sv. Klimenta a sv. Vavřince, in: Královský Vyšehrad III., Sborník příspěvků ze semináře Vyšehrad a Přemyslovci (26. 9. 2006), Kostelní Vydří 2007, s. 144–159, ISBN 978-80-7195-161-2 a upřesnila podobu kostela sv. Petra a Pavla včetně polohy oltáře apoštola Petra (2005, 2007, 2012).Helena Soukupová, Pisánský oltář apoštola Petra v chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, in: Královský Vyšehrad IV., Sborník příspěvků ze semináře 940 let královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, Praha 2012, s. 166–179, ISBN 978-80-260-3423-0 Podařilo se jí určit donátora jednoho z nejskvělejších rukopisů 14. století původem z Vyšehradu – Antifonáře z Vorau, jímž byl vyšehradský probošt Jan (2015).Helena Soukupová, O felix lancea. K interpretaci pražského poutního odznaku a některých prvků Karlova dvorského umění, in: Jan Chlíbec, Zoë Opačić (eds.), Setkávání. Studie o středověkém umění věnované Kláře Benešovské, Artefactum / Ústav dějin umění AV ČR, Praha 2015, s. 379–404, ISBN 978-80-86890-75-3

Průběžně věnovala pozornost novým objevům v krumlovském klášteře (2015, 2017)Helena Soukupová, Sdružený klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově a jeho místo v architektuře mendikantů, in: Daniela Rywiková (ed.), Klášter minoritů a klarisek v Českém Krumlově. Umění, zbožnost, architektura, Český Krumlov 2015, s. 31–49, ISBN 978-80-86829-99-9 a pro Anežský klášter připravila výstavu tamního lapidária a nového průvodce (2016). Edičně připravuje komentované vydání souborného díla Václava Mencla, Dějiny evropské architektury, jež zahrnuje období od starověkých kultur do počátku 20. století.Peter Kováč, Vyšel 2. díl ze čtyř svazků Dějin evropské architektury historika umění Václava Mencla, Stavitelé katedrál

Bibliografie (výběr) Helena Soukupová, Anežský klášter v Praze, 407 str., 355 obr., Odeon, Praha 1989, ISBN 80-207-0046-3 Helena Soukupová, Klášter sv. Anežky České, 56 s., Národní galerie v Praze, Praha 1993, ISBN 80-7035-005-9 Helena Soukupová, Anežský klášter v Praze, 463 str., 491 obr., nakladatelství Vyšehrad, Praha 2011, ISBN 978-80-7429-012-1 Helena Soukupová, Program Anežčina kláštera a jeho místo v evropské architektuře 13. a 14. století, s. 10–27, Architektonická plastika z kláštera klarisek, s. 98-103, Náhrobní plastika, s. 116-123, Skicář Josefa Mockera, s. 124-125, Terakota a dlažba ze svatyní, s. 152-154, in: Vladimír Kelnar, Lenka Kluková, Eva Matyášová, Lenka Rajdlová (eds.), Svatá Anežka Česká, princezna a řeholnice, Arcibiskupství pražské, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-145-3 Helena Soukupová, Svatá Anežka Česká – život a legenda, 480 str., 299 obr., Nakladatelství Vyšehrad, Praha 2015, ISBN 978-80-7429-471-6 Helena Soukupová, Osobnost zakladatelky, její život a legenda, s. 27–38, Klášter na Františku – stručné stavební dějiny od středověku do moderní doby, s. 59-75, Průvodce klášterem, s. 77-173, Lapidárium Anežského kláštera, s. 175-177, Katalog lapidária, s. 179-219, in: Helena Dáňová, Štěpánka Chlumská (eds.), Klášter sv. Anežky České, průvodce areálem, Národní galerie v Praze, 2016, ISBN 978-80-7035-625-8 Helena Soukupová, The Founder, her Life and her Legend, pp. 27–39, A Building History of the Na Františku Monastery, from the Middle Ages to Modern Times, pp. 59–75, Monastery Guide, pp. 76–173, The Lapidarium of the Convent of St. Agnes of Bohemia, pp. 175–177, Catalogue of the Lapidarium, pp. 179–219, in: Helena Dáňová, Štěpánka Chlumská (eds.), Convent of St. Agnes of Bohemia. Monastery guide, National Gallery in Prague 2016, ISBN 978-80-7035-626-5 H. Soukupová (ed.), Václav Mencl, Dějiny evropské architektury I., s. 208, 217 obr., Národní památkový ústav a Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, Praha 2019, ISBN 978-80-88339-04-5 H. Soukupová (ed.), Václav Mencl, Dějiny evropské architektury II., s. 496, 637 obr., Národní památkový ústav a Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, Praha 2020, ISBN 978-80-88339-08-3 Helena Soukupová, Program Anežčina kláštera a jeho vliv na architekturu mendikantů, in: Marcin Szyma i Marek Walczak (eds.), Sztuka w kręgu krakowskich franciszkanów i klarysek, Kraków 2020, s. 45–66

Články v odborných periodikách, sbornících a encyklopediích Středověká architektura mendikantských řeholí v Opavě, Časopis Slezského muzea, série B, č. 24, 1975, s. 120–130 Přemyslovské mauzoleum v klášteře blahoslavené Anežky v Praze na Františku, Umění 24, 1976, s. 193–217 Rekonstrukce dominikánského kostela P. Marie v Českých Budějovicích, in: Josef Krása (ed.), Umění 13. století v Českých zemích, Praha, Ústav teorie a dějin umění ČSAV, 1983, s. 269–303 Klášter klarisek a menších bratří v Praze na Františku, in: Bohumil Svoboda (ed.), Blahoslavená Anežka Česká, Sborník ke svatořečení, Česká katolická charita, Praha 1989, s. 51–57 Relikviáře z kláštera bl. Anežky v Praze na Františku, Památky a příroda 13, 1989, s. 395-400 Svatá Anežka Česká v legendě a skutečnosti, Dějiny a současnost 4, 1992, s. 1992, s. 11–17 Hledání ztracených míst. Klášter sv. Anežky České, Příloha časopisu T 93, s. I–VIII