Atentát na Jovenela Moïseho, prezidenta Haiti, byl spáchán 7. července 2021 hodinu po půlnoci místního času v jeho rezidenci v Pétion-Ville, jež tvoří předměstí hlavního haitského města Port-au-Prince. Čin provedlo celkem 28 pachatelů pocházejících ze zahraničí (26 kolumbijské a 2 americké státní příslušnosti).Haiti President Jovenel Moise assassinated in attack on his residence. CNN. 7. července 2021. Dostupné online. Při útoku byla vážně zraněna i haitská první dáma Martine Moïseová, která byla letecky transportována do USA, kde se zotavila. Haitská policie během dne po útoku oznámila, že tři pachatelé byli zastřeleni a dvacet dalších bylo zatčeno. Pátrání po dalších pachatelích a po organizátorech atentátu dosud probíhá.GONZALEZ, Oriana. Police arrest "presumed assassins" of Haitian president. Axios. 7. července 2021. Dostupné online.MERANCOURT, Widlore. FAIOLA, Anthony. BOBURG, Shawn. Assassination of Haitian president becomes complex international web. The Washington Post. 9. července 2021. Dostupné online. Dne 11. července haitská policie jednoho podezřelého z organizace atentátu zadržela. Pozornost vyšetřovatelů se zaměřila také na vrcholné členy prezidentské ochranky, jež prezidenta neochránila, navíc panovaly pochyby o tom, proč nebyl ani jeden člen ochranky zabit nebo zraněn.Otazníky okolo atentátu na Haiti: kdo stál za vraždou prezidenta a kdo ji spáchal?. Novinky.cz, ČTK. 12. července 2021. Dostupné online.
Pozadí atentátu Cílem útočníků byl prezident Haiti Jovenel Moïse, jenž se funkce ujal po bouřlivém průběhu prezidentských voleb v roce 2015 a opakovaných voleb v roce 2016, když končil mandát jeho předchůdce Michela Martellyho. V opakovaných volbách Moïse získal 56 % hlasů a vyhrál je hned v prvním kole. Prezidentský slib vlivem problémů v zemi a nepříznivých situací složil až 7. února 2017, kdy se oficiálně ujal úřadu.
Jeho vláda se po celé funkční období potýkala se špatným ekonomickým i bezpečnostním stavem země a s mohutnými a násilnými protivládními protesty. Ty vrcholily v roce 2021 vleklou ústavní krizí, když se haitská opozice dožadovala Moïseho konce ve funkci prezidenta a nových voleb kvůli sporům o termíny začátku a konce prezidentova mandátu, ale ten jejich požadavky odmítal s tím, že mu mandát dle Ústavy končí až v únoru 2022.DELANEY, Rose. Dispute over Haiti presidential term triggers unrest. BBC News. 17. února 2021. Dostupné online. Celou zemi zachvátily další mohutné protesty, kdy demonstranti požadovali Moïseho odchod, a opozice si v lednu 2021 vyvolila soudce Josepha Mécène Jean-Louise jako kandidáta na úřadujícího prezidenta.
Moïsemu se dostalo podpory ze zahraničí, zvláště z USA a ze strany Organizace amerických států. Do toho se přidaly problémy související s nefunkčností parlamentu, jenž byl paralyzován od roku 2019, kdy se měly uskutečnit parlamentní volby a jež byly odloženy nakonec až na září 2021. Prezident Moïse tak více než rok a půl řídil zemi prezidentskými dekrety, a to se setkávalo s nevolí. Na začátku roku 2021 čelil pokusu o státní převrat. Moïse tvrdil, že v únoru toho roku tento pokus o státní převrat zmařil a nechal zatknout přinejmenším 23 vlivných osob.
Dle zjištění novinářů z The New York Times pracoval Moïse před svou smrtí na odhalení rozsáhlé korupce u politiků a u podnikatelů, kteří v zemi prováděli nelegální obchody s drogami, a svá zjištění přeposílal do USA. Nejvýznamnější figurou v jeho seznamu byl podnikatel Charles Saint-Rémy, který byl švagrem bývalého haitského prezidenta Michela Martellyho. Moïse též hodlal rázně ukončit prorůstání organizovaného zločinu do politiky a pokusy o ovládnutí státu, o které se snažily některé zámožné rodiny včetně Martellyových. Činy těchto osob hodlal na vlastní pěst odhalit poté, kdy byl zmařen onen pokus o puč v únoru, při kterém z něj obvinil haitskou elitu.
Moïse během čtyř let vlády vyměnil celkem sedm premiérů, posledním byl Ariel Henry, jehož jmenoval do funkce 5. července, v předvečer tohoto atentátu, a tak novopečený premiér ještě nestihl složit slib a nebyl uveden do funkce.
Příprava Podle generála Jorgeho Luise Vargase Valencii, náčelníka Kolumbijské národní policie, byli útočníci naverbováni do služeb čtyř soukromých společností. Dále uvedl domněnku, že pachatelé provedli útok na prezidenta Haiti pouze z důvodu přislíbené finanční odměny.
Bylo zjištěno, že financování atentátu zajišťovala floridská společnost Worldwide Investment Development Group. Její majitel Walter Veintemilla se v květnu 2021 setkal s 63letým Američanem haitského původu Christianem Emmanuelem Sanonem, jenž se sám popisoval jako pastor a lékař a viděl se jako možný budoucí prezident té země, aby si promluvili o možném politickém zvratu na Haiti. Poskytl mu úvěry, jimiž měl krýt svou vlastní bezpečnost během připravované „revoluce“. Značná finanční suma byla převedena miamské bezpečnostní agentuře CTU Security, která najala žoldnéře z Kolumbie. Kolumbijský prezident Iván Duque Márquez se k tomu vyjádřil tak, že většina z těchto Kolumbijců šla na Haiti s příslibem, že tam budou pracovat jako ochranka, ale připustil, že někteří z nich věděli, jaký je skutečný účel jejich cesty.
Emeritní adjunktní profesor Parnell Duverger, jenž vyučoval na Broward College ekonomii, uvedl, že se zúčastnil přibližně deseti schůzek, kde obvinění plánovali budoucí uspořádání na Haiti, až by Moïse rezignoval. K těmto schůzkám docházelo na Floridě a v Dominikánské republice po dobu několika měsíců před atentátem. Vražda prezidenta nebo puč proti němu se však dle Duvergera neplánovala na ani jedné, pouze se předpokládalo, že by se Sanon stal nakonec premiérem Haiti. Dalším účastníkem těchto schůzek byl konzultant při OSN Frantz Gilot a i ten popřel, že se jednalo o plánech vraždy prezidenta.
Novináři z Wall Street Journal provedli vlastní šetření událostí a zjistili, že si CTU Security najala kolumbijského válečného veterána Duberneye Capadora k naverbování dalších bývalých vojáků. Činil tak prostřednictvím aplikace WhatsApp a sliboval jim měsíční plat 3 000 USD za ochranu vlivných haitských politiků. Tvrdil jim, že CTU Security má zajištěnou podporu od amerického ministerstva zahraničí, zatímco se oni budou podílet na případných pouličních bojích a žít v „ošuntělém příbytku“. O plánech vraždy nebo svržení prezidenta se jim ale nezmiňoval.
Společnost CTU Security zaplatila podezřelým prostřednictvím firemní kreditní karty 19 letenek z kolumbijského hlavního města Bogoty do hlavního města Dominikánské republiky Santo Domingo. Dle generála Valencii se dva podezřelí Duberney Capador Giraldo a Germán Alejandro Rivera García dostali z Bogoty do Santa Domingy přes Panamu. Ze Santa Dominga se pak 10. května přepravili letecky do haitského Port-au-Prince. Jedenáct dalších podezřelých Kolumbijců se z Bogoty přepravilo letecky do letoviska Punta Cana v Dominikánské republice až 4. června a překročili pozemní hranici s Haiti 7. června.
Kolumbijským žoldnéřům bylo později sděleno, že budou chránit samotného Moïseho. Dne 22. června se žoldnéři setkali s šéfem CTU Security, který jim řekl, že dopomohou ke zmírnění chudoby v Haiti zvýšením bezpečnosti, a tím přilákají do země zahraniční investory. Soudce, jenž vyslýchal oba americké občany haitského původu podezřelé z útoku, tvrdil, že jeden z nich byl v Haiti měsíc před spácháním činu a druhý zde žil již půl roku. Oba vypověděli, že se spiknutí, jež vedlo k provedení atentátu, intenzivně plánovalo v hotelu v Pétion-Ville celý měsíc.
Náčelník Haitské národní policie Léon Charles vydal prohlášení, že Sanon přicestoval letecky na Haiti v červnu a kontaktoval dvě další osoby stojící za spiknutím k provedení vraždy prezidenta. Útočníci byli původně najati, aby ho chránili, ale později jim dal za úkol zatknout prezidenta Moïseho, aby ho sám ve funkci nahradil. Charles dodal, že některé útočníky najal sám prostřednictvím bezpečnostní agentury CTU Security a 22 dalších najal později.
Dle Charlese byl jeden z podezřelých z organizace atentátů bývalý zaměstnanec haitské vlády Joseph Felix Badio, jenž ve čtvrti s prezidentským sídlem pronajal dům pro atentátníky. Majitel haitské bezpečnostní agentury "Corvington Courier & Security Service" Reynaldo Corvington poskytl atentátníkům ubytování a s pomocí jednoho z útočníků obstaral sirény do jejich aut. Bývalý haitský senátor John Joël Joseph byl šéfem policie též označen za jednoho z organizátorů, který zajistil pro útočníky zbraně a organizoval spiklenecké porady.
Dle stížnosti podané na Ministerstvo spravedlnosti Spojených států amerických se podezřelí na Haiti připravovali několik týdnů, což bylo zjištěno z rozhovorů s nimi a z pořízených snímků.COLETTA, Amanda; CUNNINGHAM, Erin. U.S. charges Colombian national in plot to kill Haitian president. The Washington Post. 4. ledna 2022. Dostupné online. Archivováno 4. ledna 2022. Podezřelí vypověděli, že původně měli v plánu Moïseho pouze unést, když se dva týdny před atentátem vracel z pracovní cesty z Turecka. Avšak byli nuceni to vzdát, když nedostali pokyn k provedení akce. Hodlali také využít na únos prezidenta zločinecký gang Fantôm 509, složený z nespokojených bývalých policistů, ale nakonec tak neučinili. Jeden ze zatčených přiznal, že ho plánovali unést přímo na letišti Toussaint Louverture a odvléci ho ze země, avšak tento plán byl zrušen, protože se jim nepovedlo sehnat soukromé letadlo. 6. července mu ale řekli, že se plán změnil a mají Moïseho zabít.
V nahrávkách s přiznáním viny, které se dostaly na veřejnost díky zpravodajství Noticias Caracol, přiznali pachatelé haitské policii své zapojení do atentátu a také, že dostali krátce před provedením operace rozkaz od jednoho z organizátorů zabít Moïseho spolu se všemi přítomnými v jeho domě a ukrást všechny peníze, které tam najdou. Po akci měli utéct do prezidentského paláce, kde by nový prezident skládal přísahu, a tak si mysleli, že je policie ochrání. Dle informací od The New York Times podezřelí vypověděli, že mezi jejich hlavní úkoly patřilo i nalezení Moïseho seznamu vlivných osob zapletených do korupce a obchodu s drogami.
Podezřelý Rodolphe Jaar v rozhovoru s novináři The New York Times přiznal, že plánoval a financoval spiknutí v dobré víře, že cílem je pouze odstavit Moïseho od moci, a o kterém soudil, že vládne autoritativním způsobem. K pachatelům se přidal, když mu řekli, že akce má podporu USA, které mělo stát o Moïseho odchod kvůli jeho údajným vazbám na teroristy a pašeráky drog. Dodal, že poskytl 130 000 USD k provedení převratu, úkryt pro Kolumbijce a zbraně. Jaar dále uvedl, že s vůdcem gangu Fantom 509 probíral přepadení Moïseho rezidence, ale ti nakonec spolupráci týden před akcí odmítli. Potom Kolumbijcům řekli, že se mise změnila a přepadení rezidence mají provést oni. Dle místopřísežného prohlášení na FBI a dle výpovědi svědků se Jaar setkal s dalším účastníkem spiknutí před provedením atentátu a plánovali Moïseho zatčení při jeho návratu z Turecka. Když tento plán selhal, druhý účastník spiknutí odcestoval 28. června z Haiti do Miami, aby zde požádal o asistenci na zacílení Moïseho. Noviny The Miami Herald uvedly, že o tomto vývoji také informoval CTU. Dle místopřísežného prohlášení již někteří spiklenci věděli, že skutečným úkolem je vražda prezidenta.
Atentát