Údolí Alpského Rýna (německy Alpenrheintal) či jednoduše Rýnské údolí (německy Rheintal), je ledovcové, široce rozevřené alpské údolí, které se rozkládá po celé délce Alpského Rýna od soutoku Předního a Zadního Rýna až po jeho ústí do Bodamského jezera. Východní hranici údolí tvoří Bregenzský les, západní hranicí je podhůří Appenzellských Alp. Horní třetina údolí má charakter alpského údolí, a jeho údolní rovina dosahuje šířky 1 až 4 kilometry. Pod Vaduzem se údolí značně rozšiřuje a mění se v širokou rovinu, která má na dolním konci údolí, podél jihovýchodního břehu Bodamského jezera, až 10 kilometrů na šířku.
Celé 90 km dlouhé údolí se nachází na území tří států: Švýcarska (kantony Graubünden a St. Gallen), Lichtenštejnska a Rakouska (spolková země Vorarlbersko), přičemž řeka Rýn tvoří téměř bez výjimky státní hranici. Severní a jižní konce údolí jsou hustě osídlené, většina lidí žije na rakouské straně údolí. Nejznámějšími obcemi v údolí Alpského Rýna jsou Bregenz, Chur a Vaduz, největší obcí je Dornbirn.
Geografie náhled|Mapa povodí Alpského Rýna, který tvoří páteřní osu údolí U Reichenau-Tamins se slévají dvě zdrojové řeky Rýna, Přední a Zadní Rýn, a vzniká tak Alpský Rýn. Analogicky k tomu se spojují údolí Surselva (Přední Rýn) a Domleschg (Zadní Rýn) a tím vzniká údolí Alpského Rýna. To vede severovýchodním směrem až k městu Chur, načež pokračuje širokým obloukem severozápadním směrem. V zúžení u města Sargans se údolí opět láme na severovýchod. Před Triesenem pak mění směr na sever a v oblasti obcí Gams-Haag-Nendeln se rozšiřuje na šířku asi 7 km. U Feldkirchu se do něj napojuje údolí Walgau. V oblasti Hinterforst-Mäder-Hohenems dosahuje dno údolí největšího rozsahu přes 10 km. Konec údolí vyznačuje pomyslná spojnice obcí Rorschach (Švýcarsko) a Lindau (Německo) v oblasti Bodamského jezera.
Rozloha: Od soutoku Předního a Zadního Rýna u Reichenau-Tamins k ústí Alpského Rýna do Bodamského jezera u Hardu měří údolí přibližně 90 km. Nachází se v nadmořské výšce mezi 400 a 600 m n. m. a místy dosahuje šířky až 10 km. Vymezující pohoří: Údolí Alpského Rýna je lemováno pohořími Alp a Alpského podhůří (např. Appenzellské Alpy – Alpenstein, Plessurské Alpy, Rätikon, Calanda, Albula, Glarnské Alpy, Bregenzský les), z nichž některé jsou vysoké přes 3000 m. Samotné hranice údolí nejsou přesně definovány. Některé hory a kopce se považují za součást údolí Alpského Rýna, jiné nikoli. V zásadě se předpokládá, že údolí je vymezeno přilehlými horami a jejich vodami které z nich stékají do Alpského Rýna. Podle této definice je nejvyšší horou lemující údolí Alpského Rýna Ringelspitz, nacházející se na jeho úplném začátku. Se svými 3247 m je také nejvyšší horou kantonu St. Gallen. Geografické členění: Údolí Alpského Rýna zahrnuje následující oblasti ve směru toku Alpského Rýna. Začíná na jihu Churským údolím Rýna a tzv. Bündnerským panstvím (Okres Mainfeld). Vlevo od Rýna následuje Sarganserland, a poté na sever až k Bodamskému jezeru Sanktgallenské údolí Rýna. Na pravé straně Rýna navazuje na Bündnerské panství Lichtenštejnské údolí Rýna, následované Vorarlberským údolím Rýna. Ve spodní části se údolí ve Švýcarsku i Rakousku člení na další podoblasti. Sanktgallenské údolí Rýna se skládá ze dvou volebních obvodů Werdenberg a Rheintal (ten byl do konce roku 2002 členěn na Horního údolí Rýna a Dolní údolí Rýna). Vorarlberské údolí Rýna se taktéž dělí na Horní a Dolní údolí Rýna, kterým se také říká Unterland (Dolní země) a Oberland (Horní země). V této oblasti dosahují některé nízké horské vrcholy až k původnímu toku Rýna, což má za následek přirozenou bariéru v údolí. Kummenberg se obecně označuje jako hranice mezi rakouským Dolním a Horním údolím Rýna na pravém břehu, zatímco na levém švýcarském břehu je touto hranicí rokle Hirschensprung. Také Lichtenštejnské knížectví je rozděleno na volební obvody Oberland a Unterland. Geografické zvláštnosti: hora Kummenberg, rokle Hirschensprung, hora Montlingerberg, průsmyk Sankt Luzisteig, Starý Rýn (Diepoldsauský průlom), Starý Rýn (Fußacherský průlom), Bludné balvany. náhled|Alpský Rýn u Landquartu (Kanton Graubünden) Celá oblast je silně utvářena Alpským Rýnem. Regulace Rýna v průběhu let 1900 až 1920 odvrátila největší riziko záplav a dala řece dnešní podobu. V průběhu regulace byl tok Rýna rozšířen a některé z původních říčních smyček se změnily ve stojaté vody, dnes nazývané Starý Rýn. Regulace Rýna a údržba protipovodňové ochrany je trvalý proces. Jelikož dnešní stav řeky již nezaručuje jistou ochranu před stoletou vodou, neustále se vyvíjejí koncepce renaturace a zlepšování protipovodňové ochrany. Dalším důležitým geografickým aspektem údolí Alpského Rýna je Bodamské jezero, které jej uzavírá na dolním konci a které již od pradávna přitahuje do této oblasti lidské osídlení.
Velkou část údolí tvořily dříve bažiny a lužní lesy, které byly teprve pomocí meliorací upraveny na ornou půdu. Těžba rašeliny a lovení naplaveného dříví z Rýna, tzv. Rheinholzen byly po dlouhou dobu dobrým zdrojem příjmů pro jinak převážně chudou populaci. Těžba rašeliny je v současnosti zakázána z důvodu ochrany přírody a Rheinholzen se praktikuje již pouze jako tradice.
Regiony a subregiony
Churské údolí Rýna náhled|Churské údolí Rýna s městem Chur Název Churské údolí Rýna odkazuje na město Chur, hlavní město kantonu Graubünden. Označuje se tak největší část údolí Alpského Rýna mezi soutokem Předního a Zadního Rýna a severní hranicí kantonu Graubünden poblíž obce Fläsch. V Churu se do Alpského Rýna vlévá Plessur, první hlavní přítok, který se nepočítá mezi horní toky Rýna. Níže po proudu se u obce Landquart vlévá do Rýna řeka stejného jména, přitékající z obce Davos. Landquart je přestupní stanicí na Rhétskou dráhu, která po železniční trati Landquart – Davos Platz umožňuje díky tunelu Vereina spojení s údolím Engadin. Severně od Landquartu začíná tzv. Bündnerské panství. Nachází se v něm mj. Maienfeld, rodné město fiktivní postavy Heidi, a Sankt Luzisteig, průsmyk vedoucí do sousedního Lichtenštejnského knížectví. náhled|Hrad Sargans na úpatí hory Gonzen značí klimatický konec Churského údolí Rýna
Sanktgallenské údolí Rýna Směrem na sever přechází Churské údolí Rýna do Sanktgallenského údolí Rýna. Označuje se tak celá oblast levého břehu Rýna patřící do kantonu St. Gallen mezi obcí Sargans a ústím řeky do Bodamského jezera. Z hlediska klimatu však Churské údolí Rýna končí teprve v Sargans. Celá oblast zhruba odpovídá švýcarským volebním obvodům Rheintal a Werdenberg a je rozdělena do tří menších regionů „Sarganserland“, Werdenberg a „Rheintal“.
Na západních svazích údolí se od 9. století ve velkém pěstovala vinná réva. Víno se zde vyrábí dodnes, ale vinařství ztratilo svůj dřívější význam. Zemědělství dominuje silážní kukuřice, a v menší míře i jedlá kukuřice (Rheintaler Ribelmais neboli Türggenribel) a mrkev (Rüebli). Türggenribel je v současnosti jediným švýcarským obilným výrobkem s chráněným označením původu.
V Sanktgallenském údolí Rýna se mluví dialekty horní alemanštiny, které jsou úzce příbuzné s dialekty používanými v sousedním Lichtenštejnsku a Vorarlbersku.
Sarganserland Několik kilometrů od Landquartu směrem po proudu řeky, se na levé straně Rýna nachází region Sarganserland s lázeňským městem Bad Ragaz, a jeho vyhlášenými léčivými prameny. Do Alpského Rýna se zde vlévá řeka Tamina, která je proslulá díky své působivé rokli. Obec Sargans, od níž region odvozuje své jméno, je známá především díky svému hradu. Hrad Sargans, který se nachází na úpatí hory Gonzen, byl postaven ve 12. století. V útrobách hory se nachází stejnojmenný důl, ve kterém v raném středověku probíhala intenzivní těžba rud. Sargans je mj. výchozím bodem pro návštěvníky lyžařské oblasti Pizol, která je častým cílem jednodenních výletů pro obyvatele jihoněmecké oblasti Bodamského jezera. V blízkosti Sargans je také důležitý vodní předěl: pouze několik metrů kamenitého terénu brání tomu, aby Alpský Rýn místo do Bodamského údolí tekl otevřeným údolím Seeztal skrz jezero Walensee a Curyšské jezero směrem do řeky Aary.
Werdenberg Region Werdenberg zahrnuje obce Buchs, Gams, Grabs, Sennwald a Wartau a také vesnice Frümsen, Salez, Haag a Sax, které patří k obci Sennwald. Werdenberg je rozlohou zhruba stejně velký jako Lichtenštejnské knížectví a ze severu na jih také téměř stejně dlouhý. Kromě Buchsu, hlavního města regionu, se vyznačuje venkovským charakterem. Zemědělství zde hraje ústřední roli, v Sennwaldu se však nachází také větší průmyslová oblast. Hlavní nákupní centra regionu lze nalézt v obci Haag a tato jsou velmi oblíbená také u lidí z Lichtenštejnska a regionu Rheintal. Haag je také dopravní křižovatkou regionu, protože spojuje Lichtenštejnsko napříč údolím s obcí Gams, ze které vede silnice směrem do Wildhaus-Unterwasser-Wattwil a dále do Toggenburgu.
Rheintal náhled|Průsmyk Hirschensprung náhled|Rheintal (pohled ze švýcarské hory Hoher Kasten směrem k Rakousku) Region Rheintal (česky Rýnské údolí) zhruba odpovídá volebnímu obvodu Rheintal. Zahrnuje švýcarské obce Rüthi, Oberriet, Eichberg, Altstätten, Marbach, Rebstein, Balgach, Berneck, Diepoldsau, Widnau, Au, Sankt Margrethen a Rheineck a dále vesnice Heerbrugg, Kriessern, Eichenwies, Kobelwald a další. Společná regionální identita se odráží i na mnoha místních názvech (např. místní noviny Rheintaler). Oblast je částečně utvářena zemědělstvím. Na hranici s Werdenbergem se pěstuje hlavně kukuřice (Türggenribel) a mrkev (Rüebli). Rheintal je s 95 hektary obdělávané půdy nejdůležitější vinařskou oblastí kantonu St. Gallen.
Do roku 2002 byl region Rheintal rozdělen na dva okresy, Horní údolí Rýna (Oberrheintal) a Dolní údolí Rýna (Unterrheintal). V regionu se také běžně používá výraz Střední údolí Rýna (Mittelrheintal). Například Bruslařský klub Rheintal (Schlittschuh Club Rheintal - SCR) se dříve jmenoval Schlittschuh Club Mittelrheintal (SCM), tedy Bruslařský klub Středního údolí Rýna. Existuje také Vyšší škola Středního údolí Rýna (Oberstufe Mittelrheintal – OMR). V červnu 2007 se hlasovalo o "možném spojení obcí ve Středním údolí Rýna". Výraz Střední údolí Rýna obvykle popisuje oblast kolem Heerbruggu (tedy obce Au, Balgach, Berneck, Diepoldsau a Widnau).
V Oberrietu (jih regionu) odděluje výběžek pohoří Alpstein (hora Blattenberg) celou oblast od Rüthi, a tedy geograficky od regionu Werdenberg. Tento výběžek lze překonat pouze úzkým průsmykem, zvaným Hirschensprung. V Au (sever regionu) dosahuje hora Heldsberg až původnímu břehu Rýna. Ve středověku byla tato skutečnost využívána při výstavbě opevnění. Část těchto opevnění, hrad Blatten se v Oberrietu dochovala do dnešní doby.
Heerbrugg je považován za skutečné centrum regionu Rheintal. Kříží se v něm hlavní silnice 13 se silnicí z rakouského Hohenemsu, která dále pokračuje do Heidenu v kantonu Appenzell Ausserrhoden. Ve městě je množství větších obchodů a nachází se zde vlakové nádraží pro obce Diepoldsau, Widnau, Balgach, Berneck a hlavní přestupní stanice pro autobusy RTB Rheintal Bus. Tyto čtyři obce, plus obec Au, jsou s Heerbruggem tak silně provázány, že projíždějící návštěvníci již bez odpovídajícího značení nemohou rozeznat přechod mezi jednotlivými obcemi. Dálniční křižovatka Widnau je pomocí obchvatu napojena přímo na průmyslovou oblast. Hraniční přechod Au, jakožto nejdůležitější v regionu, je pravidelně dopravně přetížen.