Orlová (, ) je slezské město v okrese Karviná v Moravskoslezském kraji. Leží 18,7 kilometru východně od Ostravy. Žije zde obyvatel. Současnou podobu města zásadně ovlivnila těžba uhlí v regionu. Komunistický režim rozhodl o přesunutí centra města na nové sídliště Lutyně (60.–80. léta) a zboural historické centrum včetně zámku. Celé Karvinsko včetně Orlové trápí nejvyšší nezaměstnanost v ČR (8,4 % v roce 2024).
Název Podoby nejstarších písemných záznamů dovolují uvažovat o třech různých vysvětleních původu jména města (zprvu vesnice): První možností je, že jméno původně znělo Orlova a bylo to přivlastňovací přídavné jméno k osobnímu jménu Orel, tedy s významem „Orlova ves“. Druhou možností je, že jméno znělo už od původu Orlová a pak označovalo ves, která něčím připomínala orly. Zápisy z 1227 a 1447 mají Orlava – pokud to byla původní podoba jména, byla na vesnici přenesena od některého vodního toku tak pojmenovaného (v základu by opět bylo slovo orel). Které ze tří uvedených jmen bylo původní, nelze s jistotou určit, nejpravděpodobnější je nicméně to poslední.
Historie náhled|vlevo|upright|Novogotický kostel ve staré části města, lokálně tzv. „Slezské Hradčany“
Klášter, statek a zámek První písemná zmínka o Orlové pochází z roku 1223 z listiny vratislavského biskupa Vavřince. Osada tehdy tvořila jádro lokality zvané Sal (sůl) a patřila k benediktinskému klášteru v Týnci u Krakova.
Později byl do Orlové přesunut benediktinský klášter, který se zasloužil o rozvoj Orlové, především v oblasti vzdělání a kultury. Dodnes je součástí sbírek NG v Praze významná oltářní archa jako doklad kulturní vyspělosti tehdejších představitelů orlovského kláštera.
V době reformace místní klášter upadal a v roce 1561 odtud byli mniši vyhnáni evangelickým těšínským knížetem Václavem a orlovský klášterní statek byl připojen ke knížecímu panství Fryštát.
V 17. století původní klášterní statek vlastnili pánové z polského Slupska, pak Bludovští z Bludova. Po vymření jejich rodu získal orlovské panství rod Mattencloitů, kteří v roce 1844 poskytli Rothschildům v daném regionu právo na těžbu uhlí.
Bludovští vybudovali v sousedství kostela v roce 1765 zámek. Zámek od roku 1902 sloužil jako městská nemocnice. V roce 1979 byl zbořen z důvodu poddolování.
Rozvoj města Změna nastala až počátkem 19. století, kdy bylo v Orlové objeveno bohaté ložisko černého uhlí. Malá zemědělská obec se díky průmyslové revoluci a následném napojení na strategickou Košicko-bohumínskou dráhu vyvinula v město (na něž byla oficiálně povýšena roku 1922) Stěžejním průmyslem byla těžba, avšak nebyla jediným. V Orlové působilo mnoho jiných továren, které dodávaly městu ráz moderního a bohatého města.
Centrum Orlové rozkvetlo do podoby významného střediska s tramvajemi, muzeem, nemocnicí. S množstvím českých, polských a německých škol bylo na dlouhou dobu v rámci Slezska nejvýznamnějším centrem školství (první české gymnázium, polské gymnázium, obchodní, zdravotní, průmyslové, vyšší pedagogické školství). Po určitou dobu bylo v Orlové sídlo seniora Slezské evangelické církve a. v.
Poválečný úpadek a regenerace thumb|Pozůstatky původní zástavby ve starém centru náhled|Budova gymnázia získala cenu Grand Prix architektury za rok 1996 Negativní vlivy důlní činnosti se naplno projevily po druhé světové válce (zapříčiněno vysídlením původního většinového německého obyvatelstva a destruktivním a nešetrným způsobem těžby ze strany nacistických okupantů i komunistického zřízení v ČSR). V šedesátých letech dokonce existoval plán na celkovou likvidaci města, k tomu naštěstí nikdy nedošlo. V Orlové bylo srovnáno na dva tisíce budov se zemí, zrušená tramvajová i osobní železniční doprava. Mnoho škol bylo přesunuto do okolních měst (Ostrava, Karviná, Havířov), na 50 tisíc exponátů sbírek orlovského muzea bylo rozprášeno po celé ČSR.
V roce 1973 Orlová na tehdejší dobu bohatě slavila 750 let. Objemná publikace vydaná k této příležitosti je poslední svého druhu a zachycuje dřívější podobu historického centra včetně zámku. Od té doby většina starého města i místní části Lazy vlivem poddolování zmizela. Společenský a obchodní život se přesunul do panelového sídliště v části Lutyně, které postupně nahradilo staré centrum města. Sídliště zbudované v pěti etapách má téměř 30 tisíc obyvatel. Z jádra města se zachovalo pouze torzo, které až v posledních několika málo letech doznává viditelné revitalizace.
Dosud se Orlové nepodařilo vynahradit ztracené město. Nové centrum má sídlištní charakter. Co do velikosti je Orlová 34. největším sídlem v ČR. V současné době proběhla dostavba nového centra, jeho středobodem je hypermarket Albert. V těsné sousedství nová městská knihovna. V blízkosti je gymnázium, které získalo cenu Grand Prix architektů v roce 1996. Návrh regenerace části sídliště získal zvláštní Cenu Petra Parléře (2005). Dostavba náměstí a městského domu byla v roce 2025 mezi nominovanými na Českou cenu za architekturu.
Městské symboly Znak alt=Noční fotografie sochy orla na orlovském Náměstí 28. října|náhled|Socha orla na Náměstí 28. října Orlová užívala po svém povýšení na město v roce 1922 znak s orlicí držící v zobáku hostii, v pravém spáru opatskou mitru a v levém spáru berlu, jako reminiscenci na dávné benediktinské opatství. Roku 1970 byl přijat nový znak – v polceném štítu je na pravé straně zlatá orlice, na levé straně je v horním stříbrném poli červený listnatý strom (lípa – dříve podle tvaru listu spíše dub, spojovaný s nedalekou Doubravou, která byla od sedmdesátých let 20. století až do roku 1990 součástí Orlové) a v dolním černém poli dvě stříbrná zkřížená hornická kladívka.Müller, Karel: Opět heraldický nesmysl... Zpravodaj KGHO, 1988, č. 30–31, s. 24. V registru komunálních symbolů (REKOSu) je znak uvedený jako historický.Symboly – Orlová v REKOSu
Vlajka Vlajka Orlové byla přijata 12. ledna 1996 rozhodnutím č. 85 předsedy Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho. Vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3, tvoří ho modré žerďové pole se žlutou půlorlicí s červenou zbrojí a bílé vlající pole s červeným vykořeněným listnatým stromem. Obě pole jsou oddělena černým kůlem širokým 1/10 délky listu.
Obyvatelstvo
Náboženství Při sčítání lidu v roce 2001 se k náboženskému vyznání přihlásilo 9819 obyvatel Orlové, z toho 7548 k římskokatolické církvi; bez vyznání bylo 23 019 osob; vyznání nebylo zjištěno u 2018 osob.
V Orlové má sídlo římskokatolická farnost s farním kostelem Narození Panny Marie.
Protestantské církve: Sbor Českobratrské církve evangelické, farní sbor Slezské církve evangelické a. v., Kazatelská stanice Církve bratrské, Sbor Adventistů sedmého dne, Sbor Apoštolské církve.
Náboženská společnost: Sál království Svědků Jehovových.
Roku 2004 byl veřejnosti prezentován návrh na výstavbu mešity v Orlové, který se setkal s odporem obyvatel města a nakonec nebyl uskutečněn.VOJTÍŠEK, Zdeněk: Český boj o mešity, http://www.dingir.cz/mesity.shtml #29
Městská správa Místní části náhled|Pomník na orlovském hřbitově, připomínající české oběti Sedmidenní války a následujícího tzv. plebiscitního období Orlová se člení na čtyři místní části, které se nachází na čtyřech [katastrálních územích: Orlová 1 – Město (PSČ ), k. ú. Orlová Orlová 2 – Lazy (PSČ ), k. ú. Lazy u Orlové Orlová 3 – Poruba (PSČ ), k. ú. Poruba u Orlové Orlová 4 – Lutyně (PSČ ), k. ú. Horní Lutyně
Dříve byla součástí města i dnes samostatná obec Doubrava.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 117.
Rozšířená působnost S územně správní reformou se Orlová stala městem s rozšířenou působností, pod správu města se tak dostalo město Petřvald a obec Doubrava. V rámci rozšířené působnosti Orlová spravuje agendu 37211 občanů.
Do roku 2012 spadala pod správu města také obec Dolní Lutyně. Na základě veřejné ankety a rozhodnutí obecního zastupitelstva z roku 2011 přešla Dolní Lutyně pod správu Bohumína.
Na katastru Věřňovic, části Dolní Lutyně, je napojena česká dálnice D1 na polskou dálnici A1. Městský úřad v Orlové vydal souhlasné stanovisko k výstavbě strategické průmyslové zóny Dolní Lutyně. Problémem je kolize s přírodní ptačí rezervací Natura 2000.
Doprava náhled|V Orlové se často v zimě objevuje smog, stejně jako v dalších městech na Ostravsku
Železniční a tramvajová doprava
V roce 1926 napsaly Lidové noviny, že nikde jinde v městě této velikosti nemají tolik kolejnic a tratí jako v Orlové. Jsou zmíněny tratě několika křídel Báňské dráhy, tratě dvou úzkokolejných tramvajových drah, trať Košicko - bohumínské dráhy a několik průmyslových vleček.
Příměstská tramvajová doprava v Orlové započala v roce 1909, kdy byla předána k provozu trasa Ostrava – Petřvald – Karviná. Přes Orlovou vedla jižně od Starého náměstí. V roce 1913 se síť rozrostla o dvě trasy, jedna vedoucí z Orlové do Bohumína přes Dolní Lutyni, a druhá z Orlové do Fryštátu přes Doubravu. Tyto poslední dvě trasy měly konečnou na náměstí v Orlové. Kvůli místnímu poddolování byla síť tramvajových kolejí v Orlové postupně rušena v letech 1966–1967.Orlová. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. internet: Společnost pro veřejnou dopravu, 2011 [cit. 2017-10-14]. Dostupné z: http://www.spvd.cz/index.php/orlova
Osobní železniční doprava zde fungovala v letech 1869–1967. I zde byla doprava ukončena kvůli poddolování. V roce 1963 se rychlíková doprava přesunula na novou přeložku trati Dětmarovice – Louky nad Olší. Osobní vlaky, i přes bouřlivé protesty obyvatelstva, zde přestaly zastavovat roku 1967. Staniční budova byla zbourána a její existenci připomíná jen název ulice Nádražní. Orlová je v současnosti jediné město nad 10 tisíc obyvatel v ČR, které nemá pravidelnou osobní železniční dopravu.Petr Litomyský: Seznam největších obcí bez pravidelné veřejné osobní železniční dopravy v ČR
V roce 1991 se znovu objevily snahy na obnovení osobní železniční dopravy v úseku Bohumín – Rychvald – Orlová, případně na zavedení osobní dopravy v úseku Orlová – Rychvald – Ostrava (po nově dobudované spojce), dodnes se však nic takového nerealizovalo.
V roce 2006 se zpracovávala projektová dokumentace k znovunapojení Orlové na osobní železniční dopravu. Na popud města uvolnil Krajský úřad Moravskoslezského kraje finance ke zpracování této dokumentace. Do konce roku 2006 měly být hotovy tři varianty napojení města na Ostravu (1. Ostrava – Petřvald – Orlová, 2. Ostrava – Rychvald – Orlová, 3. Ostrava – Bohumín – Dolní Lutyně – Orlová). Nejvýhodnější z těchto tří tras měla být s pomocí grantů EU zprovozněna. Krajský úřad Moravskoslezského kraje zařadil tento projekt mezi své strategické plány v oblasti dopravy. Mělo se jednat o systém tramvlaku, tedy vozů, u kterých je možné jezdit po tramvajových i klasických kolejích. Pokud by se tento projekt osvědčil, mělo pokračovat jeho rozšiřování i do okolních měst. Cílem akce mělo být propojení celé ostravské aglomerace (Ostrava, Orlová, Bohumín, Havířov, Karviná) kvalitní dopravní infrastrukturou, speciálně zaměřenou na osobní železniční dopravu.
Byl vypracován projekt s každoroční úpravou, cíl však zůstal stejný-napojení v úseku Ostrava-Rychvald-Orlová. Projektová dokumentace uvádí, že celkové náklady na vybudování tratě a dalších úprav vyjdou na téměř 2 miliardy korun. Projekt vytvořil Dávid Korfant, student Univerzity Pardubice, dopravní fakulty Jana Pernera.Projekt napojení. Dostupné online: https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/56408/KorfantD_PropojeniMesta_JJ_2014.pdf?sequence=2&isAllowed=y
Autobusová doprava Městská autobusová doprava v Orlové má 5 linek, které provozuje Transdev Slezsko a.s., provozovna Orlová (bývalé ČSAD Karviná a. s.) 501 Dětmarovice – Lutyně – Poruba – Město – Lazy 502 Dětmarovice – Lutyně – Poruba – Město – Lazy, Důl Lazy 503 Město – Lutyně – Poruba – Lazy, Důl Lazy 504 Lutyně – Poruba – Město – Lazy 505 Lutyně – Zbytky – Rychvald – Dolní Lutyně (Věřňovice)