Josef Kusý (17. února 1909 Běleč – 31. května 1942, Praha-Kobylisy, Kobyliská střelnice) byl český odbojář za druhé světové války a spolupracovník Arnošta Mikše z výsadku Zinc, popravený nacisty.
Život a odbojová činnost vlevo|náhled|Dům, ve kterém Josef Kusý žil se svou manželkou a synem (původně Běleč čp. 60, dnes Ve Vrchu 260, Liteň-Běleč) Josef Kusý se narodil 17. února 1909 v Bělči u Litně na Berounsku. Žil v Bělči čp. 60 (domek dodnes stojí na adrese Ve Vrchu 260, Liteň-Běleč). Byl vyučeným zedníkem a v Protektorátu Čechy a Morava tuto svoji profesi také vykonával. V roce 1931 se oženil s Růženou Langrovou a narodil se jim syn Josef.
Po obsazení Československa 15. března 1939 a vyhlášení protektorátu se tento vlastenecky smýšlející Čech zapojil do aktivit spojených s domácím odbojem. Jeho kolega v práci, rovněž zedník, Josef Minařík (* 18. dubna 1914) z Haloun seznámil odbojáře Kusého s parašutistou Arnoštem Mikšem z paradesantního výsadku ZINC. Kusý pak ukrýval (na žádost Josefa Minaříka) nějakou dobu Arnošta Mikše ve svém domě.
Přestřelka na Požárech na Křivoklátsku
Parašutista Arnošt Mikš byl zraněn českým četníkem při přestřelce na Požárech v katastru obce Městečko u Křivoklátu, když se spolu s Josefem Kusým pokusili 30. dubna 1942 kolem 22.00 hodiny vyzvednout část ukrytého operačního materiálu para-výsadků BIOSCOP, BIVOUAC, STEEL. Parašutista Mikš se na místě přestřelky zastřelil vlastní zbraní do pravého spánku, ale indicie u něho nalezené gestapem vedly k rozkrytí totožnosti dalších osob, včetně Kusého. Nezraněnému Josefu Kusému se podařilo z místa přestřelky uprchnout k lesu, tam odhodit zbraň a z místa boje pak doběhl vysílen do 35 km vzdálené obce Běleč.
Brzy na to se u Kusých objeví Bohuslav Kouba, velitel výsadku Bioscop, který seskočil na Požárech. Kouba má v té době již informaci o možné zradě Viliama Gerika, a proto s Josefem Kusým u nich na zahradě vykopali hrob, kam měl být zrádce pohřben, kdyby se zde objevil. Z Bělče se pak Kouba přesunul do Kutné Hory, kde na četnické stanici ukončil svůj život požitím jedu.
Zatčení Na základě zápisků nalezených u Arnošta Mikše bylo ihned zahájeno zatýkání. Josefa Staňka z Roztok zatklo gestapo jako prvního; dále byli zatčeni i Josef Minařík z Haloun a Václav Mulač z Nového Jáchymova. Dne 2. května 1942 obsadil nacistický vojenský oddíl obec Běleč a zatkl Josefa Kusého a jeho manželku Růženu Kusou. Kusý byl vyslýchán gestapem na četnické stanici v Litni a podroben zostřeným výslechům (spojeným s mučením) v Petschkově paláci v Praze. Dále byl zatčen i bývalý poručík Antonín Fršlínek. Svědectví Josefa Minaříka z Haloun zachránilo život Václavu Mulačovi i Antonínu Fršlínkovi. Minařík dokázal vyšetřující orgány svojí výpovědí přesvědčit, že Mikš Mulače a Fršlínka sice vedl v seznamu jako své potenciální spolupracovníky, ale oba zatčení se s parašutistou Mikšem ve skutečnosti nikdy osobně nesetkali.
Odsouzení a poprava Josef Kusý byl odsouzen k trestu smrti rozsudkem stanného soudu v Praze ze dne 31. května 1942 a ještě téhož dne popraven zastřelením na střelnici v Praze–Kobylisích. Společně s ním byl stanným soudem v Praze dne 31. května 1942 odsouzen k trestu smrti a v Kobylisích rovněž popraven zastřelením i Josef Minařík, Antonín Mikš (* 10. září 1918, Janov – 31. května 1942) – úředník z Prahy (bratr Arnošta Mikše) a František Mikš – bratr Arnošta Mikše – bytem v Táboře (četnický strážmistr z Tábora).
Rozsudek stanného soudu v Praze ze dne 31. května 1942 zdůvodnil jejich popravu zastřelením následovně:
Po válce Po válce byl Josef Kusý vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam.
Připomínka Jméno odbojáře Josefa Kusého je uvedeno na pomníku obětem první a druhé světové války v Bělči. Jeho jméno (Josef Kusý, 33), jméno jeho spolupracovníka (Josef Minařík, 28) a jména bratrů Mikšových (František Mikš, 27; Antonín Mikš, 23) jsou uvedena pamětní desce popravených na Kobyliské střelnici. Parašutista Arnošt Mikš má od 1. května 1946 na místě přestřelky pomníček, který mu věnovala obec Baráčníků v Městečku. Na pomníku je nápis: ZDE BYL ZASTŘELEN PARAŠUTISTA A PORUČÍK ČSL. ZAHRANIČNÍ ARMÁDY / ARNOŠT MIKŠ / nar. 27. VII. 1913 v Janově čís. 21 okr. Rakovník / zastřelen 30. IV. 1942 / Na paměť věnuje obec Baráčníků v Městečku / 1. V. 1946 Sdružení občanů Bělče a T.J. Sokol Liteň uspořádala v roce 2008 cyklistický memoriál Josefa Kusého a Arnošta Mikše na trase jejich cesty z Bělče do Požárů, k lesnímu pomníčku Arnošta Mikše. V roce 2022 byl Josefu Kusému v Bělči odhalen pomník s pamětní deskou. Nachází se na prostranství před bývalým domem Kusých v prostoru ulic Ve Vrchu, Karlštejnská a Horní.
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: Vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9 ČERNÝ, René. Bratři ve válce. Cheb: Svět křídel, 2026. ISBN 978-80-7573-166-1.
Související články Přestřelka na Požárech u Křivoklátu František Ometák Arnošt Mikš František Mikš (četník)
Externí odkazy
Kategorie:Osobnosti československého odboje během druhé světové války Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Narození v Litni Kategorie:Popravení na Kobyliské střelnici Kategorie:Narození 17. února Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Úmrtí 31. května Kategorie:Úmrtí v roce 1942 Kategorie:Muži