Hledání ve ztraceném prostoru 1993 je sérii portrétů z roku 1993 jejichž autorem je malíř Josef Žáček.Hledání ve ztraceném prostoru 1993 , sérii portrétů hledaných příslušníků poslední generace německé R.A.F Obrazy jsou vytvořeny podle policejních fotografií na plakátech z hraničních přechodů, hledaných členů třetí generace německé Frakce Rudé armády. Byly inspirovány událostmi z 27. června 1993, smrtí člena R.A.F Wolfganga Gramse na nádraží v Bad Kleinen. Oficiálně spáchal při zatýkání sebevraždu.VERECKÝ, Ladislav: Rozhovor s Josefem Žáčkem, MF Dnes magazín č. 19, 12. 5. 1994
Popis díla Cyklus kontroverzních portrétů malíř Josef Žáček vytvořil během svého studijního pobytu v Sant'Abbondiu ve Švýcarsku v témže roce.Slyším ty šepoty: rozhovor s Josefem Žáčkem, Lidové noviny, 24. 9. 2011Juříková, Magdalena: Josef Žáček v Behémótu, Ateliér č. 6/1994. Poprvé byly vystaveny v pražské Galerii Behémót v roce 1994; výstava vzbudila velký ohlas.PETRÁČEK, Zbyněk: Raději tupou prosperitu, Respekt č. 21, 1994KOZELKA, Milan: Dámy a pánové (jiné dějství), Ateliér č. 6/1994
Série se skládá z 5 obrazů zbylých hledaných příslušníků německé Frakce Rudé armády : Barbara Meyer, Christoph Eduard Seidler, Horst Ludwig Meyer, Andrea Martina Klump a Sabine Elke Callsen. Podobizny vytvořené černým pigmentem o rozměrech 190 × 150 cm jsou více či méně nezřetelnými skvrnami připomínající lidské tváře. Ty jsou doprovázené jmény a údaji o věku a tělesné výšce. Spíše než o portréty jde o aluzi na cosi jako „zatykače“.JIROUS, Ivan. Martin: Oči světa (2002) publikováno v Magorovo oáza, Torst, Praha 2019, s. 483
Toto dílo je variaci Žáčkova postoje ke světu; autor klade nepříjemné otázky o smyslu a povaze anarchie i terorismu. Výstižnou interpretaci Žáčkův umělecký postoj poskytuje text historika umění Ludvik Hlaváček v knize Anticorps: „...Žáčkův příznačný zájem o osobní, intimně prožívané porozumění, odmítající institucionální zprostředkování a zařazování významů do předem připravených a tendenčních kadlubů, posouvá od historických a kulturních oblastí k poloze, kterou praktický obecný názor řadí do politiky. Stejně jako v náboženství nevidí malíř explicitní strukturu dogmat, tak i v politice ho zajímají pouze lidské postoje a možné příčiny lidského rozhodování a ne spory politických koncepcí. Vidí tu složitost, problematičnost i nevyhnutelnost svobody člověka. Jeho kritický pohled míří na krátkozraké zdůvodňování lidského rozhodování, v němž je logika zdůvodnění ve službě institucionální moci či povrchního ztotožnění událostí s významovými schématy, které jsou po ruce.“ HLAVÁČEK, Ludvik: Žáčkova tvrdohlavá nejistota publikováno v Anticorps, GHMP, 2017 s. 30
Cyklus obrazů Hledání ve ztraceném prostoru 1993 je ve sbírce Galerie hlavního města Prahy.
Reference
Publikace Magdalena Juříková: Hledání ve ztraceném prostoru, Galerie Behémot, Praha 1994 Marcela Pánková, Petr Rezek, Milan Kozelka: “Až budou lumíci létat.../Once lemmings fly up...“, Galerie hlavního města Prahy, 1995 Antonín Kosik, Ivan M. Jirous, Petr Rezek, Vlasta Čiháková–Noshiro: Josef Žáček 90. léta, Galerie Behémot, Praha 2002 Ivan M. Jirous, Jiří Machalický, Richard Drury, Milan Kozelka: Josef Žáček, Galerie Aspekt, 2010 Milan Kozelka: Startuji do San Francisca, Vetus Via, Praha, 2016 Ludvik Hlaváček; Magdalena Juříková, Milan Kozelka: Anticorps, Galerie hlavního města Prahy, 2017
Externí odkazy Sbírka Galerie hlavního města Prahy Artlist Josef Žáček ARTLIST- databáze současného českého výtvarného umění Jsem jen svědek. Do mých obrazů emoce nepatří rozhovor s malířem Josefem Žáčkem, Vizitka Rozhlas, 2021
Kategorie:Obrazy v Česku Kategorie:Frakce Rudé armády Kategorie:Obrazy 20. století Kategorie:Umělecká díla z roku 1993