Vítězslav František Hlaváč (19. srpna 1899, Lázně Bělohrad – 29. dubna 1959, Opočno) byl český učitel, zoolog, sběratel a muzejník.

Jeho hlavními zájmem byla příroda a sběr přírodnin. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně a následně učil devět let na příhraničních školách, mj. v Dolní Poustevně u Šluknova (1925 až 1926). Učil i na jednotřídce v Brtvi. Volný čas a peníze věnoval sběru přírodnin a po vzoru pražského Národního muzea rozvíjel regionální přírodovědný výzkum. Inspirací mu bylo i Fričovo muzeum v Lázních Bělohrad, kde se narodil a kde žil. Budované sbírky prvně vystavil v domovských Lázních Bělohrad v rámci výstav v letech 1921 a 1922. Velký ohlas umožnil další rozvoj sbírek a vznik soukromého muzea v roce 1924 (tzv. Hlaváčovo přírodovědecké muzeum). V té době jeho sbírky obsahovaly již přes 10 tisíc exponátů. Jeho ústředním badatelským tématem byla malakozoologie, tedy výzkum měkkýšů, o nichž publikoval na šest desítek textů. Své zaměření potvrdil také tím, že razítko muzea mělo motiv hlemýždě lezoucího po zeměkouli.

Podílel se na přípravě Výstavy Severních Čech 1927 v Mladé Boleslavi, pro niž vytvořil rozsáhlou geologickou mapu severních Čech o ploše 12 m2. Pomocí třiceti barev zachytil rozložení útvarů a petrografických poměrů. Mapa se později dostala do vlastnictví Muzea východních Čech v Hradci Králové.

V roce 1927 se seznámil s profesorem Cyrilem Purkyně, geologem, který jezdil do Lázní Bělohrad. Purkyně následně Hlaváče podporoval.

V roce 1935 se podařilo uskutečnit Hlaváčovu myšlenku jubilejní výstavy vědy, umění a písemnictví v Lázních Bělohradě, a tu příležitosti 50. výročí vzniku tamních slatinných lázní. Jednou z klíčových částí byla i Hlaváčova expozice Příroda Podzvičínska, která se opět setkala s velkým úspěchem, mj. i u Františka Ulricha. Ulrich byl předsedou přírodovědecké sekce Zemědělského ústavu pro kulturní a hospodářské povznesení severovýchodních Čech, nově ustaveného v Hradci Králové roku 1933. Vítězslav Hlaváč byl zvolen jednatelem sekce. Byl velmi aktivní, a tak v roce 1938 podal námět na vybudování přírodovědeckého muzea severovýchodních Čech a zřízení Vlastivědné společnosti. Námět propagoval v tisku a na výstavách (např. sál přírodovědy na „Výstavě 38 Náchod“). S Ulrichem mj. inicioval řadu výstav.

Ulrich se snažil přesvědčit Hlaváče k přestěhování jeho muzea do Hradce Králové. K tomuto účelu se Zemědělskému ústavu podařilo od hradecké městské rady získat objekt staré radnice na Malém náměstí a upravit jej pro sbírky. Následné stěhování z Lázní Bělohrad proběhlo na několikrát vozem východočeských elektráren. Hlaváčovy sbírky vytvořily základ přírodovědeckých sbírek a byly doplněny o další privátní kolekce. Ke slavnostnímu otevření muzea došlo dne 2. července 1939.Hlaváč byl ředitelem i kustodem muzea. Činnost muzea byla omezena okupací, ale Hlaváč se snažil pomáhat studentům při zavření vysokých škol. Po skončení druhé světové války chtěl pokračovat v rozšiřování sbírek a muzea, ale nebylo mu to umožněno, protože došlo k mnohým neshodám a byl za problematických a neférových podmínek z muzea a postu ředitele odejit. Následoval i soudní spor.

V roce 1948 byl přeložen jako učitel dvoutřídky do Kláštera nad Dědinou u Dobrušky. V tamním bytě se rozhodl opět sbírat.

Zemřel po krátké těžké nemoci. Urna s jeho popelem byla umístěna do rodinného urnového hrobu Sazimů a Hlaváčů v Praze.

Hlaváčova pozůstalost je součástí sbírek Muzea východních Čech v Hradci Králové. Obsahuje mj. jeho malakologickou kartotéku, v níž jsou zaneseny jeho nálezy měkkýšů, jimž se věnoval celý život, od svého působení v Dolní Poustevně. Cenná malakologická sbírka obsahuje 30 tisíc lastur a ulit mořských i suchozemských měkkýšů 3 600 druhů, z toho 175 druhů měkkýšů vyskytujících se v Česku.

Výběr z publikací 1926: Měkkýší fauna severních Čech. Věštník přírodovědný, Dolní Poustevna, 1(2–3), 20–26. 1926: Doplňky k měkkýší fauně severních Čech. Věštník přírodovědný, Dolní Poustevna, 1(4–5), 65–66. 1933: Měkkýši bělohradsko-miletínské synklinály v Podzvíčinsku, podle nalezišť. Věštník Státního geologického ústavu ČSR, Praha, 9(3–4), 209–235. 1933–1934: Malakozoologická fauna jihozápadního Podkrkonoší, zvláště Bělohradska. Časopis národního musea, oddíl přírodovědný, 108(1934), 1–32. 1937: Topografický soupis čs. měkkýšů recentních a kvartérních. Časopis národního musea, oddíl přírodovědný, 111(1), 35–72; 111(2), 109–122. 1939: Všeobecný průvodce po sbírkách Přírodovědeckého musea v Hradci Králové Hradec Králové: Přírodovědecké museum. 1940: Nový výskyt druhu Tachea nemoralis L. v zemi České. [New finding of Tachea nemoralis L. in Bohemia]. Časopis národního musea, oddíl přírodovědný, 114, 228–229. 1940: Kratší sdělení k faunistickému výzkumu sv. Čech. Příspěvky k topografické malakozoologii. Osvěta lidu, Hradec Králové, 43(41). 1944: Tři vzácní měkkýši Hradecka. Kraj královéhradecký, Hradec Králové, 35(18). 1945: Pozoruhodná naleziště měkkýšů v Hradci Králové. Kraj královéhradecký, Hradec Králové, 36(16). 1947: Vzácní měkkýši Brandýsska nad Orlicí. Krása našeho domova, Praha, 38(3), 48. 1949: Helicella candidula (Studer). Příroda, Brno, 42(3–4), 52. 1954: Příspěvek k malakologické topografii ČSR I. Časopis národního musea, oddíl přírodovědný, 123(1), 59–62.

Reference

Kategorie:Čeští zoologové Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští sběratelé Kategorie:Muzeum východních Čech Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Narození v Lázních Bělohrad Kategorie:Úmrtí v Opočně Kategorie:Čeští ředitelé muzeí Kategorie:Muži