Franz Rzebitschek, v matrice Franz Řebicžek, v literatuře také František Řebíček (26. listopadu 1801 Dašice – 12. prosince 1889 Praha) byl český mechanik a hodinář.
Život Pocházel z východočeských Dašic, narodil se tam jako syn hodinářského mistra Martina Řebíčka (1767–1845) a jeho manželky Anny, rozené Scheyballové.AhMP Matrika oddaných u sv. Františka Vyučil se pravděpodobně u otce. V roce 1819 začal v Čechách s výrobou mechanických hracích hřebenových strojků po švýcarském vzoru. Díky svému provedení a kvalitě hudebního aranžmá začaly být brzy uznávány nejen na území Rakouska-Uherska, ale i v celé Evropě. Ve velmi omezené míře kompletoval celé hrací skříňky. Většinou dodával své výrobky v jednoduchých etujích, aby mohly být montovány do stolních sloupkových nebo nástěnných obrazových hodin.
Zemřel 12. prosince roku 1889 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Rodina Se svou první ženou Wallburgou Willenbacherovou (1799–1825), dcerou josefovského hodináře Ignatze Willenbachera, měl syna Václava (1822–1825).
Dne 25. listopadu 1833 se v kostele sv. Františka u křižovníků v Praze jako vdovec oženil s Christinou Brandlovou (1813–1865), dcerou pražského zlatníka Antonína Brandla. Rzebitschek získal staroměstské městské právo a dal se zapsat jako továrník (fabrikant). Manželé bydleli na Starém Městě zprvu v domě čp. 85/I, pak v rohovém domě čp. 251/I na nároží Betlémského náměstí a Liliové ulice a měli pět dětí.Národní archiv ČR, Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství
Z jejich synů Gustav (1838–1916) pokračoval v otcově živnosti. Syn Josef (1844–1904) byl houslistou, skladatelem a dirigentem berlínské filharmonie.
Vývoj firmy Alois Willenbacher & Franz Rzebitschek (1819 – 1842) – ve zprávě obchodní komise z roku 1836 je zmíněno 47 zaměstnanců továrny, kteří mají za sebou výrobu 8821 kusů hracích strojků. Továrna byla schopna produkovat kolem 30 kusů hracích strojků denně. Franz Rzebitschek (1842 – 1870) Gustav Rzebitschek (1870 – 1897) – Provoz továrny byl roku 1897 ukončen kvůli snížení počtu objednávek, ale také kvůli náročnějším provozním podmínkám.
Zastoupení v muzejních sbírkách Samostatné hrací strojky jsou zastoupeny například ve sbírce Národním muzea, Uměleckoprůmyslového muzea nebo Národního technického muzea v Praze. Ve sbírce Národního technického muzea je uchován přípravek pro osazování ocelových kolíčků do hracího válce, který byl v továrně užíván kolem roku 1840 (i. č. 36 070) a kazeta se čtyřmi hracími stroji, užívaná pravděpodobně k obchodním účelům.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura Helmut Kowar: The Music of the Austrian Monarchy, Mechanical Music, Journal of the Musical Box Society International [MBSI], 66, 5, Sept/Oct 2020, S. 20–31. Helmut Kowar: Musical Boxes from Prague and Vienna. Vienna, 2019. Otmar Seemann (rechtlich verantwortlich) unter Mitarbeit von Hans-Jürgen Eisel (2018-2020): Spielwerke aus Böhmen und Wien Helmut Kowar: Spielwerke aus Prag und Wien. Wien, 2017 Paul Bellamy: The Music Makers of Switzerland. 2015. Peter Balog, Taťána Součková: Monarchie – kouzelné hrací strojky. Národní muzeum, Praha, 2013. Švejda Antonín: Hnací stroje v českých zemích v 19. a na počátku 20. století, in: Člověk a stroj v české kultuře 19. století : sborník příspěvků z 32. ročníku sympozia k problematice 19. století : Plzeň, 23.-25. února 2012 / Člověk a stroj v české kultuře 19. století (sympozium) Vyd. 1. Praha : Academia, 2013 342 s., s. obr. příl. : il. (některé barev.), portréty, faksim. + 1 mapa 978-80-200-2232-5 s. 294-305 Luuk Goldhoorn: Die Österreichische Spielwerkmanufaktur. Utrecht, 1999. Helmut Kowar: Mechanische Musik. Eine Bibliographie. Wien, 1996.
Externí odkazy
On-line databáze hracích strojků F. Rzebitschka a G. Rzebitschka Záznam hracího strojku F. Rzebitschka Národní muzeum, České muzeum hudby, inv. č. E 1521
Kategorie:Hodináři Kategorie:Narození 26. listopadu Kategorie:Narození v roce 1801 Kategorie:Narození v Dašicích Kategorie:Úmrtí 12. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1889 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži