Joan Didionová [dɪdiən] (5. prosince 1934 Sacramento, Kalifornie – 23. prosince 2021 Manhattan) byla americká spisovatelka a žurnalistka známá svým jasným prozaickým stylem a popisem sociálních a psychologických problémů. Patřila k autorům 60. a 70. let, kteří formovali svým psaním hnutí „nový žurnalismus“. Nová žurnalistika se snaží sdělovat fakta pomocí narativního sdělení a literárních technik, novinář stojí v centru dění a popisuje události subjektivně. Tento styl je také nazýván jako kreativní literatura faktu, intimní žurnalistika nebo literární literatura faktu. Ve svých článcích a především ve svých esejích zkoumala Didionová politiku, kontrakulturu 60. let, hippies, hollywoodský životní styl, Johna Wayna, Howarda Hughese aj., ale také sebe samu.
Život a dílo Její otec sloužil za druhé světové války v armádním leteckém sboru, proto se její rodina neustále stěhovala a do školy chodila nepravidelně, až po deseti letech se vrátila do Sacramenta. V roce 1956 roce vystudovala anglický jazyk a literaturu na Univerzitě v Berkeley. Během svého posledního ročníku studia vyhrála esejistickou soutěž Prix de Paris sponzorovanou magazínem Vogue, v eseji psala o sanfranciském architektovi Williamovi Wilsonu Wursterovi V letech 1956–1963 potom pro časopis pracovala. Během tohoto období napsala svůj první román Run River (1963), který popisoval rozpad kalifornské rodiny. S dokončením románu jí pomáhal spisovatel a novinář týdeníku Time John Gregory Dunne, za kterého se provdala. Ve své tvorbě byla ovlivněna především Ernestem Hemingwayem, ale také například Henrym Jamesem a Georg Eliot. Eseje psala na různá témata, která ji ovlivňovala. Zkoumala kulturní hodnoty a zkušenosti amerického života, všímala si amerických vztahů s jižními sousedy, popisovala své vzpomínky, pocity a dojmy z minulosti, vyslovovala své názory k současnosti, vyjadřovala se k politické situaci i k vládě, psala o historii a kultuře Kalifornie. Eseje vyšly například v knihách Slouching Towards Bethlehem (podle básně Williama B. Yeatse, 1968), The White Album (1979), Salvador (1983), Miami (1987), After Henry (1992), Political Fictions (2001), Where I Was From, 2003.
V 70. a 80. letech napsala knihy Play It As It Lays (1970, česky pod názvem Lízni si a hrej), A Book of Common Prayer (1977), Democracy (1984). Časopis Time zařadil knihu Lízni si a hrej mezi 100 nejlepších anglicky psaných románů publikovaných mezi roky 1923 a 2005 a v roce 1972 byl podle ní natočený film. Podle románu The Last Thing He Wanted (1996) byl natočen v roce 2020 film To poslední, co chtěl. V roce 2005 vyšla kniha The Year of Magical Thinking (česky jako Víc než další den) o vyrovnávání se se smrtí manžela, o šest let později napsala knihu Blue Nights o smrti dcery. Knihu The Year of Magical Thinking (překládá se také pod názvem Rok magického myšlení) později adaptovala do hry, která měla premiéru na Broadwayi v roce 2007. V České republice uvedlo hru Divadlo Na Fidlovačce v roce 2009.
Se svým manželem napsala scénáře k filmům Panic in Needle Park – Panika v Needle Parku (1971), A Star Is Born (1976) – Zrodila se hvězda(adaptace jejího románu Play It As It Lays), True Confessions – Pravdivé zpovědi (1981, podle románu Johna Gregoryho Dunna) a Up Close and Personal – Intimní detaily (1996).V roce 2017 natočil o Joan Didionové režisér Griffin Dunne dokument The Center Will Not Hold.
V roce 1996 jí byla udělena medaile Edwarda MacDowella, v roce 1999 dostala Cenu žurnalistiky Columbia a v roce 2002 Literární cenu Univerzitní knihovny v St. Louis. V roce 2005 získala Zlatou medaili Americké akademie umění a literatury a Národní knižní cenu za literaturu, v témže roce získala Cenu Roberta Kirsche . V roce 1981 byla zvolena do americké Akademie umění a literatury, je členkou Americké akademie umění a věd a Rady pro zahraniční vztahy. Čestný doktorát z Harvardovy univerzity získala v roce 2009 a čestný titul Yaleovy univerzity v roce 2011. V roce 2012 byla zařazena mezi 100 vynikajících novinářů ve Spojených státech za posledních 100 let. V roce 2013 jí prezident Barack Obama udělil Národní medaili umění a humanitních věd za rok 2012. a Harrison Ford cenu PEN Center USA za celoživotní dílo.
Zemřela 23. prosince 2021 ve věku 87 let.
Bibliografie – výběr
Beletrie Run, River, 1963 Play It as It Lays, 1970 A Book of Common Prayer, 1977 Democracy, 1984 The Last Thing He Wanted, 1996
Literatura faktu Slouching Towards Bethlehem, 1968 The White Album, 1979 Salvador, 1983 Miami, 1987 After Henry, 1992 Political Fictions, 2001 Where I Was From, 2003 The Year of Magical Thinking, 2005 Blue Nights, 2011 South and West: From a Notebook, 2017 Let Me Tell You What I Mean, 2021
Scénáře The Panic in Needle Park, 1971 Play It as It Lays, 1972 A Star Is Born, 1976 True Confessions, 1981 Up Close & Personal, 1996
Drama The Year of Magical Thinking, 2007
Překlady do češtiny Play It As It Lays, 1970, česky vyšel pod názvem Lízni si a hrej, překlad Martin Pokorný, NLN 2020 A Book of Common Prayer, 1977, česky Kniha denních modliteb, překlad Martin Pokorný, NLN, 2023 Democracy, 1984, česky Demokracie, překlad Martin Pokorný, NLN 2022 The Year of Magical Thinking, 2005, česky Víc než další den, překlad Jarmila Emmerová, Beta-Dobrovský 2006, také Rok magického myšlení, 2009
Reference
Literatura
Externí odkazy
Jan Bělíček o autorce Rozhlas Vltava
Kategorie:Americké spisovatelky 20. století Kategorie:Americké novinářky Kategorie:Absolventi Kalifornské univerzity v Berkeley Kategorie:Narození 5. prosince Kategorie:Narození v roce 1934 Kategorie:Narození v Sacramentu Kategorie:Úmrtí v roce 2021 Kategorie:Úmrtí 23. prosince Kategorie:Ženy Kategorie:Americké spisovatelky 21. století