Adolf Richard Zsigmondy (1. dubna 1865 Vídeň, Rakousko – 23. září 1929 Göttingen, Německo) byl rakouský chemik, který v roce 1925 získal Nobelovu cenu za důkaz heterogenní povahy koloidních roztoků. Na severní hemisféře, na odvrácené straně Měsíce, je po něm pojmenován kráter Zsigmondy.Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Librační oblast I - Brianchon, str. 182, Crater Zsigmondy on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA
Životopis Zsigmondy napřed vystudoval na technice ve Vídni kvantitativní analýzu a pak si doplnil znalosti z organické chemie na univerzitě v Mnichově. Po skončení svého studia se stal soukromým docentem na univerzitě v Berlíně. Roku 1907, po tříleté práci ve sklárně v Jeně, ho jmenovali profesorem anorganické chemie a po nějaké době ředitelem ústavu anorganické chemie na univerzitě v Göttingenu.
Vědecká činnost Celou svoji vědeckou činnost se snažil Zsigmondy věnovat studiu koloidní chemie. Nejdříve se věnoval duhové barvě na skle a porcelánu, po nějaké době přešel na studium způsobu získávání koloidních roztoků a jejich ultrafiltrace. Roku 1903 se podařilo jemu a H. F. Siedentopfovi sestrojit ultramikroskop a roku 1922 ultrafiltr. S těmito pomůckami pak Zsigmondy objevil klasifikaci koloidních částeček podle viditelnosti v ultramikroskopu, a také podle vzájemného působení s rozptýleným prostředím.
Objevy Zsigmondy v oblasti koloidů měly velký význam především pro poznání živé přírody, protože všechny procesy probíhající v živých organismech jsou spojeny s koloidní povahou protoplazmy.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí chemici Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za chemii Kategorie:Narození v roce 1865 Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Muži Kategorie:Maďarští nositelé Nobelovy ceny Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Narození 1. dubna Kategorie:Úmrtí 23. září Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Technické univerzity Vídeň