Historie školství ve Slavonicích se podle dochovaných pramenů započala psát již ve druhé polovině 14. století. V období Rakouska-Uherska mělo město vybudované školské zázemí s národní a měšťanskou školou, kterou doplňovala škola mateřská a škola pokračovací.
Nejstarší historie V roce 1359 je poprvé připomínán učitel („magister scholae“), k jehož službě patřilo též zvonění. V roce 1369 jsou zmíněni při svěcení nového oltáře žáci pomocníci (ministranti), kteří měli být za svou službu (po všechny časy) odměněni jedním grošem. Z roku 1470 pochází písemná zpráva o „rektoru školy a kantoru“, který za řízení zpěvu při obřadech obdržel 11 grošů, žáci-zpěváci 8 grošů, přičemž k povinnostem faráře patřilo „se o dobré zpěváky náležitě starat“. První písemná zmínka o škole samotné pochází z roku 1483, kdy na škole vyučoval bakalář svobodných umění („rector scholae“) jménem Jan (Johann). V období reformace se připomíná jmenování rektora, kantora (kantoři se jmény Wernzky a Schnittlich) a varhaníka. Od roku 1590 dostával školmistr, kantor i varhaník kromě naturálního platu (žita, pšenice a hrachu) také peněžitý plat.
Městská rada stanovila pevně i výši školného: žák, který se učil pouze číst, platil 15 krejcarů, za výuku čtení a psaní činilo školné 30 krejcarů a za celé trivium (čtení, psaní a počty) 45 krejcarů. Výuka navíc byla ohodnocena jedník zlatým. Školu tehdy navštěvovalo kolem 35 žáků a nacházela se v blízkosti kostela na Horním náměstí čp. 103 (r. 1861 tzv. Vorstadthaus France Hauera, nyní čp. 533), následně i v ulici B. Němcové a nakonec „panském domě“ u kostela (nyní čp. 473) na náměstí Míru. V první polovině 19. století dostával rektor za svou službu: od rodičů jednou týdně v sobotu 1 krejcar (sobotales), o trzích 1 krejcar (jarmarkales) a od obce svobodný měsíční peněžní plat a v naturáliích dřevo a obilí.
Školství za Rakouska-Uherska Farní škola (1865) Výnosem místodržitelství ze 17. září 1863 byla ve městě zřízena farní čtyřtřídní škola pro chlapce a dívky.Notizen-Blatt der Historisch-Statistischen Section der Kais.-Königl. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde: Kaiserlich-Königliche Mährisch-Schlesische Gesellschaft, 1866, s. 32 - Neue Kirchen und Schulbauten. V roce 1865 dokončilo město Slavonice přestavbu bývalého panského domu (nyní čp. 473), do něhož umístilo novou farní školu (Pfarrhauptschule) se čtyřmi třídami. V květnu téhož roku vyhlásila městská rada pro školní rok 1865/1866 konkurz na obsazení čtyř učitelských míst: jedno řídící místo pro nadučitele (dirigirende Oberlehrerstelle) s ročním platem 500 zlatých, jedno místo pro podučitele (Unterlehrerstelle) s ročním platem 300 zlatých, jedno místo pro podučitele s ročním platem 250 zlatých a jedno místo pro podučitele s ročním platem 250 zlatých.
K tomuto platu obdrželi první dva pedagogové (řídící nadučitel a podučitel) byt ve školní budově (každý o dvou pokojích), další dva podučitelé se měli o ubytování postarat vlastní cestou, přičemž město poskytovalo těmto dvěma podučitelům roční příplatek na bydlení ve výši 35 zlatých.Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 20.06.1865, 1865(139). s. 564.
Brněnská diecéze ustanovila na nově zřízené hlavní škole ve Slavonicích (Zlabings): řídícího učitele p. Františka Christiana, dále I. podučitele p. Eduarda Redla, II. podučitele p. Františka Kaisera a III. podučitele Leopolda Pabische.Školník. Časopis katolického učitelstva, Pospischil, 1865, s. 272.
Školské řádové sestry – předškolní výchova V roce 1845 mladějovská terciářka Salomea Tisserová (Salomea Tißer aus Blosdorf) zakoupila v Moravské Třebové dům pro první řádové sestry žijící podle III. řádu sv. Františka z Assisi. K legalizaci názvu mateřská škola došlo vydáním říšského zákona ze dne 14. května 1869, jímž byl obsah práce předškolních zařízení vymezen a následně výnosem c. k. ministerstva z 22. června 1872 č. 4711. V roce 1875 již kongregace Školských sester Třetího řeholního řádu svatého Františka držela na Moravě vedle mateřince v Moravské Třebové a profesního domu v Přerově dva další filiální domy (Šternberku a Uherském Brodě).
V roce 1881 zakoupila jedna ze školských sester z kláštera v Moravské Třebové ve Slavonicích dům se zahradou čp. 21, kde se počítalo se zřízením dalšího filiálního domu. Městská rada poskytla školským sestrám roční subvenci ve výši 400 zlatých a dalších 200 zlatých pro zařízení školních prostor.Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 1881, 1881(přílohy č. 148-223), s. . Dne 13. října 1900 otevřelo město mateřskou školu s německým vyučovacím jazykem, jejíž zřízení toho roku povolila Zemská školní rada v Brně.Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 03.11.1900, 1900(252). s. 1. Pod správou čtyř sester III. řádu sv. Františka byla od roku 1900 nemocnice a zahrádka (mateřská škola). Vyučovaly též ručním pracím ženským.HRUDIČKA, Alois. Topografie diecese brněnské. Brno: Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských, 1908, s. 264. náhled|Školní budova bývalé farní školy, později měšťanské školy s německým vyučovacím jazykem čp. 39 (nyní čp. 473), od r. 1919 sídlo české dvoutřídní menšinové školy a mateřské školy, od r. 1945 sídlo obecné školy, nyní Základní praktická a speciální škola náhled|Školní budova čp. 22 (nyní čp. 456) z roku 1897, bývalé sídlo německé dívčí měšťanské školy, národní školy, mateřské školy, od roku 1945 české obecné školy, napravo budova čp. 21 filiálního domu školských sester
První abatyší slavonického filiálního domu Kongregace školských sester Neposkvrněného Početí Panny Marie III. řádu sv. Františka z Assisi z mateřince v Eggenberku (Algersdorfu) u Štýrského Hradce / Congregatio Sororum scholarum III. O. S. F. – Algersdorf se stala sestra Kupertina, vlastním jménem Theresia Breczka (nar. 1. října 1863 v Mautern an der Donau),Diecézní archiv Biskupství brněnského: Inv.č./Sign./Ev.j.; Biskupský ordinariát Brno 617 / B 190/4 / 122; období 1901-1931: Kongregace sester Neposkvrněného početí Panny Marie III. řádu sv. Františka z Assisi (školské sestry), mateřinec v Eggenberku u Štýrského Hradce; Filiální dům ve Slavonicích. které v roce 1901 Zemská školní rada v Brně povolila zřízení dívčího kurzu pro výuku ručních prací. Filiální dům ve Slavonicích dále obývaly učitelka sestra Gabriela Haberl (nar. 19. července 1875 ve Štýrsku), sestra a kuchařka Nepomucena Gletthofer (nar. 17. října 1857 ve Fischbachu, okres Weiz, Štýrsko),Geistlicher Personalstand des Bisthums Seckau in Steiermark, Katholische Kirche Diözese Seckau, Verlag d. Ord.-Kanzlei 1879. s. 266: Schwest. Nepomucena Gletthofer, Geb. zu Fischbach 17. Oct. 1857. Eingekl. 26. Sept. 1878. a sestra pomocnice v domácnosti Eleonore (nar. 28. července 1876 ve Šternberku na Moravě).Archiv SBA Jindřichův Hradec, Volkszählung 1900 Slavonice, čp. 1–155, Inv. č./Ref. ozn. 2122, str. 43.
Školní rok 1909/10 – Mateřská škola města Slavonice pro chlapce a dívky (61 dětí)TÜRK, Adolf. Schematismus des deutschen Schulwesens in Mähren: 1910. Brünn: Verlag des Deutsch-mährischen Lehrergeb., 1910. s. 142.Theresia Břečka ředitelka MŠ, matka představená filiálního domu ve Slavonicích, narozená r. 1863 v Mautern ve Štýrsku, maturita r. 1885, pěstounská zkouška r. 1899Marianne Kowač pěstounka MŠ, školská sestra z filiálního domu ve Slavonicích, narozená r. 1878 v Übelbachu ve Štýrsku, pěstounská zkouška r. 1900, od r. 1902 první pracovní působení
V roce 1911 obývaly filiální dům: abatyše Marianne Kovač, pěstounka sestra Faustine Radl, sestra Modesta Tomažic a sestra Leonia Baier.Almanach des kath. Klerus Oesterreichs, Band 1, im Kommissionsverlage Huber & Lahme, 1912, s. 324. V témže roce zřídily školské sestry při filiálním domě privátní dívčí školu ručních prací.Brünner Zeitung. Brünn: Mährischer Landtag, 22.02.1912, 1912(43), s. 2.): Errichtung einer Privat- Handärbeitsschüle der Schulschwestern in Zlabings. V letech 1913–1916 působily ve Slavonicích též řádové sestry z karmelitánského kláštera v Mariboru, jejichž abatyše Gabriela (občanským jménem Hedwig von Liszt) založila v roce 1914 klášter v Nové Bystřici.Clara von Koronghy: Die Musik war sein Leben: Gedenkbuch für Franz Liszt, C. von Koronghy, 1984, s.150: "Sie gründete später (1914) ein Karmelkloster in Neubistritz, Böhmen, und leitete das Haus als Priorin, bis das Gebiet von Österreich 1918 abgetrennt wurde. Nach dem Ersten Weltkrieg mußte sie das Kloster an einen anderen Ort verlegen."Maria Oesterreicher: Das Kloster der Karmelitinnen in Neubistritz 1988.Diecézní archiv Biskupství brněnského: Biskupský ordinariát Brno, 1083 / C 183c / 184, 1913-1916 Karmelitánky ve Slavonicích (připojen spis o novicce Bartelmusové z kláštera v Nové Bystřici).
Po první světové válce obývaly filiální dům 4 řádové sestry: od 13. září 1918 abatyše sestra Maria Rufina (vlastním jménem Kreszentia Haug), pěstounka a učitelka ručních prací; od 16. srpna 1911 pěstounka sestra Flora (vlastním jménem Emma Jakecz, * 19. srpen 1891 Feldbach, Štýrsko), od 6. listopadu 1915 kuchařka sestra Kolumba (Theresia Geister, * 31. srpna 1885 Dobrava-Gonobitz)Almanach des kath. Klerus Oesterreichs, Svazek 1, im Kommissionsverlage Huber & Lahme, 1912, s. 446 Kolumba Geister, a od roku 1919 sestra Karola. Jednotřídní mateřská škola se nacházela od roku 1921 v jedné ze školních tříd německé národní školy na Dolním náměstí čp. 22, přičemž městská rada nechala školní lavice nahradit 48 bílými židličkami a 6 stolečky, které vyrobil slavonický truhlář Leopold Österreicher. Ve dnech 2. až 4. října 1921 věnovaly školské sestry k 700. výročí založení kongregace sester III. řádu sv. Františka z Assisi kapli sv. Antonína ve farním kostele Triduum-sv. Františka. Oltář sv. Antonína byl slavnostně vyzdoben a o sedmé hodině ranní u něj sloužil Prof. Dr. Theodor Deimel po tři dny kázání.
Na začátku září 1922 se abatyše Maria Rufina vrátila do mateřského kláštera v Eggenbergu. Na její místo nastoupila sestra Flora (vl. jm. Emma Jakesz) a stav doplnila algersdorfská sestra Euphemia.Kronika města Slavonice 1923-1965, s. 17, s. 20, s. 23 a s. 89. V roce 1929 obývaly filiální dům už jen 3 školské sestry: abatyše Euphemie Riegler; sestra Rita Brandl (* 1899 ve Slavonicích), působící v MŠ jako pěstounka a sestra Cyriaka (kuchařka).
Z důvodu nepřijetí československé státní příslušnosti a nevstoupení do československých kongregací musely školské sestry III. řádu v roce 1933 filiální dům opustit a vrátit se do Rakouska.Archiv für Kirchengeschichte von Böhmen-Mähren-Schlesien, Svazky 1–2, Koenigsteiner Institut für Kirchen-und Geistesgeschichte der Sudetenländer, vydáno 1967, s. 103: "...die Schulschwestern vom III. Orden des hl. Franz in Zlabings mit Kindergarten und Handarbeitsschule, 1933...in ihre Mutterhäuser nach Österreich." Dne 13. srpna 1933 proběhlo slavnostní rozloučení a odjezdem 16. srpna 1933 tak kongregace školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi ukončila po 33 letech své působení v mateřské škole a od roku 1930 též v denním útulku Okresní péče o mládež (Tagesheimstätte der Bezirks-Jugendfürsorge), přičemž se ve filiálním domě vystřídalo celkem 26 řádových sester.Kronika města Slavonice 1923-1965, rok 1933, s. 107.DONAT, Heinrich: Die deutschen Katholiken in der Tschechoslowakischen Republik: Eine Sammlung von Beiträgen zur geistigen und religiösen Lage des Katholizismus und des Deutschtums. Warnsdorf: Ambr. Opitz, 1934, s. 138: „Schulschwestern vom III. Orden des heiligen Franz von Assisi. Niederlassungen in Ketzelsdorf bei Zwittau und Zlabings (Südmähren). Pensionat, Waisenpflege.“