Jozef Síkela (* 17. června 1967 Rokycany) je český politik, investor a manažer slovensko-maďarského původu, od prosince 2024 evropský komisař pro mezinárodní partnerství ve druhé komisi von der Leyenové. V letech 2021 až 2024 byl ministrem průmyslu a obchodu ČR ve vládě Petra Fialy, jako nestraník za hnutí STAN. Od roku 2024 zastává funkci evropsého komisaře pro mezinárodní partnerství, ve které má na starosti rozvoj evropských investic do rozvojové spolupráce v partnerských zemích.
Život Narodil se v červnu 1967 v Rokycanech. Jeho otec byl Slovák, původem ze Starého Tekova u Levic; sloužil na Rokycansku v armádě. Matka je slovenská Maďarka z Loku, také v okrese Levice. Po rozdělení Československa na dva státy požádal o české občanství.Kandidátem STAN na ministra průmyslu je Jozef Síkela. Čeká nás řada výzev, řekl
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (získal titul Ing.), na škole v průběhu sametové revoluce v roce 1989 organizoval studentské stávky. Od roku 1991 pracoval ve vídeňské Creditanstalt, po fúzi s Bank Austria se stal ředitelem jejího korporátního bankovnictví v Česku.
Od roku 2001 řídil firemní bankovnictví České spořitelny a od roku 2007 působil v Erste Bank na Ukrajině, kde se stal v roce 2009 výkonným ředitelem a jeho úkolem bylo vypořádat se s následky ekonomické krize. V letech 2010 až 2015 byl generálním ředitelem Slovenské spořitelny. Během čtyř let jeho působení pak byla třikrát vyhlášena slovenskou bankou roku, sám Síkela v roce 2013 obdržel cenu slovenského bankéře roku.
Od ledna 2015 byl členem představenstva skupiny Erste, zodpovědným za firemní klientelu a finanční trhy. Dohlížel na významné investice ve všech segmentech firemního bankovnictví, a to včetně malých a středních podniků. Představenstvo Erste Group opustil v roce 2019 a poté do konce roku 2020 pro skupinu pracoval jako externí poradce. Od roku 2021 byl partnerem investiční skupiny Prime Fund a členem dozorčí rady Nadačního fondu profesora Charváta. Po vstupu do vlády své podíly ve společnosti Prime Fund v prosinci 2021 prodal.
Politické působení
Ministr průmyslu a obchodu České republiky Na konci listopadu 2021 se stal po odstoupení Věslava Michalika novým kandidátem hnutí STAN na post ministra průmyslu a obchodu ČR ve vznikající vládě Petra Fialy (tj. koalice SPOLU a PirSTAN). V polovině prosince 2021 jej do této funkce prezident ČR Miloš Zeman jmenoval, a to na zámku v Lánech.
Již od samotného zahájení ruské invaze na Ukrajinu se zařadil mezi nejvýraznější podporovatele napadené Ukrajiny. Hned na přelomu února a března 2022 iniciovalo ministra průmyslu a obchodu ČR spolu s ministerstvem financí a Správou státních hmotných rezerv darování pohonných hmot pro Ukrajinu. Inicioval také crowdfundingovou sbírku Rozsviťme Ukrajinu, jejímž cílem bylo získat finanční prostředky na pomoc s obnovou ukrajinské energetické infrastruktury.
V červnu 2022 navštívil Katar, aby jednal s katarskou vládou o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) a možnostech dlouhodobé spolupráce. V červenci 2022 oznámil, že vláda ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu. Tento terminál měl umožnit České republice dovézt ze zámoří až třetinu své spotřeby plynu ve formě zkapalněného zemního plynu. V listopadu 2023 vláda oznámila, že opět ve spolupráci se skupinou ČEZ získala podíl v LNG terminálu v německém Stade u Hamburku. Síkela osobně reprezentoval Českou republiku při slavnostním zahájení výstavby tohoto terminálu.
Během druhé poloviny roku 2022, kdy Česká republika předsedala Radě Evropské unie, Síkela předsedal ministrantským schůzkám Rady pro zahraniční věci, Rady pro konkurenceschopnost (COMPET) a Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku. Evropa tehdy musela reagovat na ruskou strategii a snahu manipulovat s cenou plynu a na hrozbu ukončení dodávek plynu z Ruska, což vedlo k rychlému růstu cen plynu i elektřiny. Právě posledně zmíněná Rada, tak byla zásadní, protože skrze ní členské státy EU koordinovali reakci EU na narušení energetických trhů v důsledku války na Ukrajině. Pod jeho vedením členské státy EU souhlasily s klíčovými opatřeními, která pomohla stabilizovat energetické trhy.
V lednu 2023 prosazoval přijetí zákona „lex ČEZ“, který by zestátnil podíly soukromých minoritních akcionářů v energetické společnosti ČEZ. V červnu 2023 uvedl v rozhovoru pro deník Právo, že má zájem usilovat o pozici eurokomisaře. V červenci 2023 se zúčastnil 28. ročníku energetické konference Baku Energy Forum, kde vyzval k posílení spolupráce mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem, jehož dodávky zemního plynu pomáhaly Evropě nahrazovat zemní plyn z Ruska.
V říjnu 2023 prohlásil, že vláda navýšila o pět tisíc kvótu pro pracovníky z Filipín, protože „Dlouhodobě nám chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci.“ Vládní programy počítají s náborem desítek tisíc pracovníků ze zemí jako jsou Filipíny nebo Mongolsko. V listopadu 2023 zrušila Saúdská Arábie plánovanou návštěvu Síkely v Rijádu, kde měl jednat se saúdským ministrem energetiky o dodávkách ropy do České republiky. Důvodem mělo být vystoupení Síkely a dalších českých vládních politiků na podporu Izraele po vypuknutí války v Pásmu Gazy.
V průběhu roku 2023 dokončila Poslanecká sněmovna a následně prezident republiky schvalování zákona o komunitní energetice, který umožnil sdílení přebytky vlastní vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento zákon následně v roce 2024 obdržel ocenění zákon roku pro byznys. Ke spuštění systému komunitní energetiky došlo v srpnu roku 2024.
V březnu 2024 inicioval snahu, ke které se přidaly další země V4 a Rakousko, v rámci které vyzvaly Evropskou komisi, aby podnikla právní kroky proti Německu, které zvýšilo poplatek za tranzit zemního plynu na 1,860 €/MWh. Podle Síkely se jednalo o „přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům.“ Německo následně potvrdilo, že od července 2024 zvýší poplatek o více než třetinu, ale zároveň slíbilo, že nejdříve od roku 2025 poplatek za přepravu plynu přes své území zruší.
V červnu 2024 oznámila americká společnost onsemi rozhodnutí investovat v České republice přes 40 miliard korun do rozšíření své výroby čipů v Rožnově pod Radhoštěm. Investice umožní vznik celého ekosystému polovodičů v České republice. O detailech této investice jednal Síkela se zástupci společnosti onsemi od března roku 2023.
V červenci 2024 dostali Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura od premiéra Petra Fialy za úkol přijít s plánem, jak financovat dostavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany. Podle odhadů české vlády celkové náklady projektu dosáhnou 400 miliard korun. Vítězem tendru se stala jihokorejská společnost KHNP.
V červenci 2024 jej vláda Petra Fialy navrhla na funkci evropského komisaře. Dne 17. září 2024 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že dostane na starost portfolio s názvem mezinárodní partnerství. V říjnu 2024 v souvislosti s touto nominací skončil ve funkci ministra a ve funkci jej nahradil Lukáš Vlček.
Evropský komisař pro mezinárodní partnerství náhled|Síkela a rwandský ministr zahraničí Olivier Nduhungirehe, 10. března 2025 V prosinci 2024 byl Jozef Síkela jmenován evropským komisařem pro mezinárodní partnerství. V této roli má na starosti evropské investice do strategických, vzájemně prospěšných partnerství se zeměmi po celém světě. Zaměřuje se na projekty, které podporují udržitelný hospodářský rozvoje, snižování chudoby a podporu stability.
Síkela stojí v čele početně největšího generálního ředitelství Komise s přibližně třemi tisíci zaměstnanci, a odpovídá za rozvoj investiční strategie Global Gateway. Sám své portfolio od počátku vymezil jako nástroj posilování ekonomické bezpečnosti EU, diverzifikace dodavatelů kritických surovin, otevírání nových trhů evropským firmám a omezování nelegální migrace do Evropy.
Global Gateway
Jako evropský komisař pro mezinárodní partnerství se Síkela podílí na rozvoji strategie Global Gateway. Tato strategie kombinuje evropské investice do rozvojových projektů v zahraničí se zájmy Evropy jako ekonomická bezpečnost, stabilita nebo nové příležitosti pro evropské firmy. Strategie se zaměřuje na udržitelné investice do energetiky, infrastruktury, vzdělání a výzkumu, zdravotnictví a digitalizace. Součástí jsou také projekty v oblasti nerostných surovin.
Síkela dostal za úkol posílit zapojení evropských firem do této strategie a také tvorbu finančních nástrojů, které její realizaci umožní. Jde například o bankovní záruky za půjčky na projekty, o investice do kapitálu, o cenové mechanismy, granty a další. Konkrétní iniciativy v rámci Global Gateway zahrnují projekty v regionech jako Afrika, Latinská Amerika, Střední Amerika a Asie. Celkem se již podařilo mobilizovat v rámci Global Gateway investice v hodnotě přes 300 miliard euro.
Jako komisař je Jozef Síkela velmi aktivní z hlediska zahraničních misí do partnerských zemích. Během prvního roku jich zvládl navštívit třicet. V současnosti je již na více než čtyřiceti. Jde o cesty do zemí Afriky, Asie, Latinské Ameriky, Spojených států, Pacifiku, ale také o Grónsko a členské státy Evropy. Síkela na těchto cestách podporuje evropské investice a zapojení evropských zemí. Příkladem může být zakázka na dodávku vlaků, kterou získala česká firma Škoda Group v Uzbekistánu.
Jedním z hlavních zaměření komisaře Síkely na zahraničních cestách jsou investice do projektů, které přispívají k omezování nelegální migrace do Evropy. Zaprvé jde o investice do boje proti zločineckým skupinám, které vydělávají na pašování lidí do Evropy – například do opatření proti praní špinavých peněz, boje proti propagandě převaděčských sítí či dalších souvisejících oblastí. Zadruhé jde o investice do projektů podporujících vznik pracovních příležitostí v partnerských zemích. První zahraniční mise komisaře Síkely ve funkci vedla do Mauritánie, v roce 2026 navštívil také Senegal. V obou případech jde o země, které hrají klíčovou roli při omezování nelegální migrace ze západní Afriky. V posledních měsících přitom sledujeme výrazný pokles nelegální migrace z tohoto regionu o více než 60 %.
Během misí se Síkela soustředí také na posílení ekonomické bezpečnosti Evropy prostřednictvím mobilizace investic do projektů na těžbu a zpracování nerostných surovin. Bez nich se Evropa neobejde při výrobě akumulátorů, elektromobilů, solárních elektráren ani moderních obranných technologií. V Brazílii navštívil projekt Viridis ve státě Minas Gerais, který patří mezi čtyři prioritní projekty společné pracovní skupiny EU a Brazílie pro kritické suroviny. V Grónsku, které disponuje 25 z 34 surovin označených Evropskou unií za strategické, se Síkela zaměřil na projekty těžby grafitu GreenRoc a molybdenu Malmbjerg. V Zambii podpořil projekt Kobaloni Energy, který má být první africkou rafinerií schopnou vyrábět kobalt v bateriové kvalitě. Roční produkce kolem 6 000 tun vystačí až pro milion elektromobilů a pomůže vytvořit vyšší přidanou hodnotu i pracovní místa přímo v zemi. V Namibii navštívil projekt HyIron, první bezemisní zpracování železa v Africe využívající vodík vyrobený z energie slunce a větru.
Názory a postoje Jako kandidát na ministra průmyslu a obchodu v prosinci 2021 považoval „za velkou příležitost modernizace české ekonomiky“ Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal), jejímž základem je naplnění evropských klimatických cílů. Její realizaci umožní rozsáhlé investice do rozvoje udržitelné energetiky a dekarbonizace české a evropské energetiky. Podpořil dovoz zkapalněného zemního plynu (LPG) ze Spojených států. V souvislosti s rozvojem elektromobility prohlásil, že Evropu čeká nová elektrická revoluce. Prosazoval, aby německá automobilka Volkswagen vybudovala na území České republiky továrnu na baterie do elektromobilů.