Pandemie covidu-19 ovlivnila mezinárodní i lokální politiku. Došlo k ovlivnění vládních a politických systémů mnoha zemí, pozastavení legislativních aktivit, izolaci nebo úmrtí vícero politiků a k přeložení voleb kvůli obavám z šíření viru. Pandemie vyvolala širší debaty o politických otázkách, jako jsou relativní výhody demokracie a autokracie, o tom jak státy reagují na krize, politizace názorů o viru a o dostatečnosti existujících způsobů mezinárodní spolupráce. Pandemie navíc v některých případech vyvolala několik problémů týkajících se demokracie, což v mnohých zemích vedlo k jejímu podkopání a poškození.

Obecné dopady náhled|Protipandemická opatření během českých krajských voleb v roce 2020

Popularita vůdců Existují důkazy, že pandemie způsobila v mnoha zemích efekt zvaný rally-round-the-flag (rychlý nárůst popularity politického vůdce či vlády během nečekaných událostí). Hodnocení ukazující veřejné mínění se zvýšilo u vlád v Itálii (+27 procentních bodů), Německu (+11), Francii (+11) a Spojeného království. Ve Spojených státech prezident Donald Trump zaznamenal pokles veřejného mínění o 6 bodů, zatímco guvernéři některých států jako guvernér New Yorku Andrewa Cuoma zaznamenali nárůst až o 55 bodů. Tento nárůst ve výši 31 bodů se týkal guvernéra Severní Karolíny Roye Coopera a o 30 bodů se zvýšilo toto hodnocení u guvernérky státu Michigan Gretchen Whitmerové. Z průzkumů veřejného mínění před pandemií a jeden měsíc po ní vyplývá, že úřadující vlády po celém světě získaly v preferenčních průzkumech v průměru 4,7 % díky efektu rally-round-the-flag. Během pandemie většinou udrželi uvedený nárůst až do svého znovuzvolení.

Stavy nouze Nejméně 84 zemí vyhlásilo v reakci na pandemii výjimečný stav, což vedlo k obavám ze zneužití moci. Reportéři bez hranic tvrdí, že 38 zemí v důsledku toho omezilo svobodu tisku. Mezi další příklady patří zákaz masových protestů, odkládání voleb nebo jejich pořádání v době, kdy opozice nemůže účinně vést kampaň, selektivní vymáhání opatření na politických oponentech, rozdávání příspěvků na pomoc politickým příznivcům nebo přímým či nepřímým útokům proti menšinám. Mnoho zemí také představilo rozsáhlé sledovací programy týkající se trasování, což vedlo k obavám z jejich dopadu na soukromí.

Lidská práva a svobody Mimořádné pravomoci uzákoněné vládami za účelem zastavení šíření pandemie byly učiněny v zájmu ochrany veřejného zdraví, minimalizace rizik pro ekonomiku a zachování klíčových služeb, jako je zdravotní péče. Vedly však k obavám o lidská práva a občanské svobody. Reakce vlády na Filipínách vedla k obvinění vládních sil, které násilně útočily na občany, kteří porušovali zákony o omezení veřejného zdraví. Zadržovaly je a dokonce i zabíjely. K násilným střetům mezi občany a ozbrojenými vládními orgány došlo také v dalších zemích včetně Řecka, Spojených států a Německa.

Lidská práva a občanské svobody byly ohroženy prostřednictvím technologií digitálního sledování používaných mnoha vládami, což vedlo k obavám o lidská práva týkající se soukromí, svobody projevu a sdružování. Ekvádorská vláda zavedla nový sledovací systém GPS bez související legislativy ohledně nakládání s daty, takže údaje o lidech byly přístupné a nezabezpečené. V Jižní Koreji spustily zdravotnické úřady aplikaci sledování a trasování, která požadovala po lidech zveřejnění osobních údajů, což vedlo k obavám ohledně soukromí a diskriminace. Kromě toho bylo právo na svobodu pohybu během pandemie omezeno mnoha národními vládami, přičemž 186 zemí v reakci na pandemii uzákonilo omezení pohybu na vlastních hranicích.

Demokracie Pandemie covidu-19 také způsobila narušení demokracie z velké části kvůli opatřením a praktickým a logistickým omezením, které virus způsobil. Vlády po celém světě neměly jinou možnost, než pozastavit, zrušit nebo odložit mnohé demokratické volby na národní i nižší úrovni.

Média Svoboda tisku byla v mnoha podobách během pandemie covidu-19 také značně ovlivněna. V reakci na šíření viru a z toho vyplývající vládní opatřeními následovaná nepokoji v mnoha zemích, zavedlo několik vlád nová omezení pro média za účelem bránění šíření dezinformací, prezentace vlád a národů v lepším světle a v mnohých případech šlo i o zabránění úniku pravdivých informací do okolního světa. Tato omezení umožnila snáze stíhat média a věznit novináře, často nespravedlivě a svévolně. Některé vlády dokonce zabránily médiím v jejich kritice, což je porušení svobody projevu; článku 19 Všeobecné deklarace lidských práv.

Vliv na mezinárodní vztahy

Evropská unie Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že „Pokud nyní nenavrhneme jednotnou, silnou a účinnou reakci na tuto ekonomickou krizi, nejen že dopad bude tvrdší, ale její dopady potrvají déle a vystavíme riziku celý evropský projekt“, zatímco italský premiér Giuseppe Conte poznamenal, že „celý evropský projekt riskuje ztrátu svého účelu v očích našich vlastních občanů“. Od 4. do 19. března Německo zakázalo vývoz osobních ochranných prostředků a Francie rovněž omezila vývoz lékařského vybavení, což vyvolalo kritiku ze strany představitelů EU, kteří volali po solidaritě. Mnoho zemí schengenského prostoru uzavřelo své hranice, aby zastavilo šíření viru.

Společně vystavený dluh Debaty o tom, jak reagovat na epidemii a její ekonomický dopad, vyvolaly rozkol mezi členskými státy severní a jižní Evropy, připomínající debaty o evropské dluhové krizi z roku 2010. Devět vlád zemí EU – Itálie, Francie, Belgie, Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko, Slovinsko a Lucembursko – dne 25. března požádalo o tzv. „korona dluhopisy“ (druh eurobondů), kvůli pomoci týkající se řešení následků epidemie. V jejich dopise stálo: „Argumenty pro tento společný nástroj jsou silné, protože všichni čelíme stejným vnějším otřesům.“ Severoevropské země jako Německo, Rakousko, Finsko a Nizozemsko jsou proti vydání společného dluhopisu, protože se obávají, že by musely platit i za ostatní země v případě jejich nesplácení. Místo toho navrhují, aby země požádaly o půjčky z Evropského mechanismu stability. Korunové dluhopisy byly projednávány 26. března 2020 na zasedání Evropské rady, které se protáhlo o tři hodiny déle, než se očekávalo kvůli „emotivním“ reakcím premiérů Španělska a Itálie. Předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová naléhali na EU, aby zvážila vydání společného dluhopisu. Na rozdíl od evropské dluhové krize – zčásti způsobené postiženými zeměmi – jihoevropské země nezpůsobily pandemii koronaviru, čímž odpadá apel na národní odpovědnost.

Občanské svobody Šestnáct členských zemí Evropské unie vydalo dne 1. dubna prohlášení, v němž varovalo, že některá mimořádná opatření vydaná zeměmi během pandemie koronaviru by mohla podkopat principy právního státu a demokracie. Oznámili, že „podporují iniciativu Evropské komise na sledování mimořádných opatření a jejich uplatňování s cílem zajistit dodržování základních hodnot Unie“. Prohlášení nezmiňuje Maďarsko, ale přihlížející se domnívají, že odkazuje především na maďarský zákon, který uděluje absolutní pravomoc maďarské vládě během pandemie koronaviru. Následující den se k prohlášení připojila maďarská vláda.

Maďarský parlament dne 30. března 2020 schválil zákon, kterým vládě uděluje absolutní moc, kvalifikovanou většinou, 137 pro ku 53 hlasům proti. Po vyhlášení zákona prezident Maďarska János Áder oznámil, že dospěl k závěru, že časový rámec a rozsah vládního zmocnění bude omezený. Ursula von der Leyen, předsedkyně Evropské komise, uvedla, že je znepokojena maďarskými nouzovými opatřeními a že by měla být omezena na to, co je nezbytné, a ministr zahraničí Michael Roth navrhl, aby byly proti Maďarsku použity ekonomické sankce.

Šéfové třinácti členských stran Evropské lidové strany (EPP) předložili 2. dubna kvůli nové legislativě návrh na odvolání maďarského Fideszu. Viktor Orbán v reakci na to vyjádřil ochotu diskutovat o jakýchkoli otázkách souvisejících s Fideszem „až pandemie skončí“ v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi EPP Antoniu López-Istúriz Whiteovi. Orbán s odkazem na návrh třinácti předních politiků také uvedl: „Stěží si dovedu představit, že by někdo z nás měl nyní čas na fantazie o záměrech jiných zemí. V dnešní době se to zdá být drahý luxus.“ Během videokonference ministrů zahraničí členských zemí Evropské unie dne 3. dubna 2020 maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó požádal ostatní ministry, aby si přečetli samotnou legislativu, nikoli její politicky motivované prezentace v novinách, než se k ní vyjádří.

Brexit Pandemie měla dopad na odchod Spojeného království z Evropské unie, přičemž hraniční kontroly dovozu z EU byly původně do července 2021 odloženy. Následně došlo k jejich dalšímu odložení do roku 2022 ve snaze zmírnit problémy s dodávkami způsobené pandemií. Spor o vakcínu proti nemoci covid-19 mezi Evropskou komisí a AstraZeneca vedl k dalšímu sporu o protokol Severního Irska. Někteří analytici se domnívají, že ekonomický dopad pandemie onemocnění covid-19 ve Spojeném království zamaskoval dopady Brexitu na Spojené království.

Spolupráce Moldavska a Rumunska Během pandemie covidu-19 Rumunsko podpořilo při několika příležitostech Moldavsko tím, že mu dodalo lékařské vybavení a další zdravotnické potřeby, poskytnulo dobrovolníky z řad rumunských odborníků a lékařů. Dokonce zaslalo i vakcíny proti onemocnění covid-19, které dorazily 27. února 2021, což Moldavsku umožnilo zahájit vlastní očkovací program.

Vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou Vztahy mezi Japonskem a Jižní Koreou se v důsledku pandemie zhoršily. Poté, co Japonsko prohlásilo, že nařizuje karanténu všech příchozích z Jižní Koreje, jihokorejská vláda toto rozhodnutí popsala jako „nerozumné, nepřiměřené a extrémně politováníhodné“ a prohlásila, že si nemůže „nezapochybovat, zda japonským motivem není něco jiného, než potlačení epidemie“. Některá jihokorejská média nabídla návrhy na zlepšení vztahů s Japonskem prostřednictvím darování ochranných pomůcek. Kromě toho některé místní vlády v Japonsku, které nezveřejnily svá jména, také oznámily svůj záměr zakoupit masky v Koreji. Když se tato skutečnost stala známou, někteří online komentátoři v Japonsku se vyjádřili ve smyslu, že nikdy nepřijmou roušku pocházející z Koreje, i kdyby byla zdarma, protože by se z ní stal prostředek k vytváření tlaku veřejnosti na japonskou vládu. K tomu ani nedošlo a korejská vláda na základě názoru veřejného mínění nakonec pouze vyřizovala formální požadavky japonské vlády ohledně nákupu roušek. Naopak, v Japonsku byl zveřejněn úvodník, v němž se uvádí, že korejská vláda by měla tajně darovat zdravotnické potřeby, jako je obličejová rouška, a japonská vláda by tento dar měla neformálně přijmout.

Čína Spojené státy kritizovaly čínskou vládu za její nezvládnutí pandemie, která začala v čínské provincii Chu-pej. V Brazílii vyvolal kongresman Eduardo Bolsonaro, syn prezidenta Jaira Bolsonara, diplomatický spor s Čínou, když retweetoval zprávu, ve které stálo: „Vina za globální pandemii koronaviru má jméno a příjmení: Čínská komunistická strana.“ Yang Wanming, nejvyšší čínský diplomat v Brazílii, retweetnul zprávu, která říká: „Rodina Bolsonarových je velkým jedem této země.“

Někteří komentátoři se domnívají, že státní propaganda v Číně se snaží přesvědčit občany, že čínský autoritářský systém je schopen dobře zvládnout pandemii covidu-19 v kontrastu s chaotickou reakcí západních demokracií. Šéf zahraniční politiky Evropské unie Josep Borrell řekl, že „Čína šíří agresivně zprávu, že na rozdíl od USA je odpovědným a spolehlivým partnerem.“