Poschiavo (, ) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Bernina. Leží ve stejnojmenném údolí u jezera Lago di Poschiavo na řece Poschiavino v nadmořské výšce 1014 metrů nad mořem. Žije zde obyvatel.

Geografie náhled|vlevo|Pohled na Poschiavo ve stejnojmenném údolí Poschiavo se nachází asi 15 kilometrů jižně od průsmyku Bernina, který spojuje údolí Engadin s Valtellinou. Obec zahrnuje horní část údolí Val Poschiavo včetně bočních údolí a rozkládá se od rozvodí na severu údolí, které je tvořeno mimo jiné skupinou Bernina a pohořím Forcola di Livigno, až po jižní konec jezera Lago di Poschiavo (německy ) v nadmořské výšce 962 metrů. Nejvyšším bodem území, které je na západě a východě ohraničeno horskými hřebeny, je centrální vrchol Piz Palü (3901 m n. m.).

Stálá sídla se většinou nacházejí podél údolní cesty nebo v její blízkosti a jsou rozdělena do tří skupin ():

Squadra del Borgo, která se skládá z hlavní vesnice (borgo, Poschiavo v užším slova smyslu) a vesnice Cologna; Squadra di Aino na severu, která se skládá z vesnice San Carlo a vesnic Somaino, Angeli Custodi, Percosta a Permunt; Squadra di Basso na jihu, kterou tvoří Sant'Antonio s Campiglione, Li Curt a La Rasiga, Prada s Annunziatou a Le Prese s Cantone, Pagnoncini a částí Miralago.

Na území obce se nachází také velké množství vysokohorských pastvin a osad.

Rozlohou jde čtvrtou největší obec kantonu, a jednu z nejhustěji zalesněných ve Švýcarsku. V roce 1997 bylo 19,8 % území obce využíváno pro zemědělství, 32,1 % pro lesy a 1,8 % bylo zastavěno. Neproduktivní půda tvořila 46,2 %.

Historie náhled|vlevo|Náměstí v Poschiavu Význam nálezů z údolí z doby římské nebyl dosud jednoznačně objasněn. Jisté je, že půda tohoto údolí byla Valtellině odebrána v raném středověku. Vesnice a její křtitelnice, pravděpodobně pozdější kolegiátní kostel San Vittore, jsou v listinách zmiňovány v roce 824. Osídlení Poschiava se zintenzivnilo v 11. století. Z té doby pocházejí kostely San Pietro u Poschiava a San Romerio nad jezerem Poschiavo. Ve 13. století se Poschiavo objevilo jako feudální panství biskupa z Churu. Po střídání úřadů se údolí dostalo v roce 1350 pod milánskou nadvládu, z níž bylo násilně vymaněno v roce 1406. Cumün (údolní obec včetně Brusia), která nyní vždy vystupovala jako jeden celek, požádala biskupa o ochranu a 29. září 1408 se připojila ke Gotteshausbundu. Odkoupením biskupských práv bylo v roce 1494 dosaženo plné nezávislosti jako vrchnostenského soudu v rámci Gotteshausbundu. náhled|vpravo|Poloha Poschiava v okrese Bernina Protestantský sbor byl založen v roce 1547 uprchlíky z Itálie. V následujících desetiletích využívaly kolegiátní kostel obě vyznání, dokud se protestantům nepodařilo postavit vlastní kostel v důsledku nepokojů v kantonu, vraždy ve Valtellině v roce 1620, útěku v roce 1623 a arbitrážního rozhodnutí Drei Bünden v roce 1642. Katolíci z Poschiava podléhali až do roku 1870 diecézi Como, ačkoli politicky patřilo údolí ke Gotteshausbundu a později ke Graubündenu.

V roce 1547 založil Dolfino Landolfi v Poschiavu první tiskárnu v Graubündenu. V roce 1549 vydal první významná tištěná díla, včetně stanov Valtelliny, prvního protestantského katechismu v italštině od Pietra Paola Vergeria a papežského seznamu zakázaných knih. V roce 1620 bylo mnoho Landolfiho tisků zničeno, ale Landolfiho tiskárna existovala s přestávkami až do roku 1720.

Po bouřlivé fázi vřavy v Graubündenu během třicetileté války se Poschiavo rozvíjelo spíše klidně, především díky dopravě přes průsmyk Bernina a zemědělství. Od 17. do 19. století mnoho obyvatel Poschiava emigrovalo, nejčastěji do Španělska, Portugalska a Francie, někteří také do Ameriky nebo Austrálie, kde provozovali kavárny a cukrárny.

Současné rozdělení se samostatnými obcemi Poschiavo a Brusio existuje od roku 1851. S výstavbou Berninské dráhy a vodních elektráren Bernina (dnes součást nadnárodního koncernu Repower, jenž má v Poschiavu své sídlo) v letech 1904–1912 se údolí vymanilo z izolace. Počet obyvatel se stabilizoval a cestovní ruch se postupně rozvíjel jako důležité hospodářské odvětví.

V létě roku 1987 byla velká část obce poničena silnou bouří. Rozsáhlé škody byly postupně opraveny.

Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel San Romerio + Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1860 1870 1900 1910 1950 1980 1990 2000 2010 2017 Počet obyvatel 2888 2741 2890 3102 3676 4034 3294 3178 3225 3506 3516 V roce 2022 v Poschiavu žilo 3460 obyvatel. Po první velké vlně vystěhovalectví v letech 1850–1860 počet obyvatel nepřetržitě rostl až do roku 1950 (mezi lety 1850–1950 nárůst o 39,68 %). K výraznému nárůstu došlo zejména v letech 1900 až 1910, kdy byla dokončena Berninská dráha. Druhá vlna emigrace v letech 1950–1990 vedla do průmyslových center a turistických letovisek (úbytek o 21,22 %). Od té doby počet obyvatel opět mírně roste (1990–2005: +9,72 %).

Jazyky Poschiavo je jednou z převážně italsky mluvících obcí v kantonu Graubünden. Úředním jazykem je zde italština, kterou hovoří velká většina obyvatel. Používán je alpský lombardský dialekt, tzv. . V roce 1900 jím mluvilo 96,45 % obyvatel. Méně než desetina obyvatel používá primárně také němčinu, především díky turistickému ruchu. Ke konci 20. století se podíl italsky mluvících obyvatel pohyboval okolo 90 %, jak ukazuje následující tabulka:

+ Jazyky v Poschiavu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílItalština 3 028 91,92 % 2 858 89,93 % 2 917 90,45 %Němčina 208 6,31 % 255 8,02 % 255 7,91 %Rétorománština 24 0,73 % 22 0,69 % 14 0,43 %Počet obyvatel 3 294 100 % 3 178 100 % 3 225 100 %

Národnostní složení Z 3 487 obyvatel na konci roku 2005 bylo 3 246 (93,09 %) švýcarských státních příslušníků.

Doprava náhled|vpravo|Budova železniční stanice Poschiavo

Poschiavo leží na Berninské dráze, spojující Svatý Mořic s Tiranem. Úsek mezi Tiranem, Brusiem a Poschiavem byl otevřen 1. července 1908, pokračování do stanice Ospizio Bernina, které propojilo celou trať, pak 5. července 1910. Trať provozuje Rhétská dráha. V Poschiavu se také nachází jedno z dep dráhy a železniční dílny.

Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 29 (Pontresina – Tirano).

Osobnosti Wolfgang Hildesheimer (1916–1991), německo-židovský spisovatel a dramatik, od roku 1957 žil a zemřel v Poschiavu; je pohřben na místním hřbitově Matteo Badilatti (* 1992), švýcarský cyklista, pochází z Poschiava

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Obce v kantonu Graubünden