S-chanf ( a do roku 1943 oficiálně ) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Maloja. Nachází se v údolí Engadin, asi 17 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1660 metrů. Žije zde obyvatel.
Geografie S-chanf leží na severovýchodním okraji okresu Maloja, v horním Engadinu. Nadmořská výška území obce se pohybuje od 1 556 do 3 227 metrů (Piz Vadret). Obcí protéká řeka Inn.
Historie náhled|vlevo|S-chanf (1954) V roce 1932 bylo na skalnatém výběžku Botta Striera severně od obce (2050 m) objeveno pravěké sídliště. Používalo se od střední doby bronzové (melaunská kultura) do doby laténské. Nejstarší zmínka o obci pochází z let 1137/39 pod názvem .
V roce 1527 došlo ke koupi biskupského obilního desátku. V roce 1543 se S-chanf územním rozdělením Horního Engadinu stal samostatnou obcí s 13 000 ha půdy. Kostel sv. Marie je doložen v roce 1450. Nová budova pochází z roku 1493, věž je starší, pravděpodobně ze 14. století. V roce 1518/20 se S-chanf oddělil od velké farnosti Zuoz. Farnost vyčkala na smrt svého oblíbeného kněze a v roce 1570 změnila víru. Z farních matrik je patrné významné vystěhovalectví obyvatel od 17. až do počátku 20. století, zejména z ekonomických důvodů.
Vojenská střelnice Zuoz/S-chanf, která existuje od roku 1940, byla v roce 1976 přemístěna do areálu zaniklého poutního kostela S. Güerg a spolu s příjmy za vodné a oblasti národního parku, nacházející se v katastru obce, tvoří finanční základ obecního rozpočtu.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Tradiční architektura v obci Vývoj počtu obyvatel Rok 1781 1806 1850 1900 1950 2000 2005 2010 2012 2014 2019 Počet obyvatel 423 450 439 402 460 620 651 712 748 715 681
Jazyky S-chanf je jednou z převážně rétorománsky mluvících obcí v regionu. Místní obyvatelé mluví hlavně nářečím (hornoengadinský dialekt rétorománštiny) a němčinou (graubündenským dialektem). K nim se v menší míře přidávají italština a portugalština, jazyky, jimiž mluví přistěhovalci, kteří se zde usadili.
Až do poloviny 19. století mluvili všichni obyvatelé rétorománsky. S rozvojem cestovního ruchu přešla část obyvatel na němčinu. V letech 1880–1941 však zůstala jazyková situace poměrně stabilní. Zatímco v roce 1880 se k rétorománštině hlásilo 86 % a v roce 1900 82 % obyvatel, v roce 1941 to bylo 81 %. Do roku 1970 tento podíl klesl na 65 %, v následujícím desetiletí opět prudce vzrostl a od té doby neustále klesá. Nicméně v roce 2000 se 68 % obyvatelstva stále dorozumělo rétorománštinou, která je i nadále jediným jazykem úředním jazykem.
Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích: Jazyky ve S-chanfu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 74 16,02 % 129 25,60 % 231 37,26 %Rétorománština 344 74,46 % 336 66,67 % 321 51,77 %Italština 26 5,63 % 27 5,36 % 35 5,65 %Počet obyvatel 462 100 % 504 100 % 620 100 %
Doprava náhled|vpravo|S-chanf na jaře, s vlakem Rhétské dráhy v popředí S-chanf leží na železniční trati Bever – Scuol-Tarasp, vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje Rhétská dráha. Na území obce se nachází tři vlakové stanice a zastávky: S-chanf, S-chanf Marathon a Cinuos-chel-Brail.
Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – Scuol), vedoucí obchvatem okolo obce.
Odkazy Reference
Externí odkazy
– oficiální stránky
Kategorie:Obce v kantonu Graubünden Kategorie:Sídla na Innu