Dornbirner Ach (setkat se lze také se zápisy Dornbirnerach či Dornbirner Ache; česky zastarale Dornbirnská Aacha) je přibližně 30 kilometrů dlouhý přítok Bodamského jezera v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko. Spolu s nedalekou řekou Bregenzer Ach je jednou z nejdůležitějších řek západního Bregenzského lesa a dolního údolí Alpského Rýna, jelikož společně pojímají většinu tamních říček a potoků. Své jméno řeka odvozuje od města Dornbirn, na jehož území se z velké části nachází. Před regulací Rýna se řeka vlévala do Bodamského jezera poblíž Fußachu. Dnes teče více na východ a následně několik kilometrů rovnoběžně s Alpským Rýnem, vedle kterého se poblíž Hardu vlévá do jezera.
Geografie
Tok řeky vlevo|náhled|Severozápadní úbočí hory Hoher Freschen Řeka pramení v údolí Valorsertal (rétorománský výraz pro "Medvědí údolí"), na severozápadním úbočí Hoher Freschen, v blízkosti malé horské vesnice Ebnit, kde ještě nese název Ebniter Ach. Prameny Ebniter Ach se nacházejí téměř na úplném jihu obce Dornbirn, poblíž hranic s obcí Zwischenwasser. První úsek řeky se vyznačuje hlubokými soutěskami a výraznými zářezy v horské krajině Dornbirnu. vlevo|náhled|Soutěska Rappenloch Několik přítoků, jako je Gunzenach/Kobelach, se vlévá již v horním toku řeky. Za soutěskou Schaufel, od které se řeka oficiálně nazývá Dornbirner Ach, protéká soutěskou Alploch, od které je přehrazena až k soutěsce Rappenloch, a vytváří tak malou vodní nádrž Staufensee, pojmenovanou podle hory Staufen, která se nad ní tyčí. Poté, co řeka proteče oblíbenou a turistickými stezkami vybavenou soutěskou Rappenloch, přiblíží se na svém čtrnáctém kilometru k areálu bývalé textilky v Gütle a pokračuje údolím Enz.
Následně Dornbirner Ach zasahuje také do hustě obydlených oblastí, jakožto hraniční řeka mezi městskými částmi Dornbirnu (Hatlerdorf, Oberdorf a později Markt). V těchto městských částech stojí na jejím břehu mnoho důležitých městských budov, jako jsou dornbirnská nemocnice, reálné gymnázium či stadion Birkenwiesen. Dále po proudu tvoří hraniční řeku mezi dalšími městskými částmi (Schoren a Rohrbach) a poté pokračuje do rekreační oblasti Achauen. Uprostřed tohoto listnatého lesa, rozkládajícího se na obou březích řeky, se nachází také zvláštní možnost přechodu přes řeku, vyvýšený zpevněný brod Achfurt. Poté, co řeka řeka opouští Achauen, klikatí se v četných meandrech přes mokřad Ried, kde se do ní 400 metrů za severozápadním koncem obce Dornbirn vlévá Koblašský kanál.
V místech, kde dříve tvořila Dornbirner Ach severní hranici Dornbirnu, překračuje nyní řeku silnice L41 (Senderstraße) s památkově chráněným krytým mostem Senderbrücke. Most i silnice jsou pojmenovány po vysílači (něm. "Sender") Lauterach, který byl postaven v roce 1931 a nachází se asi 400 metrů severovýchodně od mostu.
Dornbirner Ach protíná téměř celé území obce Dornbirn, jelikož pramení asi 2,5 km od nejjižnějšího bodu a teče až k jeho nejsevernějšímu bodu na úplném severozápadě obce. Více než 10 km² na úplném jihovýchodě horské oblasti Dornbirnu, především svahy pohoří Dornbirner First, které leží v údolí Mellental, odvodňuje říční systém Bregenzer Ach.
Ve finálním úseku je díky průlomu ve Fußachu, vytvořeném v rámci mezinárodní regulace Rýna z roku 1904, řeka napřímena a její okolí tvoří spolu s okolím Starého Rýna přírodní rezervaci Delta Rýna. Ke konci své cesty teče paralelně s Alpským Rýnem a poblíž Hardu se vlévá do Bodamského jezera.
Přítoky náhled|Říčka Kobelach těsně před svým soutokem s Dornbirner Ach Dornbirner Ach je jednou z nejdůležitějších řek západního Bregenzského lesa. Mnoho velkých a malých horských potoků, především na území obce Dornbirn, napájí řeku v jejím prvním úseku. Jen velmi málo z této spousty levostranných a pravostranných přítoků Dornbirner Ach má vlastní jméno. Proto jsou zde uvedeny pouze ty největší a nejznámější. Jedním z prvních levostranných přítoků je Kugelbach, který se do řeky, v těchto místech ještě nazývané Ebniter Ach, vlévá v oblasti Untere Wäldlealpe. Dalším důležitým přítokem zleva je Bruderbach, obyvateli Ebnitu považováný za jejich hlavní potok, protože jasně vymezuje jižní hranice vesnice. Spätenbach, další důležitý (a opět levostranný) přítok, pojímá řeka v oblasti soutěsky Alploch. Na soutěsku navazuje vodní nádrž Staufensee, do které se vlévají četné krátké potoky, sotva delší než jeden kilometr. Pravděpodobně nejvýznamnějším přítokem v prvním úseku řeky je pak Kobelach. Tato říčka teče víceméně paralelně s Ebniter Ach/Dornbirner Ach a dříve se nazývala Gunzenach. Než se v Gütle vlévá do Dornbirner Ach, pojímá Kobelach četné potoky, např. Laubach, Rudach a Tintelsbach.
O další tři kilometry níže, u údolní stanice lanovky na Karren, se vlévá další větší pravostranný přítok Gechelbach. V samotném městě Dornbirn pak nemá řeka žádné přítoky. Teprve v rekreační oblasti Achauen a navazujícím mokřadu Ried se opět vlévají menší odvodňovací a zemědělské příkopy. Dalším významným přítokem je Fußenauerský kanál, který je napájen několika potoky a říčkami v okolí (např. Fischbach, Steinebach, Haselstauderbach či Karlesgraben), a který se do řeky vlévá teprve těsně před jejím soutokem s řekou Schwarzach (taktéž pravostranný přítok) a následným výrazným ohybem toku směrem na západ. náhled|Dornbirner Ach v Hardu, těsně před tím, než se vlévá do Bodamského jezera Poslední větší řekou která se připojuje k Dornbirner Ach je Koblašský kanál, oficiálně nazývaný Vorarlberský vnitrozemský kanál v údolí Rýna. Ten odvodňuje velké části východního údolí Alpského Rýna mezi řekami Frutz a Dornbirner Ach, a vedle samotného Alpského Rýna je pravděpodobně jednou z nejdůležitějších řek ve Vorarlberském údolí Rýna. Území obce Dornbirn končí několik metrů před připojením Koblašského kanálu, takže ten se již vlévá na městské hranici mezi Lustenau a Lauterachem v nadmořské výšce 399 m n. m. Poslední přítok do (v té chvíli již zregulovaného) koryta řeky je Lustenauer Kanal, vlévající se do ní asi 350 metrů před ústím do Bodamského jezera.
Geologie Krajinu v okolí řeky charakterizují tři výrazné geologické prvky. Prvním z nich je pánev Bodamského jezera, které byla vytvořena částečně tektonicky, a částečně erozí Rýnského ledovce, který ustoupil po poslední době ledové. Druhým významným prvkem je rozdělení Alp na východní a západní část. Podél Rýna se tak pod dno údolí noří helvetská deska, a v Bregenzském lese je vápenec překryt flyšem. Třetím významným prvkem je samotné údolí Alpského Rýna, kde se v důsledku četných řek a potoků na skalním podložím ukládalo velké množství sedimentů. Náplavový kužel Dornbirner Ach začíná když řeka opouští údolí, a končí s prvním výskytem meandrů.
Ve svém horním toku řeka většinou protéká silnými, ale zároveň křehkými diluviálními hmotami, což má za následek velké látkové zatížení koryta. Spodní tok řeky naopak protéká substrátem aluviálních hmot Alpského Rýna a vlastních naplavených diluviálních hmot.
Hydrologie náhled|Při povodních bývá zvýšený brod Achfurt zaplavován a stává se dočasně neprůjezdným První část povodí Dornbirner Ach od pramenů řeky až po údolí Enz poblíž Gütle (51,1 km²) je jednou z nejvlhčích oblastí Vorarlberska, které samo o sobě platí za nejvlhčí část Rakouska.Bernhard Ölz: Revitalisierung der Dornbirner Ache und damit zusammenhängende stadtplanerisch begleitende Maßnahmen. Wien, Univ. für Bodenkultur, Dipl.-Arb. 1987 Strmě se zvedající hory, které lemují údolí Alpského Rýna, vedou k ochlazení vlhkých vzduchových mas jakmile převládá západní vítr. Výsledná kondenzace vodní páry vede k prudkému dešti a tak často dochází k místním přeháňkám. Přesto jsou na relativně malém území výrazné regionální rozdíly v četnosti a intenzitě srážek. Například v Dornbirnu se udává průměrný roční úhrn srážek 1451 milimetrů, v Gütle srážky za stejné období činí 1896 milimetrů a v Ebnitu dokonce 2107 milimetrů.
Vzhledem ke geografické poloze, topografickým podmínkám a dešťovým srážkám hladina Dornbirner Ach značně kolísá a má tak spíše charakter velké bystřiny. To je zcela jasně vidět na měřicím místě v údolí Enz. Při nízké hladině vody je průtok pouhých 0,21 m³/s, průměrný průtok je pak 2,80 m³/s. Při povodních se však může zvýšit až na 121 m³/s. Průtok kolem 200 m³/s je možný při velkých povodních, ale je spíše výjimkou. V případě stoleté vody (HQ 100) hydrologové spolkové země Vorarlbersko dokonce vypočítali hypotetický průtok kolem 300 m³/s. Pokud jde o průtokovou rychlost Dornbirner Ach, udává Státní vodohospodářský úřad čísla 0,5 – 6 m/s. Průměrný roční průtok je podle stejného úřadu 0,2 miliardy metrů krychlových.Wasser in Vorarlberg. Wissenswertes über den wichtigsten Bodenschatz des Landes. (PDF; 2,4 MB) In: Website des Landes Vorarlberg. Amt der Vorarlberger Landesregierung, Abteilung Wasserwirtschaft, 2016, S. 16, abgerufen am 25. Februar 2018.
Historie náhled|"Fuß Ach" na staré mapě k plánování regulace Rýna náhled|Dornbirner Ach v Gütle v roce 1902 Dornbirner Ach znamenal pro původní alemanské sedláky v oblasti pohoří Dornbirner First především přirozenou překážku, kterou bylo nutné při hospodaření překonávat. Později byla řeka využívána při těžbě dříví. Velké kolísání množství protékající vody (udává se až 1:1000), vždy přinášelo lesníkům přirozený problém. Teprve výstavba kamenných mezí v délce cca 2,5 km od Achmühle k areálu hutí v letech 1830 až 1834 pod vedením vrchního vodohospodáře Xavera Fässlera ochránily přilehlé pozemky a obydlí před pravidelnými záplavami.Harald Rhomberg: Die „Dornbirner-Ach-Karte“ von 1826 im Stadtarchiv Dornbirn. Stadtarchiv Dornbirn. Genaue Erläuterung im Rahmen des Webauftritts der Dornbirner Geschichtswerkstatt. K této práci bylo v rámci roboty využíváno obyvatelstvo Dornbirnu. Tento stavební projekt naplánoval inženýr Alois Negrelli, který byl v té době (1826-1832) ještě okresním inženýrem ve Vorarlbersku a později se stal známým jako architekt Suezského průplavu či Negrelliho viaduktu v Praze. Pro stavební záměr na Dornbirner Ach byla vytvořena 19stránková mapa řeky, kterou nakreslil bratr slavného inženýra Franz Negrelli. Tato mapa, vytvořená v roce 1826, je nejstarším známým uceleným zpodobněním obce Dornbirn (vyjma jejích horských vesnic) a je pravděpodobně součástí větší kartografické práce o Rýnském údolí. Svou mírou podrobnosti tvoří základ pro četné výzkumné studie geografie osídlení Dornbirnu.
V 19. století rozpoznali císařští vojenští stratégové také obranně-technický potenciál řeky. Se zřetelem na Dornbirner Ach tak byly vypracovány rozsáhlé obranné plány, jejichž hlavním cílem byla ochrana přístavu Fußach, důležitého pro lodní dopravu na Bodamském jezeře. V roce 1899 byla pro textilní továrnu Hämmerle postavena vodní elektrárna s nádrží – dnes známá jako elektrárna Ebensand a Staufensee. Tato elektrárna využívala vodu z Dornbirner Ach k výrobě elektřiny pro přádelnu v Gütle. Dnes je ve vlastnictví energetické společnosti illwerke vkw. S průlomem u Fußachu v roce 1904 v rámci regulace Alpského Rýna byl Dornbirner Ach sveden do nového řečiště a dnes se vlévá do Bodamského jezera poblíž Hardu.
Během přívalových lijáků v srpnu 2005, známých jako Alpské povodně, byla vážně poškozena říční infrastruktura, jako je např. brod Achfurt. Město Dornbirn proto od 90. let zainvestovalo několik milionů eur do obnovy a výstavby říčních břehůBaufieber in der Messestadt. Artikel des ORF Vorarlberg vom 7. März 2007.
Dne 2. července 2008, se v prostoru řeky odehrála akce Ach-Art 08, zorganizovaná ve spolupráci mezi městem Dornbirn a kanceláří SpielRäume. Při ní si při rozličných aktivitách v korytu řeky hrálo celkem 1 840 dětí z mateřských a základních škol, přičemž k hraní se používalo vše dostupné: voda, kameny, písek, listí, větve atd. Tato akce byla brána jako příležitost přiblížit dětem umění a přírodu. Fotografie pořízené během dne byly později vystaveny v budově Zemského sněmu v Bregenzu.