Kněžna Alžběta (Jelizaveta) Michajlovna Dolgorukovová (rusky Елизавета Михайловна Долгорукова, provdaná Seleckaja, 1769–1822) byla ruská šlechtična z rodu Dolgorukovových a básnířka.
Životopis Jelizaveta Dolgorukovová se narodila v roce 1769 jako dcera knížete Michaila Ivanoviče Dolgorukova a jeho druhé manželky baronky Anny Nikolajevny Stroganovové, a vnučka knížete Ivana Alexejeviče, oblíbence Petra II., popraveného roku 1739 v Novgorodu. «Общая библиография о роде князей Долгоруковых».
Byla vdaná za Vasilije Lavrentjeviče Seleckého.
Poezie Stejně jako její bratr, Ivan Michajlovič Dolgorukov, psala básně, z nichž některé byly s jejím plným podpisem publikovány v moskevském časopise Ippokrena aneb Útěchy krasomluvy pro rok 1799 (část 4, s. 128, 231 a 239). Podle „RBSP“ měla kněžna Dolgorukovová nevelký a málo rozvinutý, ale nepochybný poetický talent“. Дамский журнал, 1831 г., ч. 35, № 37.
Jejími nejznámějšími díly jsou:
«Стихи, писанные в жестокой и опасной болезни» („Básně psané v kruté a nebezpečné nemoci“) «Элегия на кончину сестры, графини А. М. Ефимовской» („Elegie ma smrt sestry, hraběnky A. M. Jefimovské") «Эпитафия» ("Epitaf") .
Kněžna Jelizaveta Michajlovna Dolgorukovová-Seleckaja zemřela v roce 1822.
Reference
Literatura Князь Голицын. «Библиографический словарь русских писательниц». Долгорукова Елизавета Михайловна // Словарь русских писателей XVIII века
Kategorie:Úmrtí v roce 1822 Kategorie:Narození v roce 1769 Kategorie:Ženy Kategorie:Dolgorukovové Kategorie:Ruské kněžny