Barokní papírna z roku 1655 se nachází na katastrálním území Hamru na Jezeře v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Tato pozoruhodná stavební a technická památka leží v těsné blízkosti vesnice Útěchovice, asi 1 km severovýchodně od centra někdejší rekreační obce Hamr na Jezeře. Její poloha – případně spolu s historickými vazbami na dané území – je zřejmě důvodem, že objekt bývá někdy označován jako mlýn a papírna Útěchovice. Objekt, který je v Památkovém katalogu NPÚ charakterizován jako jedna z nejvýznamnějších technických památek v Čechách, je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky jako papírna pod číslem 42191/5-2946.
Historie Papírnu založil mimoňský papírník Petr Ossendorf v roce 1655. Na základě dendrochronologického průzkumu bylo určeno, že dochované jádro stavby pochází z 80. let 17. století. Asi 500 metrů od papírny na protějším břehu Hamerské strouhy v oněch dobách stála tzv. útěchovická tvrz, jejíž existence je spojena s manským rodem Blektů z Útěchovic (pozn: pozůstatky tvrze se nacházejí již na katastru Břevniště).
V 16. století, kdy mj. vznikl i Hamerský rybník, známý jako Hamerské jezero, patřilo útěchovické hospodářství s tvrzí k hradu Děvínu. Od roku 1578 náležely Útěchovice rodu Hyršpegárů z Kynigheimu, kterým se připisuje renesanční přestavba útěchovické tvrze. Při prodeji hospodářství je zmiňována těžba střibra, zatímco okolí Hamru bylo známé těžbou železných rud. Přibližně v téže době měl být vybudován jihozápadně od tvrze na levém břehu Hamerské strouhy mlýn na obilí, na jehož místě o necelé století později vznikla papírna. V roce 1658 byly Útěchovice připojeny k mimoňskému panství rodu Putzů, načež došlo k přestavbě tvrze. Její patro bylo rovněž hrázděné, stejně jako patro nedaleké papírny.
Ve druhé polovině 20. století útěchovická tvrz chátrala, v roce 1978 se zřítila a zůstaly z ní jen malé zbytky zdí. Podobný osud hrozil i nedaleké barokní papírně. Od konce druhé světové války docházelo k postupnému poškozování této vzácné technické památky. Již v roce 1967 byl zbořen památkově chráněný špýchar, který stál jižně od papírny. V 80. letech 20. století bývalou papírnu vlastnil podnik Uranové doly Hamr a využíval ji jako skladiště. V roce 1986 žádaly Uranové doly o zrušení památkové ochrany s tím, že historické vybavení papírny, které se v objektu dochovalo, bude předáno Muzeu papíru ve Velkých Losinách. Reakcí na tuto žádost UD Hamr je zápis z roku 1988 v původním evidenčním listu památky, kde je zdůrazněno, že se jedná a unikátní technickou památku, dokumentující historický vývoj papírenské výroby a že přemístění některých částí zařízení staré papírny ani není proveditelné. Z toho důvodu bylo řízení o upuštění památkové ochrany rozhodnutím Ministerstva kultury ČSR ze dne 15. listopadu 1988 přerušeno.
Od roku 1996 bývalou papírnu vlastní Rudolf Krejčí, který v průběhu let historický objekt postupně staticky zabezpečil a následně opravil s cílem vybudovat v patře obytné místnosti a v přízemí menší muzejní expozici historie papírenské výroby. Opravy fasády ocenil Liberecký kraj v soutěži Památka roku 2017.
Popis Papírna je zděná, v patře hrázděná stavba na obdélném půdorysu s mansardovou střechou. Budova stojí na katastru Hamru na Jezeře u hráze Papírenského rybníka, též zvaného Papírník, který však náleží již do katastru Břevniště, zatímco prostor pod hrází severně od papírny je součástí katastrálního území Útěchovic.
Podkrovní prostory mají tři podlaží a v minulosti byly využívány k sušení vyrobeného papíru. Rozdělení podkroví na tři části je patrné i zvenčí v členění vysokých svisle bedněných štítů s řadami oken. Hrázděné zdivo je zakryto omítkou, která byla obnovena v druhé dekádě 21. století v původních barvách – bílé a šedomodré (tzv. barva holubí šedi).
Kolem oken a dveří jsou vyřezávané dřevěné lišty. V průčelí budovy jsou čtyři okenní osy, v patře podélné stěny je pět okenních os. V přízemí na jižní straně budovy se nachází portál se segmentovým závěrem a římsovými hlavicemi, zakončený klenákem s letopočtem „1826“. V interiéru je v přízemí, resp. v částečně zapuštěném suterénu, síň s valenými klenbami a lunetami. V této místnosti bylo technologické zařízení papírny, zpočátku poháněné vodním kolem, od počátku 20. století pak vodní turbínou.
Pozemky v dané lokalitě, včetně přilehlého Papírenského rybníka a pozemku, na kterém stojí papírna, jsou v katastru nemovitostí dosud evidovány jako pozemky v dobývacím prostoru.
Rekonstrukce interiérů
Dostupnost Interiéry historické papírny bývají zpřístupněné jen při výjimečných příležitostech, jako byly například Dny lidové architektury v letech 2020, 2021 a 2023. K barokní papírně či do Útěchovic spojení veřejnou dopravou neexistuje, lokalita je dostupná od nepříliš vzdálených autobusových zastávek v Hamru na Jezeře nebo v Břevništi, kudy projíždějí pravidelné spoje na trase Česká Lípa – Hamr na Jezeře – Liberec. Kolem památky vede zeleně značená turistická trasa z Hamru na Jezeře do Žibřidic a Zdislavy a také cyklostezka č. 3046.
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Seznam kulturních památek v okrese Česká Lípa Ruční papírna Velké Losiny
Externí odkazy
Oficiální stránky Hamru na Jezeře: Historie obce Kategorie:Papírny v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Česká Lípa Kategorie:Hamr na Jezeře Kategorie:Povodí Ploučnice Kategorie:Hrázděné stavby v Libereckém kraji Kategorie:Postaveno 1655 Kategorie:Barokní stavby v Libereckém kraji Kategorie:Technické památky v okrese Česká Lípa