Rozprava o metodě, vrcholné dílo Reného Descarta, byla vydána roku 1637 v Leidenu. Roku 1656 byla v Amsterdamu přeložena z francouzštiny do latiny. Plný titul knihy zní Rozprava o metodě, jak správně vést svůj rozum a hledat pravdu ve vědách (). Její první vydání bylo anonymní, protože Descartes měl obavy ze záporných reakcí na své revoluční názory, které v knize popsal; v době procesů s Galileem Galileim a dalších byly takové obavy namístě.
Původně byla kniha vydán společně s dalšími spisy pod titulem Plán všeobecné vědy schopné povznést naši povahu na nejvyšší stupeň dokonalosti, potom Dioptrika, Meteory a Geometrie, Descartes se zde vyznává ze svých poznatků a své poutě za nimi. Ve spisech následujících po samotné Rozpravě pak čtenářům ukazuje, jak metodu využít v praxi. Spisek o geometrii je prvním výkladem o kartézské soustavě souřadnic.
Rozprava vyvolala poměrně rozmanité reakce, výměny názorů a diskuze se o ní vedly po celé Evropě. Jejím důsledkem bylo např. zakázání Descartových přednášek v Holandsku či vyvolání soudního procesu proti němu.
Členění spisu Descartes rozčlenil Rozpravu na 6 kapitol: Úvahy týkající se věd Základní pravidla metody Několik pravidel morálky, vyvozených z metody Důkazy o jsoucnosti Boha a lidské duše neboli základy metafysiky Řád otázek přírodních Věci žádoucí pro pokrok v přírodním bádání
Metoda správného myšlení Nejzásadnější pasáží knihy je druhá kapitola, v níž autor formuluje zásady metody. Descartes chtěl najít metodu zajišťující co nejjistější poznání; sám tvrdí, že pokud bychom se všichni jeho navrženými pravidly řídili, svět by poznal skutečnou pravdu.
Vyhnout se ukvapenosti, nepřijímat nikdy žádnou věc za pravdivou, dokud ji nemáme ověřenou; zjednodušeně: „dvakrát měř, jednou řež“ (metodologická skepse, evidence) Rozdělovat otázky – zjednodušovat, až dojdeme ke snadnému řešení a pochopení (analýza) Postupovat od jednoduššího ke složitějšímu; postupně až k těm nejsložitějším otázkám (syntéza) Tvořit přehledy a shrnutí, abychom věděli, že jsme nic neopomenuli
Další témata V dalších částech knih čtenář najde formulace několika základních filosofických principů, které měly v dějinách myšlení zásadní vliv. Ve čtvrté knize autor zjišťuje, že pochybuje-li o všem, stále si je jist alespoň svým pochybováním, a tedy myslí a existuje: odtud slavná formulace Cogito ergo sum.
Dále pak, protože ve své mysli nachází ideu čehosi dokonalejšího, než je ona sama, dospívá k existenci dokonalejší bytosti, původkyni této ideje, totiž k Bohu. Jedná se o variantu ontologického důkazu Boží existence.
Externí odkazy
Český text Rozpravy o metodě s doslovem Jana Patočky Francouzský text na stránkách projektu Gutenberg
Kategorie:Francouzská literární díla Kategorie:Knihy z roku 1637 Kategorie:René Descartes Kategorie:Filozofická literární díla Kategorie:Matematická literatura