náhled|Číslo mostu přes Teplou Vltavu na silnici II/169 náhled|Číslo podjezdu na Pražském okruhu v době, kdy byl veden jako rychlostní silnice I/1 náhled|Číslo mostu silnice III/26834 přes Svitavku na okraji Zákup náhled|Starší provedení tabulky s číslem mostu v Senohrabech náhled|Jeden z mála případů, kde je železniční přejezd značen číslováním silničních objektů: přejezd silnice III/21330 přes železniční trať ve Františkových Lázních značený číslem 21330-2, zároveň je číslován drážním značením jako přejezd P319 náhled|Číslo podchodu pod místní komunikací v Mostě náhled|Číslo mostu místní komunikace v Číchově náhled|upright|Označení Jiráskova mostu na místní komunikaci v Písku náhled|Číslo mostu přes Rokytku v Praze náhled|Tabulka s číslem mostu v nizozemském Rotterdamu náhled|Tabulka s číslem mostu v nizozemském Amsterdamu náhled|upright|Číslo mostu přes dálnici A5 v Hesensku Číslo mostu (např. evidenční číslo mostu, příp. evidenční číslo objektu na pozemní komunikaci, identifikační číslo mostu, správcovské číslo mostu apod.) je zpravidla číselný nebo alfanumerický kód, který slouží jako identifikátor mostu nebo jiného obdobného objektu v evidenci technické správy.
Číslování mostů je v rámci evidence mostních objektů využíváno v České republice zejména pro mosty, lávky, podjezdy, propustky, podchody a případně další podobné objekty (tunely, galerie, zdi, přívozy a brody) a železniční přejezdyČSN EN 73 6220:2011 Evidence mostních objektů pozemních komunikací, kap. 1: Předmět normy na dálnicích a silnicích. Některé obce číslují mostní a další objekty na svých místních komunikacích. Ve Slovenské republice je číslování identifikačními čísly mostů (IDM) zavedeno pro silniční mosty a lávky. Celostátní identifikaci silničních mostů mají také například v USA, Německu nebo Norsku, ucelené městské číslování mostů například v Amsterdamu či Rotterdamu.
Česko Právní a standardizační rámec evidence mostních objektů Způsob číslování mostních a dalších objektů (podjezdy, tunely) stanoví § 2 odst. 5 vyhlášky 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Pro podrobnosti číslování mostů na komunikacích vyhláška odkazuje na závaznou ČSN 73 6220.
Zásady pro číslování a evidenci mostních objektů na pozemních komunikacích stanoví ČSN EN 73 6220 Evidence mostních objektů pozemních komunikací (poslední vydání z roku 2011). Tato norma stanoví i způsob označení objektů evidenčním číslem. Pokud silniční most tvoří zároveň i silniční podjezd, má dvě evidenční čísla, jedno pro most a druhé pro podjezd, přičemž obě čísla eviduje správce mostu, tedy správce komunikace na mostě. Evidenční čísla nových objektů přiděluje na základě žádosti správce objektu garant registru objektů. Čísla se používají zejména v databázi (registr objektů) a v mostních (evidenčních) listech objektů. Ústřední evidenci mostních objektů vede odbor silniční databanky Ředitelství silnic a dálnic. Zatímco ve starší normě ČSN 73 6220:1996 bylo uvedeno, že je na základě požadavku ministerstva dopravy v jeho působnosti závazná v částech týkajících se evidence a zatížitelnosti mostů, u verze z roku 2011 není o závaznosti normy zmínka.
Evidence mostních objektů de facto částečně supluje dosud neexistující Centrální evidenci pozemních komunikací, která podle zákona má existovat, ale ministerstvo dopravy ani po mnoha letech nesplnilo svoji povinnost vydat příslušný prováděcí předpis. Obecně stále platí starší povinnost vlastníků pozemních komunikací vést jejich pasport (§ 5 vyhl. 104/1997 Sb.), přičemž v případě silnic a dálnic rozsah a způsob vedení pasportu stanoví vlastník, v případě místní komunikace stanoví minimální rozsah evidence vyhláška 104/1997 Sb. (k povinnému rozsahu patří mj. počet a celková délka mostů, nikoliv již evidence jednotlivých mostů). Na vlastníky účelových komunikací se povinnost vést evidenci komunikací dle § 9 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. nevztahuje.
Způsob číslování Podle § 2 odst. 5 (v původním znění odst. 6) vyhlášky 104/1997 Sb. jsou mostní a dalších objekty (podjezdy, tunely) na komunikacích označovány pořadovými čísly počínaje číslem 1 od začátku staničení komunikace, přičemž u dálnic a silnic se číslo objektu skládá z čísla dotčené komunikace a pomlčkou odděleného pořadového čísla objektu doplněného případně třemi indexy. Číslo objektu na místní komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla.
Při zahájení stavby objektu se objektu podle bodu 6.1.2 technické normy ČSN EN 73 6220 přiděluje dočasné evidenční číslo. Řádné evidenční číslo se objektu přidělí při jeho předání do provozu. Technická norma popisuje, že písemným dokladem o přidělení evidenčního čísla je vyjádření garanta registru objektů, na jeho základě pak správce mostu zapíše mostní objekt do databáze.
Dočasné evidenční číslo se podle ČSN EN 73 6220 zpravidla skládá z čísla pozemní komunikace nebo označení stavby a čísla stavebního objektu dané stavby, např. D0807-SO224. Řádné evidenční číslo se dle bodu 6.1.5 technické normy ČSN 73 6220:2011 skládá z čísla silnice nebo dálnice (znaky na pozici 1–6), na 7. pozici z indexu (alfabetického znaku, který u silnic I. a II. třídy označuje rameno silnice a u silnic III. třídy je součástí čísla silnice), a za spojovníkem pak trojciferným pořadovým číslem objektu a třemi znaky indexů. Protože v evidenčním čísle objektu je obsaženo číslo silnice, v případě změn v silniční síti (přečíslování či přeložek silnic apod.) jsou přečíslovávány i mosty a další objekty. V takovém případě přečíslování provádí garant registru objektů na základě svého návrhu projednaného s dotčenými správci objektů, přičemž v mostním pasportu se pro každý objekt evidují veškerá jeho přečíslování. Most společný pro více komunikací může mít v evidenci každé komunikace samostatné číslo. Mosty na průtazích silnic nebo dálnic obcemi mohou mít současně dvě evidenční čísla. Dva nebo více objektů však nesmí mít stejná evidenční čísla. Norma však výslovně nezakazuje recyklaci čísel zrušených mostů, resp. jejich použití pro nový most např. v případě přeložky komunikace.
Pořadová čísla jsou objektům přidělována zpravidla v pořadí staničení (kilometráže) komunikace určitého čísla. V minulosti se pořadová čísla uváděla bez předsazených nul, v souvislosti s elektronickou evidencí bývá pořadové číslo předsazenými nulami doplněno do trojciferného čísla (např. 001 místo dřívějšího čísla 1). Pokud je mezi dvěma očíslovanými objekty nově zřízen nebo očíslován další objekt, je rozlišen malým písmenem (např. a, b, c) následujícím bezprostředně za pořadovým číslem, např. mezi mosty s pořadovými čísly 005 a 006 je vložen objekt s pořadovým číslem 005a.
Na směrově rozdělených komunikacích je číslování objektů rozlišeno na levý nebo pravý objekt ve směru staničení komunikace: pravý objekt (ve směru staničení) má na poslední pozici číslici 1, levý objekt (tj. most pro směr proti směru staničení) má na poslední pozici číslici 2, most se společnou konstrukcí pro oba směry má na poslední (13.) pozici číslici 3. Volné pozice mezi pořadovým číslem a tímto indexem se vyplňují tečkami, tj. zpravidla indexu předchází dvě tečky (např. 137..1), v případě vloženého objektu s rozlišovacím indexem za pořadovým číslem následuje před rozlišením směru už jen jedna tečka (např. 137a.1).
Pro rozlišení objektů na složitější křižovatce se objektům na větvích křižovatky přidělují zpravidla čísla odvozená z pořadového čísla hlavního objektu křižovatky, rozlišená indexem na 12. pozici evidenčního čísla, tedy od pořadového čísla je tento index oddělen pouze jednou tečkou. Jako index se používají číslice 1 až 9 (např. 137.1), v případě jejich vyčerpání se pokračuje písmeny malé abecedy (a, b, c…, např. 137.a). Kombinaci tohoto indexu na 12. pozici s indexem vloženého objektu na 11. pozici (např. 137a1) norma mezi příklady nezmiňuje.
Číslování podjezdů a tunelů je založeno na shodném principu jako číslování mostů a ze samotného evidenčního čísla nelze poznat, zda označuje most, nebo podjezd. V případě směrově rozdělených podjezdů a mostů se používá index 1 nebo 2 na 13. pozici, pro most nebo tunel společný pro oba směry se však index 3 nepoužívá. Číslo podjezdu musí být v evidenci spárováno s příslušným číslem mostního objektu, kterým je podjezd tvořen.
Evidenční čísla propustků se tvoří podobně, ale mají mít pro danou komunikaci samostatnou číselnou řadu a jsou rozlišena velkým písmenem P na 13. pozici (v tomto případě norma neuvádí, že by 11. nebo 12. pozice měla být vyplněna tečkami či jinými znaky).
Evidenční číslo mostu se podle technické normy zruší v případě fyzického zrušení mostu, v případě přestavby mostu na propustek a v případě vyřazení úseku ze silniční sítě (v takovém případě může nový správce mostu přidělit nové číslo).
Způsoby číslování v českých městech a obcích Podle § 2 odst. 5 vyhlášky 104/1997 Sb. se číslo objektu na místní komunikaci se skládá z označení místní komunikace (číslo a třída), pomlčkou odděleného znaku objektu (např. M = most) a jeho pořadového čísla.
Technická norma, kterou tatáž vyhláška zmiňuje jako závaznou, pro číslování mostů na místních nebo účelových komunikacích umožňuje zvolit „odlišné číslování podle zvyklostí konkrétního správce“ (bod 6.1.11 v ČSN 73 6220:2011).
Používají se různé způsoby: prosté pořadové číslo mostu (zpravidla trojciferné) v rámci obce, bez prefixu určujícího obec, tj. číslo není celostátně unikátní. Např. Brno, Turnov, Číchov. pořadové číslo mostu v rámci obce, v prefixu s písmennou zkratkou určující obec, případně v kombinaci s indexem určujícím typ objektu: např. Děčín (DC), Písek (PI), Tábor (TA), Ostrava (OV), České Budějovice (CB), Český Krumlov (ČK), Cheb (CH), Aš (AŠ), Beroun (B1), Dolní Dvořiště (DOLDV), Podhradí nad Dyjí (PND), Trutnov (TRU), Bílý Potok (BP), Boleboř (BOLEB), Hradec Králové (HK), Nová Ves u Světlé (NVS), nejméně jeden most v Sokolově (SO) pořadové číslo mostu v rámci obce, s prefixem tvořeným celým nebo částečným názvem obce, např. Hejnice, Frýdlant, Hrob (v těchto třech případech s druhým prefixem označujícím typ objektu L lávka, M most), Dolní Podluží (Dol.Podluží, s kombinací dvou číslování), Jiříkov, Litvínov, Božičany (mosty se zkratkou M, lávky s celým slovem Lávka), Doupovské Hradiště, Dolní Břežany (Břežany), Chroustovice, Sedlec (okres České Budějovice), pořadové číslo mostu v rámci obce, v prefixu s číselným kódem obce dle Českého statistického úřadu : Únanov (59502, v pěticiferné podobě bez kontrolní číslice, v kombinaci s písmenem L označujícím lávky), Jevišovka (MK584525, MK jako místní komunikace), Kraborovice (548618), Želiv (549215), Třebíč (590266, s druhým prefixem M pro most nebo L pro lávku) s prefixem MK (místní komunikace), ale bez prefixu označujícího obec: např. Chodov, Švihov, Sokolov číslo místní komunikace v rámci obce (bez prefixu označujícího obec) a za spojovníkem pořadové číslo objektu: Most, Žatec, Lesná (okres Tachov) první prefix označující obec, druhý prefix číslo místní komunikace, za nimi pořadové číslo objektu: Sázava (SZ) prefix označující typ objektu (bez prefixu označujícího obec): např. Karlovy Vary (L lávka, M most), Chomutov (L lávka, M most), Nejdek první prefix označující obec, druhý prefix označující překážku, za nimi pořadové číslo objektu v rámci dané překážky Mladá Boleslav) prefix označující typ objektu nebo překážku a za spojovníkem (v některých přehledech se spojovník vynechává) trojciferné pořadové číslo objektu v rámci specifické číselné řady: Praha (X mosty přes pozemní komunikace, Y mosty přes železniční tratě, V Vltava a Berounka, B Botič, R Rokytka, S Litovicko-Šárecký potok, D Dalejský potok, M Motolský potok, K Kunratický potok (někdy zahrnuje i menší přítoky či další vodní toky v oblasti daného potoka), P podchody, G galerie)
Jiní vlastníci: