Eduard Fiker (21. listopadu 1902 Královské VinohradyMatrika N 1901-3, sv. Ludmila, s.351 (snímek 367) – 3. března 1961 Praha) byl český prozaik, dramatik, překladatel a scenárista, společně s Emilem Vachkem zakladatel české detektivky.
Život Narodil se roku 1902 na Královských Vinohradech u Prahy jako syn bývalého učitele, Eduarda Fikera, po ztrátě sluchu úředníka zemědělské rady a matky Anežky, rozené Vokáčové. Oba rodiče pocházeli ze Strakonic. Po ukončení vinohradského reálného gymnázia roku 1920 absolvoval osm semestrů strojního a elektrotechnického inženýrství na pražském Českém vysokém učení technickém, ale po smrti otce musel studií zanechat. Při studiu se věnoval též studiu jazyků a hudby. Odešel na rok do Anglie, po návratu absolvoval základní vojenskou službu a po jejím skončení se uchytil jako houslista v orchestru divadla Rokoko a pak v tehdejší Velké operetě. V roce 1936 se oženil s herečkou Lolou Innemannovou.FIKER Eduard. KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století. Libri.cz. Archivováno 2016-09-01 z již nedostupného originálu. V letech 1937 až 1945 redigoval knižnici Knihy nové generace a v letech 1938–1942 byl šéfredaktorem edice dobrodružných sešitových románů Rozruch vydávaných nakladatelstvím Melantrich.
Svou první detektivku Její hra nabídl nakladatelům v roce 1932. Hned v tomto románu dokázal, že má vedle velkých vypravěčských schopností i smysl pro dramatičnost, logické řešení a vtipnost dialogu. Ještě v témže roce dokončil další dvě detektivky z domácího prostředí: Zděšenci a Malíř srdcí. U nakladatelů však neuspěl. Aby si získal jméno a popularitu, napsal na jejich doporučení řadu konvenčních detektivek v mnohém poplatných svým vzorům Wallaceovi či Leblancovi. Vymyslil si Ted Brenta a T.B.Corna, hlavní postavy svých snad dvaceti románů, a poslal je do Anglie, aby svými vskutku neuvěřitelnými příhodami pobavili čtenáře (Ochránce nebohých, Světlo z pekla a další). Do konce druhé světové války vydal více než čtyřicet románů. Vedle detektivek napsal Fiker i několik knih z prostředí českého, knih dobrodružných, odehrávajících se v severoamerickém prostředí i humoristických a detektivku se sci-fi námětem.
Po válce pracoval jako scenárista státního filmu a spisovatel na volné noze. V psaní knih však polevil, do konce života napsal románů jen sedm. Překládal z angličtiny, napsal čtyři divadelní hry a několik filmových scénářů. Jeho celé dílo čítá na devadesát titulů a mnohé jeho knihy byly úspěšně zfilmovány. Jeho význam je především v tom, že společně s Karlem Čapkem a Emilem Vachkem položil základy české detektivní školy, na kterou dodnes navazuje celá řada pozdějších autorů.
Je pohřben na pražském Vinohradském hřbitově, oddělení PA-I, hrob 269a.Správa pražských hřbitovů: Vyhledávání hrobů dle zesnulých
Dílo Tam, kde není u knihy bližší vysvětlení, jde o detektivní román. Ochránce nebohých (1933), anglické prostředí, vzor Edgar Wallace Bílý kříž (1934), Černé údolí (1934), Černý vichr (1934), Morová sedmička (1934), Noc na Arnwaysu (1934), anglické prostředí, vzor Edgar Wallace Neklopit! (1934), Šest nesmrtelných (1934), Bratři ztracených úst (1935), dobrodružný román, Dvanáct nemocných (1935), Světlo z pekla (1935), anglické prostředí, vzor Edgar Wallace Voskový les (1935), Zlatý úsměv (1935), anglické prostředí, vzor Edgar Wallace Dech šibenice (1936), Nejdřív já (1936), dobrodružný román z drsného kanadského prostředí, Stráž na Psí skále (1936), western, Tajemný dům (1936), české prostředí Třetí bůžek (1936), Černý blesk (1936), dobrodružný román, Mrtvý zvon (1937), humoristický román, Papírová hora (1937), Prodavač pokání (1937), Slaná růže (1937), Šestnáct palců zločinu (1937), Žena se zobákem (1937), Bič severozápadu (1937), western, Společnost věčné punčochy (1937–1938), knižně jako Jeníkovo dobrodružství (1943), kniha pro děti, i zde je motiv z oblasti SF Stopy na srdci (1938), Tříoký jezdec (1938), dobrodružný román z prostředí kanadských dřevorubců, Tři v písku (1938), dobrodružný román, Válka šerifů (1938), western, Země podivných mraků (1938), dobrodružný román, Děs všech tet (1939), humoristický román, Dvanáct nemocných (1939), Její hra (1939), české prostředí Kožený prapor (1940), dobrodružný román, Lovci pramenů (1941), dobrodružný román z období petrolejářské horečky v USA na počátku 20. století, Nikdo není vinen (1941), Patnáct zlatých vlasů (1941), Paklíč (1941), humoristický detektivní román, Paní z Šedivého domu (1941), anglické prostředí, vzor Edgar Wallace Zločin mezi linkami (1941), Bratr Křepelák (1942), humoristický román, Zinková cesta (1942), české prostředí Čichač (1944), detektivní román se sci-fi námětem, Muž přes palubu (1944), humoristický román, Muž s kuželkou (1944), humoristický román, Blázni v láhvi (1945), humoristický román, Fantom operety (1945), humoristický román, Tůň sedmi víl (1946), humoristický román Ilavský zločin (1946), detektivní román napsaný podle skutečného zločinu spáchaného na Slovensku, Monsieur La Mort (1946), Grandcirkus Fernando (1946), humoristický román, Tři minuty (1947), Dětská rapsodie (1948) humoristický román Ohnivá maska (1948), kniha šla po vydání do stoupy, přesto se několik výtisků zachovalo mezi sběrateli. Kniha vyšla v roce 1969 pod názvem Pán stínů.www.pitaval.cz Emanuel v nesnázích (1949), humoristický román, Akce B (1952), o boji vojska s banderovci, Padělek (1955), divadelní hra, Zlatá čtyřka (1955), špionážní román, U Tří kufrů (1957), humoristický román, Série C-L (1958), Kilometr devatenáct (1960), špionážní román, Rozkaz 42 (1960), nová verze knihy Ilavský zločin, Svědomí (1960), divadelní hra, Pán stínů (1969), posmrtné vydání knihy Ohnivá maska z roku 1948. Hloubka (2007), posmrtné vydání detektivního románu se sci-fi námětem, který byl napsán již v roce 1947.
Filmové adaptace Krok do tmy (1938), režie Martin Frič, podle Fikerova námětu a scénáře, Paklíč (1944), režie Miroslav Cikán, podle Fikerova scénáře, Třináctý revír (1946), režie Martin Frič, Fikerův scénář podle jeho románu Zinková cesta, Akce B (1952), režie Josef Mach, podle Fikerova scénáře, Na konci města (1955), režie Miroslav Cikán, podle Fikerova námětu a scénáře, Padělek (1957), režie Vladimír Borský, podle Fikerova scénáře, Strach (1963), režie Petr Schulhoff, podle Fikerova románu Kilometr devatenáct, Na kolejích čeká vrah (1970), režie Josef Mach, podle Fikerova románu Série C-L, Fantóm operety (1971), režie Zdeněk Podskalský, televizní seriál.
Posmrtné ocenění Po Eduardu Fikerovi byla pojmenována ulice v Praze 12.
Odkazy
Reference
Literatura BROŽ, Jaroslav, FRÍDA, Myrtil. Historie československého filmu v obrazech 1930–1945. Praha: Orbis, 1966, str. 223, 231
Externí odkazy
http://detektivky.bestfoto.info/cz/fiker-eduard-id2008090064
https://web.archive.org/web/20070928034213/http://kod.pecinovsky.cz/kod.php?id=autor_detail&autor=32 https://web.archive.org/web/20070928002012/http://www.scifiworld.cz/article.php?ArticleID=473
Literární noviny 2012: Eduard Fiker – téměř zapomenutý poklad české detektivky
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Spisovatelé dobrodružné literatury Kategorie:Spisovatelé westernů Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození 21. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1961 Kategorie:Úmrtí 3. března Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Muži