Xerotermní biotop je vědecký termín pro biotop s významem:
Suchomilný a teplomilný týkající se suchomilné vegetace aj. přírodních druhů či společenstev. Půdní oblasti s vysokými průměrnými teplotami a velmi nízkými úhrny srážek. Typickými xerotermními stanovišti (xerotermy) jsou nezalesněná prosluněná skalní či luční stanoviště, tj. sušší biotopy. Díky svému specifiku jsou na xerotermní stanoviště vázány řady unikátních a vzácných druhů druhů rostlin a živočichů. Xerofyty jsou rostliny vázané na xerotermní biotop
Původ slova Jde o složeninu pocházející z řeckých slov xéros = suchý a thermé = teplo.
Xerotermní stanoviště v Evropě a Česku V Evropě, případně v Česku, se xerotermní stanoviště obvykle nacházejí nejčastěji na jižně orientovaných svazích jako skalní nebo drnové stepi a lesostepi. V Česku, Německu a Polsku aj. lze v xerotermech pozorovat přírodní společenstva, která mají svoje těžiště výskytu v jižní Evropě, kde u mnoha z nich jde o severní hranici areálu rozšíření. Pro zachování xerotermních organizmů nabývají také ekologického významu agrární terasy, resp. jejich svahové stupně, jako refugium těchto organizmů.
Česko Typickými českými xerotermními biotopy jsou např. oblasti v Českém středohoří (tj. v okrese Louny a okrese Litoměřice…), kaňony řeky Vltavy a kaňony řeky Berounky (tj. Křivoklátsko a Český kras…), na Vysočině (okres Třebíč) na jižní Moravě (tj. Podyjí, Pálava, Moravský kras…), severní Moravě (např. Štramberk) aj.
Slovensko Na Slovensku jsou xerotermní biotopy na více místech, např. v CHKO Vihorlat.
Polsko Významné Polské xerotermní stanoviště jsou např. vápencové skalní lokality Krakovsko-čenstochovská jury (tj. Skały Rzędkowickie, Góra Zborów…), Park Krajobrazowy Góra Świentej Anny aj.
Galerie
Reference
Kategorie:Ekologie Kategorie:Rostliny Kategorie:Živočichové Kategorie:Půdy Kategorie:Biotopy