náhled|Protiputinovské graffiti – fotografie z autobusového nádraží v Pražských Holešovicích Dne 24. února 2022 Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Vrcholná politická reprezentace České republiky útok odsoudila a vláda omezila diplomatické vztahy s Ruskem. Zasazovala se také o maximální zpřísnění ekonomických sankcí vůči Rusku i Bělorusku na evropské úrovni, pracovala na jejich realizaci na národní úrovni. Uzavřela český vzdušný prostor ruským letadlům, zahájila dodávky vojenské techniky a materiálu pro ukrajinskou armádu. Vláda i charitativní organizace a další subjekty zahájily také humanitární pomoc obyvatelům Ukrajiny. Česko se stalo jednou ze zemí, do které po zahájení invaze mířily toky válečných uprchlíků, a české úřady a další subjekty začaly zajišťovat jejich administrativní přijetí, ubytování, zdravotní a sociální služby, zapojení do pracovního trhu, vzdělávání dětí apod.
Podle údajů Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu poskytla Česká republika do začátku roku 2025 Ukrajině pomoc v celkové výši zhruba 232 miliard korun.
Reakce náhled|Protest proti invazi a na podporu Ukrajiny před zrušeným ruským konzulátem v Brně 25. února 2022 vpravo|náhled|Demonstrace na podporu Ukrajiny, Václavské náměstí v Praze, 27. února 2022 Politici v čele s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou vlády Petrem Fialou útok odsoudili a zasadili se o zpřísnění sankcí proti Rusku. V reakci na ruský útok zasedla Bezpečnostní rada státu. Vláda odvolala souhlas s činností ruských konzulátů v Brně a Karlových Varech a přerušila činnost českých konzulátů v Petrohradu a Jekatěrinburgu. Česká republika rovněž pozastavila příjem vízových žádostí ruských občanů s výjimkou humanitárních případů. Poslanecká sněmovna jednomyslně přijala usnesení, v němž odsoudila ruskou invazi a podpořila svrchovanost Ukrajiny. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský navrhl, aby byl na ruského prezidenta Vladimira Putina vydán evropský zatykač. Uvedl, že Putin by měl být souzen u Mezinárodního trestního soudu za „bezprecedentní rozpoutání války na evropském kontinentu poprvé od druhé světové války“. Předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser vyzval k vyloučení ruských sportovců z mezinárodních soutěží a šampionátů. Zároveň navrhl, aby Rusku bylo odebráno pořadatelství všech mezinárodních sportovních akcí.
Čeští vývojáři softwaru nechtějí pracovat pro firmy s ruským kapitálem. V IT komunitě vznikla iniciativa, která slibuje přispět částkou 50 tisíc korun na konto pro podporu obětí ruské války prostřednictvím nadace Člověk v tísni za každého jednoho vývojáře, který se rozhodne změnit působiště. Své pobočky uzavřela ruská Sberbank, kde lidé hromadně vybírali své úspory. Bojkot banky ohlásily i některé firmy nebo samosprávy. Peníze z účtů Sberbank stahuje např. Jihočeský kraj.
Vláda České republiky oznámila, že s platností od půlnoci 26. února až do odvolání znemožňuje ruským leteckým dopravcům přistávat na letištích v zemi. K podobnému kroku přistoupilo před Českem i Polsko, které pro ruské letecké dopravce uzavřelo vzdušný prostor zcela. O den později v reakci na ruský protikrok a uzavření ruského vzdušného prostoru pro česká letadla byl vzdušný prostor nad Českem pro ruská letadla rovněž uzavřen zcela. Česká republika pozastavila příjem vízových žádostí ruských občanů na všech zastupitelských úřadech s výjimkou humanitárních případů. Česko též odvolalo souhlas s provozem generálních konzulátů Ruska v Karlových Varech a Brně a pozastavuje provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu. Ruští diplomaté z obou konzulátů musejí opustit Českou republiku do 12. března. Pokud tak neučiní, ztratí postavení diplomatů.
Na úrovni EU se Česko zasazovalo za maximální možnou míru sankcí, včetně vyřazení Ruska ze systému SWIFT, a usiluje o další snížení ruské zpravodajské přítomnosti na území EU.
Správce domény .cz, sdružení CZ.NIC, zablokoval vybrané dezinformační weby z důvodu ohrožení národní bezpečnosti. Národní centrum kybernetických operací při Vojenském zpravodajství (NCKO) žádalo blokaci celkem 22 webů přímo ze strany poskytovatelů internetového připojení (ISP) a dalších členů sdružených v peeringovém uzlu NIX. náhled|Demonstrace Rusů žijících v České republice proti ruské invazi na Ukrajinu, Václavské náměstí v Praze, 27. března 2022 náhled|Někteří řidiči si začali na auta lepit podobné vlaječky, coby vyjádření sounáležitosti s Ukrajinou náhled|Pražské tramvaje v ukrajinských barvách Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž varoval, že vyjádření podpory ruskému útoku na Ukrajinu by mohlo naplňovat paragrafy trestných činů „schvalování trestného činu“, případně „trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy“.
Osm bývalých politiků a signatářů Charty 77, včetně někdejšího předsedy vlády a Senátu Petra Pitharta, označilo Miloše Zemana za jeho dlouholetou podporu „putinovské diktatury“ v Rusku a jejích lží vůči Česku a jejím spojencům za spoluviníka nevyprovokované agrese a utrpení miliónů Ukrajinců a vyzvalo ho, aby se omluvil a abdikoval.
Výrobce zabezpečovacích zařízení Jablotron zablokoval datové služby pro uživatele v Rusku a Bělorusku a sám přiznal, že tím porušuje obchodní právo. Své zákazníky vyzval: „Zapneme je okamžitě každému z Vás, když se nechá vyfotografovat zahraničním novinářem na náměstí Vašeho města s transparentem proti válce na Ukrajině.“
Česká vláda zahájila inventuru tuzemského ruského majetku a sestavuje seznam firem, které mají minimálně jednoho konečného vlastníka v Rusku nebo Bělorusku. Cílem je zmapovat movitý i nemovitý majetek, který by měl být předmětem dalších sankcí, jako je odříznutí firmy od peněz z veřejných rozpočtů a investičních pobídek, případně zmrazení či zabavování části majetku. Na aktuální soupisce figuruje 12 565 firem, jež mají minimálně jednoho skutečného majitele v Rusku. Finanční analytický úřad (FAÚ) již informoval o snaze Rusů přesunout do Česka kapitál a upozornil na zvýšený příliv zahraničních plateb z Ruska nejčastěji v měně EUR.
Předseda České biskupské konference a zároveň olomoucký arcibiskup Jan Graubner adresoval dne 3. března otevřený list pravoslavnému moskevskému patriarchovi Kirillovi, v němž jej vyzval, aby se zasadil o okamžité ukončení válečného konfliktu, jenž „je v přímém rozporu s naší vírou, která hlásá, že máme stejnou důstojnost, že jsme bratři a sestry a že jsme bližní“.
Dne 16. března premiér Petr Fiala společně s polským premiérem Mateuszem Morawieckim, vicepremiérem Jaroslawem Kaczyńskim a slovinským premiérem Janezem Janšou navštívil částečně obležený Kyjev. Setkali se s ukrajinským prezidentem Zelenským a premiérem Šmyhalem, při čemž Ukrajině vyjádřili jednoznačnou podporu. Zároveň během návštěvy představili široký balíček podpory Ukrajině a jejím občanům.
Česká vláda navýšila rozpočet Ministerstva školství o částku 5,2 miliardy korun, která bude použita na začlenění ukrajinských dětí do škol. Budou zřízeny adaptační skupiny pro mateřské a základní školy a kurzy češtiny pro školáky i ukrajinské učitele. Ke 30. březnu je v ČR registrováno 125.000 ukrajinských uprchlíků ve věku od tří do 18 let, kteří mají povinnost přihlásit se do 90 dnů k povinné školní docházce.Vláda schválila na začlenění Ukrajinců do škol do srpna 5,2 miliardy Kč, ČTK, 30.3.2022
Vojenská pomoc Ukrajině
náhled|Útočná puška Samopal vzor 58 Ještě před invazí oznámilo Ministerstvo obrany České republiky, že Ukrajině daruje 4006 dělostřeleckých granátů ráže 152 mm. Původně si měla přepravu těchto granátů zajistit ukrajinská strana, po zahájení invaze ze strany Ruska však došlo ke změně a munice byla dopravena českou stranou na Ukrajinu spolu s další vojenskou pomocí z 26. února.
26. února vláda schválila materiální pomoc pro Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová potvrdila, že na Ukrajinu budou odeslány zbraně a munice v hodnotě 188 milionů korun: 30 150 pistolí vz. 82, 5000 útočných pušek vz. 58, 2085 samopalů vz. 61, 3200 kulometů vz. 59 a 31 odstřelovacích pušek (12 Dragunovů a 19 Falconů). Dále také přes 3,5 milionu nábojů ráže 7,62 mm.
Česká vláda na mimořádném zasedání dne 27. února rozhodla o další vojenské pomoci Ukrajině. Jedná se o výzbroj v ceně 400 milionů korun sestavenou podle ukrajinských požadavků a nejde o lehké ruční zbraně. Dle serveru Aktuálně.cz mělo být součástí této dodávky 10 přenosných protiletadlových odpalovačů 9K32 Strela-2 s municí čítající 160 střel.
České zbrojařské podniky jsou schopné poslat Ukrajině desítky kusů těžké techniky, kterou opravovaly pro jiné zákazníky. Jedná se o tanky, bojová vozidla pěchoty, raketomety nebo houfnice sovětské výroby, se kterými mají ukrajinští vojáci zkušenosti. Navíc mohou poskytnout např. ruční protitankové granáty, vše za základní cenu bez ziskové přirážky. Nákup by mohl být částečně uhrazen z veřejné sbírky, kterou organizuje ukrajinské velvyslanectví.
Ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis 2. března na tiskové konferenci oznámil, že lidé už poslali na sbírkové konto na nákup zbraní pro Ukrajinu 316 milionů korun.
České zbrojařské firmy Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot darují Ukrajině výzbroj, která zahrnuje stovky kulometů, útočné pušky, samopaly, více než 100 tisíc nábojů a zhruba tisíc taktických rukavic, vše v přepočtu v ceně 17 mil. korun.
V dubnu poslala Česká republika Ukrajině tanky a BVP z 80. let. Výhodou pro Ukrajince je, že s tímto typem techniky mají dobré zkušenosti.
Výše uvedené dodávky vojenského materiálu Ukrajině představují porušení společných pravidel EU pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu L 335/99. Pravidla uvádí, že členské státy zamítnou udělení licence na vývoz vojenských technologií nebo vojenského materiálu, které by podněcovaly či prodlužovaly ozbrojené konflikty nebo zhoršovaly existující napětí a konflikty v zemi konečného určení.
Vláda Petra Fialy podporovala dodávky českých zbraní na Ukrajinu, přičemž premiér Fiala v červenci 2023 uvedl, že „každý den od prvního dne války z České republiky odjíždí zhruba deset tisíc kusů munice a alespoň jeden tank, raketomet či houfnice.“ Česko do 30. dubna 2025 poskytlo Ukrajině celkem 62 tanků typu T-72 v hodnotě 100 milionů dolarů a 16 systémů protivzdušné obrany 2K12 Kub v hodnotě 400 milionů dolarů.
V říjnu 2025 oznámil premiér Petr Fiala, že Česko Ukrajině od začátku plnohodnotné invaze zaslalo vojenskou pomoc v celkové výši převyšující 17 miliard korun.
Humanitární pomoc Ukrajině náhled|Materiální sbírka humanitární pomoci pro oběti rusko-ukrajinské války na Gymnáziu Kadaň K 28. únoru humanitární organizace Člověk v tísni dostala finanční dary na pomoc Ukrajině ve výši zhruba 350 milionů korun, Dárcovské fórum Darujme.cz uvádí téměř 170 milionů, Charita ČR vybrala 36 milionů korun, na sbírkové konto organizace ADRA lidé přispěli 18 milionů korun. Přehled většiny bankovních účtů pro zasílání pomoci zveřejnily Novinky.cz.
Prostřednictvím humanitárních organizací zasílají města, nemocnice i občané na Ukrajinu zdravotnický materiál jako obvazy, infuze, kanyly, dlahy, obvazy na popáleniny či léky. Speciální vojenský zdravotní materiál se chystá odeslat ministerstvo obrany. Čeká se na informaci od ukrajinské strany, kolik jednotek krve a krevní plazmy potřebuje. Zásilku pro humanitární konvoj, ve kterém budou strategické zásoby včetně elektrocentrál, připravuje radnice v Olomouci.
Již koncem února ve všech krajích vznikla asistenční centra na pomoc Ukrajincům přicházejícím do Česka (), která řešila jejich registraci, ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu.MV ČR: Seznam Krajských asistenčních center pomoci Ukrajině Ministerstvo zároveň zveřejnilo kontaktní telefonní číslo 974 801 802 a webovou stránku nasiukrajinci.cz v češtině i ukrajinštině, kde je možné získat informace o způsobech jak získat materální pomoc, ubytování a podobně.