náhled|vpravo|Palivové dřevo – tradiční využití biomasy Biomasa je souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. Odhaduje se, že veškerá biomasa na Zemi obsahuje 550 gigatun uhlíku, přičemž na rostliny z toho připadá 450 gigatun uhlíku. Tímto pojmem tak často označujeme rostlinnou biomasu využitelnou i pro energetické účely. Energie biomasy má tedy převážně svůj prapůvod ve slunečním záření a fotosyntéze, a proto se jedná o obnovitelný zdroj energie.

Celková hmotnost biomasy je obvykle stanovena vážením, popřípadě též odhadem z objemu nebo délky těla. U čerstvě nalovených organismů je stanovena živá nebo čerstvá biomasa. Přesnější je stanovení biomasy suché (sušiny) a sušiny bez popelovin. Energetická hodnota biomasy je stanovena buď spálením v joulometru, nebo na základě podílu proteinů, cukrů a tuků.

Ekologická definice Biomasa je v ekologii termín definovaný jako úhrn hmoty jedinců určitého druhu, skupiny druhů nebo všech druhů společenstva. Úhrn je součtem této skupiny na dané ploše. Může být rozlišen stav daných organismů, s ohledem na možnosti technického využití. U rostlin je takto rozlišována biomasa podzemní nebo nadzemní, biomasa suchá nebo ve vegetativním stavu. Jednotkami, v kterých jsou vyjadřovány tyto veličiny je celková hmotnost sušiny nebo objemové jednotky (litr, cm³, m³), nebo u čerstvé hmotnosti je používáno jednotek energie (joule).

Klimatologické využití Klimatologie zkoumá souvislosti mezi změnami klimatu a nárůstem či poklesem tvorby určité složky biomasy (např. rostlin nebo řas nebo organismů v krychlovém metru vody). Jde například o vliv globálního oteplení nebo snížení prostupnosti atmosféry pro sluneční záření.

Energetické využití Energetické využití biomasy zahrnuje:

SkupinaTechnologieProduktyVýstupySpalováníTeplo, elektřinaChemické přeměnyZplyňováníOlej, plyn, dehet, metan, čpavek, metanolElektřina, teplo, pohon vozidelRychlá pyrolýzaChemické přeměny ve vodním prostředíZkapalňováníOlejEsterifikaceMetylester řepkového oleje (MEŘO)-bionaftaPohon vozidelBiologické procesyAnaerobní digesceBioplyn, metanElektřina, teplo, pohon vozidelAlkoholové kvašeníEtanolPohon vozidelKompostováníTeplo (z chlazení kompostu)

Rozeznáváme především zbytkovou (odpadní) biomasu – dřevní odpady z lesního hospodářství a celulózo-papírenského, dřevařského a nábytkářského průmyslu, rostlinné zbytky ze zemědělské prvovýroby a údržby krajiny, komunální bioodpad a odpady z potravinářského průmyslu – a cíleně pěstovanou biomasu – energetické byliny a rychlerostoucí dřeviny.

Statková hnojiva jsou podle § 2 zák. č. 308/2000 Sb. „o hnojivech“ hnůj, hnojůvka, močůvka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného původu vznikající zejména v zemědělské prvovýrobě, nejsou-li dále upravovány.

Zařízení, která produkují z biomasy výrobky získávané obvykle pouze z ropy, se nazývají biorafinérie.

Evropský potenciál Evropská agentura pro životní prostředí ve studii z roku 2006 stanovila tzv. evropský potenciál biomasy, který by respektoval ochranu biologické rozmanitosti a vedl jen k minimu nepříznivých dopadů. V roce 2030 by mohlo být asi 15 % energetické poptávky v Evropské unii pokryto energií vyrobenou ze zemědělských, lesnických a odpadních produktů z čistě evropských zdrojů. Do roku 2030 by mohlo asi 18 % tepla, 12,5 % elektřiny a 5,4 % paliva pro dopravu pocházet z biomasy evropského původu.Miroslav Šuta: Bioenergie a biopaliva: Rizika a přísliby , respekt.cz, 6.3.2009 Biomasa se nyní ale do Evropy dováží, protože místní produkce nestačí pokrýt cíle využití paliv.

Biopalivo

náhled|upright=1.3|Zdroje biomasy Biopalivo vzniká cílenou výrobou či přípravou z biomasy. Představuje tedy jedno z možných využití biomasy, kterou lze jinak použít jako surovinu pro výstavbu, nábytek, balení, pro výrobky z papíru atd.

Možné rozdělení biopaliv: tuhá biopaliva kapalná biopaliva plynná biopaliva

V současnosti je chemická energie z biopaliv uvolňována hlavně jejich spalováním. Jsou vyvíjeny jiné účinnější metody pro jejich využití k výrobě elektřiny pomocí palivových článků. Biopaliva pokrývají 15 % celkové světové spotřeby energie, především ve Třetím světě, kde slouží převážně k vaření a vytápění domácností, ale relativně vysoký podíl mají biopaliva i ve Švédsku a Finsku (17 % a 19 %).

Zda a případně o kolik biopaliva snižují produkci skleníkových plynů, stále zůstává předmětem sporů. Biopaliva uhlíkově neutrální nejsou – už jenom proto, že k účinnému růstu rostlin je potřeba hnojivo, rostliny je třeba nějak sklidit, přetransformovat na biopaliva a přemístit do nádrží.

K výrobě biopaliva lze použít vodní řasy.

Odkazy

Reference

Literatura Akční plán pro biomasu, CZ Biom, MZe, http://biom.cz/cz/projekty/akcni-plan-pro-biomasu-pro-ceskou-republiku Biomasa, i-EKIS, http://www.i-ekis.cz/?page=zdroje_biomasa Konec levného jídla, Respekt č. 51–52/2007, str. 36

Související články Biorafinerie Ekologické zemědělství Permakultura

Externí odkazy

(česky) Biomasa: přehled výhod a nevýhod – Biomasa – využití, zpracování, výhody a nevýhody Seznam kotelen na biomasu – Atlas referenčních výtopen a kotelen na biomasu stránky České sdružení pro biomasu – Biom.cz Alternativní zdroje energie – výroba energie z biomasy Biomasa – co musíte vědět biomasa.pdf Potenciál biomasy Co je biomasa a jak se s ní topí., hobby.idnes.cz, 8. 4. 2009

Kategorie:Obnovitelné zdroje energie Kategorie:Životní prostředí