náhled|Pamětní bronzová deska Zdeňka Elgera z Elgenfeldu na jeho domě v Pellicově ulici v Brně
Zdeněk Elger z Elgenfeldu, křtěný Zdenko Jan (30. října 1871 Nové StrašecíMatriční záznam o narození a křtu Zdeňka Elgera z Elgenfeldu farnost Nové Strašecí – 15. prosince 1940 Brno), byl český strojař, konstruktér, vysokoškolský profesor, odborný publicista a soudní znalec.
Život Narodil se v Novém Strašecí do rodiny oficiála při c.k. berním úřadě Jana Elgera s Elgenfeldu (rodina byla nobilitována v roce 1808) a jeho ženě Antonii roz. Follmanové. Obecnou školu navštěvoval ve svém rodišti, ale v dalším studiu pokračoval již v Hradci Králové, kde studoval vyšší reálku.
Za dalším vzděláním odešel v roce 1889 do PrahyPobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Elger von Elgenfeld Zdenek (1871), kde studoval odbor strojního inženýrství na české vysoké škole technické. Zde složil v roce 1893 státní zkoušku, byl promován inženýrem a bezprostředně nastoupil do prvního zaměstnání ve strojírně "Märky, Bromovský & Schultz" v Hradci Králové jako konstruktér v oboru parních strojů pro cukrovarnický průmysl a vodárenství. V září roku 1897 s v Novém Bydžově oženil s dcerou místního lékaře Johannou Hánělovou,SOA Zámrsk, Matrika oddaných v Novém Bydžově, sign.115-6726, ukn.6887, str.502. Dostupné online s níž měl tři děti.
V roce 1899 odešel Elger do Adamova, kde se záhy stal šéfinženýrem a nedlouho poté i ředitelem tamních strojíren. Jeho působení v adamovských strojírnách však nemělo dlouhého trvání, od roku 1901 začal působit jako řádný profesor nauky o strojích na brněnské technice, kde setrval až do roku 1937. Zprvu vyučoval obecnou a teoretickou nauku o strojích a ve dvacátých letech vedl cvičení z paliv a olejů. Elger byl v letech 1902/03, 1914/15, 1922/23 a 1931/32 zvolen děkanem odboru strojního inženýrství a ve studijním roce 1905/1906 zastával také funkci rektora školy. Rovněž působil jako stálý soudní znalec, mimořádný člen Patentního úřadu v Praze, rada Patentního soudu a autor mnoha odborných publikací.Moravská zemská knihovna, Ing. Zdeněk Elger, Měření na strojích tepelných 1. díl, 1920
V roce 1936 nastoupil zdravotní dovolenou a roku 1937 odešel do důchodu. V prosinci roku 1940 Elger zemřel a následně byl pohřben v Lázních Bohdaneč.
Zdeněk Elger z Elgenfeldu vlastnil secesní dům v brněnské Pellicově ulici číslo 8, na němž je umístěna bronzová pamětní deska.Národní památkový úřad, památkový katalog, dům Zdeňka Elgera z Elgenfeldu
Odkazy
Reference
Literatura 1998 Chmel, Zdeněk. Galerie brněnských osobností. Díl 1. A-K. Brno: ANTE, 1998, str. 47. ISBN 80-902404-3-7 1999 Tomeš, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl. Praha: Paseka, 1999, str. 289 2012 Biografický slovník českých zemí. 1. vyd. 15. sešit Dvořák-Enz. Praha: Libri, 2012, str. 571. ISBN 978-80-7277-504-0
Související články Seznam rektorů Vysokého učení technického v Brně
Externí odkazy
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Děkan-rekordman byl „šlechtic původem, ale zejména duchem“ Zdeněk Elger z Elgenfeldu
Kategorie:Čeští strojní inženýři Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští soudní znalci Kategorie:Čeští konstruktéři Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Pedagogové na Vysokém učení technickém v Brně Kategorie:Rektoři Vysokého učení technického v Brně Kategorie:Děkani fakult Vysokého učení technického v Brně Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Narození 30. října Kategorie:Narození v Novém Strašecí Kategorie:Úmrtí v roce 1940 Kategorie:Úmrtí 15. prosince Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Muži