Alberschwende je rakouská obec v okrese Bregenz ve spolkové zemi Vorarlbersko. Žije zde obyvatel.
Geografie
Poloha Alberschwende se nachází v nejzápadnější spolkové zemi Rakouska, Vorarlbersku, v okrese Bregenz, na jih od Bodamského jezera v Bregenzském lese, severovýchodně od města Dornbirn a jižně od řeky Bregenzer Ach. Obec je přibližně 500 km daleko od hlavního města Vídně.
Nadmořská výška náhled|Hora Brüggelekopf tyčící se nad obcí Nejvyšším bodem na území obce je 1182 m vysoký vrchol oblíbené místní hory Brüggelekopf. Naopak nejnižší bod obce se nachází ve výšce 440 m v korytě řeky Bregenzer Ach. Náves v centru obce Alberschwende má nadmořskou výšku 722 m.
Členění obce Obec tvoří pouze jedno katastrální území, Alberschwende a dělí se na čtyři části, Müselbach, Fischbach, Dreßlen a Hof. Na jejím území se však nachází množství dalších menších osad (v lokálním nářečí "parcel"), např. Schwanteln, Achrain, Abendreute, Bereute, Rotach, Vorholz, Tannen, Reute, Maltach a Lanzen. Celkově má obec venkovský charakter. V roce 1996 tvořila 55,8 % zemědělská plocha, 37,1 % lesní plocha, 0,6 % alpské louky, 2,1 % sídelní plocha a 4,4 % ostatní plocha.
Sousední obce náhled|Poloha Alberschwende v rámci okresu Bregenz náhled| Hranice mezi obcemi Alberschwende a Langen/Doren Obec Alberschwende hraničí s devíti dalšími vorarlberskými obcemi (vyjmenovány jsou ve směru hodinových ručiček, počínaje severem), přičemž osm z nich patří také do politického okresu Bregenz, jsou to Bildstein, Buch, Langen bei Bregenz, Doren, Langenegg, Lingenau, Egg a Schwarzenberg. Pouze město Dornbirn, které leží jihozápadně od Alberschwende, patří do politického okresu Dornbirn. Spolupráce i vztahy s jednotlivými sousedními obcemi se liší díky rozdílně kvalitnímu dopravnímu napojení.Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. Eigenverlag, Alberschwende 1996, S. 21ff.
Hranice s obcí Langen bei Bregenz
Společná hranice probíhá pouze na krátkém úseku v délce asi 450 metrů v korytě řeky Bregenzer Ach na úplném severu obce mezi ústím potoků Rotach a Läuberbach. Ústí druhého jmenovaného potoka zároveň tvoří hranici s obcí Buch. Mezi obcemi Alberschwende a Langen neexistuje žádné přímé silniční spojení.Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. Eigenverlag, Alberschwende 1996, S. 21ff.
Hranice s obcí Doren náhled| Lávka pro pěší mezi obcemi Alberschwende a Doren Bregenzer Ach tvoří hranici mezi obcemi Alberschwende a Doren v úseku mezi ústími potoků Rotach a Weißach. Přímé spojení mají obce přes lávku v osadě Bozenau. Ta je však pro motorizovanou dopravu uzavřena.Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. Eigenverlag, Alberschwende 1996, S. 21ff.
Hranice s obcí Langenegg
Hranice Alberschwende a Langeneggu probíhá korytem Bregenzer Ach mezi ústími potoků Weißach a Bommerngraben. Mezi Langeneggem a vesnicí Müselbach existuje silniční spojení.
Hranice s obcí Lingenau náhled|Lingenauský silniční most I zde vede hranice korytem Bregenzer Ach mezi ústími potoků Bommerngraben a Subersach. Protože vesnice Alberschwende a Lingenau patřily obě od nejstarších dob do majetku klášteru Mehrerau, existovalo již od nepaměti také přímé spojení těchto dvou obcí, od roku 1836 také díky dřevěnému mostu. V letech 1964 až 1969 byl postaven Lingenauský silniční most, jakožto jeden z největších železobetonových obloukových mostů ve střední Evropě. Silnice L 205 propojuje přes 370 metrů dlouhý most obec Lingenau s vesnicí Müselbach (část obce Alberschwende).Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. Eigenverlag, Alberschwende 1996, S. 21ff.
Hranice s městysem Egg
Bregenzer Ach tvoří krátce také hranici mezi obcemi Alberschwende a Egg. Od ústí potoka Vogelkähnerbach sleduje společná obecní hranice tok potoka kolem osad Tuppen a Kaltenbrunnen až k jeho prameni na hoře Brüggelekopf. Tento bod je zároveň hraničním bodem s obcí Schwarzenberg. V oblasti Tuppen opouští silnice L 200, zvaná Bregenzerwaldstrasse, území obce Alberschwende a pokračuje územím obce Egg. Kolem hory Brüggelekopf jsou četné lesní cesty a turistické stezky spojující obě obce. K některým stavbám a budovám na území obce Egg se lze dostat pouze z Alberschwende.Vorarlberg GIS
Hranice s obcí Schwarzenberg
Od pramene potoka Vogelkennerbach má hranice zjevně náhodně nakreslený (klikatý) průběh až k osadě Schwanteln. Odtud hranice vede severozápadním směrem podél potoka Scheidbach až k soutoku s potokem Losenbach pod osadou Maltach. Zde se setkávají hranice obcí Alberschwende, Schwarzenberg a Dornbirn. Historicky významná je trasa přes průsmyk Lorenapass. V současnosti tvoří veškerá spojení mezi těmito obcemi pouze lesními cesty, turistické stezky nebo místními komunikace. Schwarzenberská část obce Maltach je napojena na silniční síť pouze přes Alberschwende.Vorarlberg GIS
Hranice s obcí Dornbirn
Od hranice s Dornbirnem se hraniční potok nazývá Stauderbach. Po překonání rokle Staudertobel se potok vlévá do říčky Schwarzach. Nedaleko od tohoto ústí začíná hranice s obcí Schwarzach.Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. Eigenverlag, Alberschwende 1996, S. 21ff. Silnice Achrainstrasse překračuje obecní hranice v oblasti osady Achrain.Vorarlberg GIS
Hranice s obcí Bildstein
Hranice mezi Alberschwende a Bildsteinem má zdánlivě náhodný klikatý průběh. Nejprve vede severozápadně směrem k osadě Farnach, poté severovýchodně k prameni Rotachbachu (zvaného také Gfellerbach), kolem osady Abendreute. Hranice pokračuje podél potoka až na hranici obce Buch.Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. Eigenverlag, Alberschwende 1996, S. 21ff. Bregenzerwaldstrasse překračuje obecní hranici v oblasti rokle Schwarzachtobel. Spojení mezi Alberschwende a Bildsteinem zajišťuje silnice L 7, zvaná Schwarzachtobelstrasse ve směru na Farnach. Další silniční spojení existuje také v oblasti Farnachmoos. Osada Bereute, která patří pod obec Alberschwende, je dostupná pouze po silnici přes území obce Bildstein.Vorarlberg GIS
Hranice s obcí Buch
Hranice obcí Alberschwende a Buch se setkávají v korytě potoka Rotachbach mezi osadami Rotach a Halder. Od toho místa se potok nazývá Grenzgraben ("Hraniční příkop"). Níže po proudu se jeho název opět mění, a nese jméno Läuberbach. Hranice obcí Alberschwende, Buch a Langen bei Bregenz se setkávají v místě, kde tento potok ústí do Bregenzer Ach.Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. Eigenverlag, Alberschwende 1996, S. 21ff. Všechny tři obce jsou vzájemně propojeny silnicí L 14 – Bucher Strasse. Kromě této silnice jsou obce propojeny i zpevněnou turistickou stezkou.Vorarlberg GIS
Přírodní památky
Vesnická lípa náhled|Vesnická lípa v Alberschwende Vesnická lípa v Alberschwende je stará asi 800 až 1000 let. Stojí na návsi před farním kostelem sv. Martina. Lípa je jedním z nejstarších stromů ve Vorarlbersku a nejstarší lípou této spolkové země. Zvěčněna je také na obecním znaku Alberschwende.
Podnebí V oblasti převládá vnitrozemské klima. Průměrná roční teplota v oblasti je 4 °C. Nejteplejším měsícem je červenec, kdy je průměrná teplota 15 °C, a nejchladnějším prosinec s −8 °C. Průměrné roční srážky jsou 1 852 milimetrů. Nejdeštivějšími měsíci jsou červen a červenec s průměrem 137 mm srážek a nejsušším měsícem je únor s 62 mm srážek.
Historie
Původ jména Název obce je odvozen od slova Schwende (česky mýtina) a křestního jména Alberich nebo Albrich, jež byl v názvu mýtiny uveden jako první osadník. Jméno obce je poprvé oficiálně zmíněno jako Albrichsswendi v ochranné listině od papeže Řehoře IX. pro klášter v Mehrerau z 23. prosince 1227. V roce 1231 se v jiné ochranné listině uvádí jako Albrichsuendi . V roce 1290 je vesnice zmíněna v klášterním berním rejstříku jako Albriswende, o deset let později jako Albrichsswendi. Montfortský berní rejstřík z roku 1379 hovoří o Albrissschwendi.Gemeinde Alberschwende (Hrsg.): Alberschwende. Heimat zwischen Rheintal und Bregenzerwald. 1996, S. 46.
Alberschwende před osídlením Oblast Alberschwende byla za posledních 1,5 milionu let několikrát postižena ledovými obdobími. Území dnešní obce tak kdysi leželo pod několik set metrů silnou vrstvou ledu. Vrchol hory Hochälpelekopf byl pravděpodobně nejbližším bodem, který nebyl pokrytým ledem. Zatímco o dřívějších dobách ledových neexistují téměř žádné spolehlivé informace, o poslední fázi zalednění, zvané Würm, existují přesnější představy. Asi před 24 000 lety se Rýnský a Illský ledovec posunuly tak daleko, že pokryly celou oblast dnešní obce. Svého vrcholu dosáhla tato doba ledová pravděpodobně před 18 500 až 17 500 lety. V té době se Rýnský ledovec táhl až k dnešnímu Singenu a za německý Dunaj. Při svém pohybu směrem od údolí Walgau byl ledovec vytlačen přes sedlo Alberschwende do Předního Bregenzského lesa. V oblasti Bödele se Illský ledovec srazil s ledovcem přicházejícím z Bregenzského lesa. Horní hranice ledovců byla v této době kolem 1350 metrů. Severozápadně se tlačící ledovec Bregenzkého lesa byl v oblasti Alberschwende přehrazen Rýnským a Illským ledovcem. Nad dnešním Alberschwende se tak vytvořily velké ploché firnové oblasti, které pokrývaly masy ledovce. Asi před 17 000 lety začaly ledovce postupně tát. Na spodních okrajích tajících ledových mas se zřetelně vytvořily okrajové ledovcové terasy, například u osad Vorholz, Tannen a Reute v nadmořské výšce 755 až 690 metrů. Když ledovce pomalu ustupovaly, vytvořilo se přírodní jezero mezi ledovcem Rýnsko-Illským, který se zastavil u Müselbachu, a ledovcem Bregenzského lesa, který již byl na ústupu. Ústup ledovce probíhal přes oblast dnešního německého městečka Oberstaufen. O několik staletí později bylo toto jezero z velké části znovu naplněno díky sedimentům četných řek, zejména pak Bregenzer Ach. Ledovcová masa se posunula na severovýchod a vyprázdnila krajinu mezi Bildsteinem a Fischbachem. Mokré louky a vřesoviště, které existují dodnes, jsou relikty této doby.
Od počátku osídlení do roku 1338 Osídlení náhled|Krajina kolem Alberschwende pravděpodobně sloužila Římanům jako lovecký revír
Když se Římané roku 15 př. n. l. zmocnili většiny Vorarlberska, žily zde již dva keltské kmeny: Vindelikové a Brigantiové. Po druhém zmíněném kmeni pojmenovali Římané své nově vybudované obchodní a vojenské centrum Brigantium, dnešní Bregenz. Obyvatelé tohoto raného sídla byli závislí na potravinách z okolí. Vzhledem k tomu, že údolí Alpského Rýna bylo v té době neustále zaplavováno a průběh koryta řeky Rýn se často měnil, začali se Římané přesouvat dále od řeky na úbočí Rýnského údolí. Z tohoto důvodu lze odhadovat, že Římané v té době využívali oblast Alberschwende jako lovecký revír v relativní blízkosti údolí. Předpokládá se však, že části Bregenzského lesa byly v letních obdobích využívány k alpskému zemědělství již před příchodem Římanů. Názvy polí a luk jako „Lorena“, „Bullersch“, „Subers“ nebo „Schadona“ pocházejí již z dob keltského osídlení.
V roce 259 Alamani dobyli a zničili Brigantium a jeho okolí. Ozbrojené konflikty však trvaly až do roku 400 našeho letopočtu. Poté, co utichlo stěhování národů, byla oblast před rokem 1000 trvale osídlena. Následně nejprve Gótové a později Frankové dobyli Vorarlbersko. Vysoce pravděpodobná možnost, že se jednotliví lidé v té době stahovali do oblasti kolem Alberschwende, se nepotvrdila, přestože ozbrojené konflikty se téměř výhradně vedly dole v Rýnském údolí. K osidlování a všeobecnému záboru místní půdy tak došlo o něco později.