Příběh inženýra lidských duší je román českého spisovatele Josefa Škvoreckého. Podtitul knihy zní Entrtejnment na stará témata o životě, ženách, osudu, snění, dělnické třídě, fízlech, lásce a smrti. Prvně vyšel román roku 1977 v kanadském Torontu, v exilovém nakladatelství '68 Publishers manželů Škvoreckých. Název knihy odkazuje na slovní spojení „inženýr lidských duší“, kterým spisovatele označoval sovětský diktátor Josif Stalin, a které se objevuje ve statích jeho ideologa Alexandra Alexandroviče Ždanova.
Toto silně autobiografické dílo lze chápat jako pokračování Škvoreckého dřívějších románů, především Zbabělců a Miráklu, v němž představuje hlavní postavu Danny Smiřický. Ve dvou dějových liniích se prolíná autorova současnost coby univerzitního profesora v kanadském exilu s jeho vzpomínkami na své mládí strávené za Protektorátu v Kostelci. Zatímco vzpomínky na válečný Kostelec nesou i přes tehdejší nebezpečnou dobu jistou míru nostalgie, podléhá v emigraci autor melancholickým pocitům a izolovanosti vyplývající z naprosto odlišného společenského prostředí nezatíženého válečnou a totalitní zkušeností.
Román patří k vrcholu tvorby Josefa Škvoreckého a k nejuznávanějším prózám české literatury 20. století. V roce 1985 obdržela anglická verze knihy ocenění Toronto Book Awards vydávané městem Torontem., v roce 2009 obdržel román polskou literární cenu Angelus. Roku 2018 byla kniha zařazena do výběru nejdůležitějších českých knih v anketě Magnesia Litera: Kniha století.
Styl a kontext
Původně dvousvazkové dílo je rozděleno do sedmi kapitol, z nichž je každá pojmenovaná po významném anglosaském spisovateli. Román je složen z volně pospojovaných epizod s řadou úvahových pasáží. Tento celek dále doplňují dopisy, jež v průběhu času Danny dostává od svých přátel. V textu se hojně vyskytují nepřekládané úryvky z angličtiny, latiny, občas němčiny a ruštiny. Postavy románu mluví širokou paletou nářečí a variant češtiny – Naďa Jiroušková mluví silným východočeským nářečím, Lojza ve svých dopisech postupně sklouzává od češtiny ke slovenštině, Blběnka mluví „čechoameričtinou“. Viz též úryvky textu v sekci níže.
Kromě samotného Dannyho Smiřického se některé postavy románu jako Dannyho spolužáci, členové jazzové kapely apod. objevily již ve starších Škvoreckého prózách. Román obsahuje jednak zmínky o skutečných historických osobách jako Milada Horáková, Rudolf Slánský, Alexandr Dubček či Gustáv Husák, jednak mají některé postavy románu zjevné předobrazy v reálných osobnostech (např. zpěvačka Suzi Kajetánová má předobraz v Evě Pilarové). Postava Jany Honzlové je navíc vypůjčena z románu Zdeny Salivarové, Škvoreckého manželky.
Richard Svoboda o knize ve Slovníku české prózy napsal:
Děj
Hlavní postavou a vypravěčem děje je autobiograficky laděný hrdina Daniel „Danny“ Smiřický, známý i z jiných Škvoreckého knih. V knize se střídají dvě dějové linie. Ta první z hrdinovy současnosti se odehrává v emigraci. Autor píše z pozice etablovaného českého spisovatele a současně profesora americké literatury na kanadské univerzitě v Torontu, který se účastní života místních českých exulantů. Ve druhé linii vyprávění pak autor často zabíhá myšlenkami do minulosti, především do svého dětství stráveného za německé okupace v Kostelci v Protektorátu.
V první dějové linii začíná pomalu stárnoucí profesor Danny Smiřický rekapitulovat svůj dosavadní život. V myšlenkách srovnává atmosféru strachu v komunistickém Československu s bezstarostnou atmosférou v Kanadě, kde si lidé důležitost svobody neuvědomují a někteří z nich vzhlížejí k Sovětskému svazu. Ve svých učebních hodinách debatuje se studenty o významu a smyslu jednotlivých klasických děl americké literatury a zabíhá často do svých vzpomínek a úvah, přičemž studenti, nikdy nekonfrontovaní s „opravdovými dějinami“ a totalitními režimy, mají o světě poněkud naivní představy.
Komunita torontských Čechů je pestrou směsicí typizovaných exilových postav popisovaných se značnou ironií (fašista Frank, magistr Máslo pronásledovaný československými agenty, pan Pohorský a jeho počty, mladá Veronika neodbytně toužící po návratu do Československa atd.). Patrně nejvýraznější postavou je Milenka Cabicarová, přezdívaná Blběnka, charakteristická svou angločeštinou a velmi odvážnými úbory. Smiřického špiclují českoslovenští agenti či jimi nastrčení amatéři, což Danny bere s klidem a jistým nadhledem. Z dopisů jemu adresovaným a vkládaným do textu se čtenář dále dozvídá osudy jeho dětských přátel a známých – většinou byli semleti krutými dějinami (mistr Vachoušek je popraven v 50. letech, kamarádka Rebekka emigruje do Izraele, kde padne její syn ve válce, bohoslovec Uher se stává agentem StB apod.).
Danny je svobodný a v průběhu děje si začne románek se svou studentkou pocházející z místní zámožné rodiny, Irenou Svenssonovou, kterou na její naléhání připraví o panenství. Tím ochladne jeho vztah s Margitkou Bočárovou, manželkou na invalidní vozík upoutaného bývalého politického vězně, které pravidelně poskytuje milostné vyžití. (Na konci knihy se ukáže, že manžel Margitky o všem celou dobu ví a manželce její zálety přeje, protože on sám jí pro své zranění nemůže být plnohodnotným milencem.)
V myšlenkách se Smiřický vrací do Československa a doby Protektorátu, kdy musel pracovat jako nuceně nasazený v kostelecké fabrice na montáž německých letadel Messerschmitt. Tam se sblíží s útlou vesnickou holkou Naďou, sirotkem, které její zasnoubení nebrání v tom, aby Dannyho připravila o panictví. Aby se před ní vytáhl, provede Danny ve fabrice amatérský pokus o sabotáž, který je záhy odhalen a Danny s Naďou jen o vlásek uniknou velkým problémům. Naďa krátce po válce umírá na tuberkulózu. K prostředí fabriky se vyprávění vrací často v souvislosti s místními toaletami, kam se někteří pracovníci chodí soustavně ulívat a poklábosit si. Tento diskuzní klub je zdrojem humorných situací. Méně humorné jsou pak následky diverzní akce Dannyho kamaráda Přemy Skočdopoleho, který nechá úspěšně vybouchnout kostelecký sklad benzínu. Nacisté ho sice nevypátrají, místo toho však zatknou téměř padesát nevinných lidí včetně Dannyho otce, z nichž se jen deset vrátí domů.
Ukázky
Čeština českých emigrantů v Kanadě je silně ovlivněna angličtinou. Výrazným příkladem je v tomto ohledu jazykový projev Blběnky:
V textu se objevuje značné množství úryvků v cizích jazycích, tak jako v následující ukázce. Autor si začne románek se svou studentkou Irenou Svenssonovou, dcerou místní honorace. Irena se ho nejprve pokusí neúspěšně svést:
Text je občas prokládán zněním dopisů, které autorovi v průběhu času píšou jeho přátelé. Úsměvně působí dopisy psané starým přítelem Lojzou, který se za ženou přestěhoval na Slovensko. Jeho dopisy jednak pokaždé obsahují tytéž pasáže, jednak jsou čím dál víc psány slovensky:
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Zbabělci Tankový prapor Prima sezóna
Externí odkazy
Digitalizovaný dokument ve fondu Národní knihovny ČR Odkaz na bezplatnou e-knihu na stránkách Městské knihovny v Praze Heslo v online Slovníku české literatury
Kategorie:Díla Josefa Škvoreckého Kategorie:Danny Smiřický Kategorie:Knihy z roku 1972 Kategorie:České romány