Petr Korda (* 23. ledna 1968 Praha) je bývalý český tenista, který na profesionálních okruzích reprezentoval Československo v letech 1987–1992 a po jeho rozpadu Českou republiku mezi roky 1993–2000.
Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál melbournský Australian Open 1998, po němž byl v únoru na singlovém žebříčku klasifikován na svém maximu – 2. místě. V danou sezónu mu dvakrát chyběl jediný vítězný zápas k tomu, aby se stal světovou tenisovou jedničkou. Spolu se Stefanem Edbergem triumfoval na Australian Open 1996 také ve čtyřhře. Finále dvouhry si zahrál na French Open 1992. Následující rok získal titul na prestižním Grand Slam Cupu, pro nejlepší hráče sezóny v rámci hodnocení grandslamu. Roku 1994 vyhrál s Janou Novotnou pro Českou republiku Hopmanův pohár.
V juniorské kategorii vyhrál s Cyrilem Sukem čtyřhru na French Open (1985), v závěru roku se stali juniorskými mistry světa, a o rok později zopakoval titul ve čtyřhře s Tomásem Carbonellem ve Wimbledonu (1986).
Za daviscupový tým Česka (do roku 1993 Československa) hrál v letech 1988–1997. Celkově odehrál 42 zápasů s poměrem 18 výher a 9 proher ve dvouhře, respektive 11 výher a 4 prohry ve čtyřhře.
Dlouhodobě jej trénovali Tomáš Petera a Ivo Werner.
Soukromý život V roce 1992 se oženil s tenistkou Reginou Rajchrtovou. Do manželství se narodily tři děti, golfistky Jessica Regina (nar. 1993) a olympijská vítězka Nelly (nar. 1998), a tenista Sebastian (nar. 2000). Rodina se usadila ve floridském Bradentonu, v sousedství Ivana Lendla.
Jako tréner vedl Radka Štěpánka, s nímž spolupráci ukončil před sezónou 2016. Koučoval také syna Sebastiana Kordu.
Tenisová kariéra Po úspěšných výsledcích mezi juniory vstoupil do mužského profesionálního tenisu v roce 1987. Premiérový turnaj ve čtyřhře získal o rok později s Milanem Šrejberem ve švýcarském Gstaadu. Debutový turnaj ve dvouhře vyhrál až pátým finálovým pokusem v srpnu 1991 na newhavenském turnaji, v němž porazil Gorana Ivaniševiće. Čtyřikrát se v kariéře probojoval do finále nejprestižnější skupiny turnajů – Grand Slamu – dvakrát ve dvouhře i čtyřhře.
Po finálové prohře v mužské čtyřhře na French Open 1990, kde vytvořil pár s Ivaniševićem, si zde zahrál finále dvouhry o dva roky později. V něm nestačil na obhájce titulu Američana Jima Couriera, když mu podlehl ve třech setech.
V sezóně 1996 se poprvé probojoval do finále na Australian Open, když se Stefanem Edbergem vybojoval titul v mužské čtyřhře. Jednalo se o poslední z jeho deseti deblových vítězství. Největší úspěch kariéry přišel o dva roky později. Na stejném melbournském grandslamu si zahrál finále dvouhry. Do turnaje nastupoval jako šestý nasazený. Ve čtvrtfinále svedl pětisetovou bitvu se čtvrtým nasazeným Jonasem Bjorkmanem, v semifinále přešel přes Slováka Karola Kučeru, jenž v předchozím kole porazil světovou jedničku Peta Samprase. Ve finále pak deklasoval devátého hráče turnaje Chilana Marcela Ríose stejným výsledkem, kterým zde porazil v československém finále roku 1989 Ivan Lendl Miloše Mečíře, tedy skórem 6–2, 6–2, 6–2. Úspěch jej katapultoval za Samprase na 2. místo žebříčku ATP ve dvouhře. Jednalo se o jeho vůbec poslední turnajové vítězství na okruhu ATP.
V sezóně 1998, kterou již nedohrál pro pozitivní dopingový test, mu dvakrát scházel jediný vítězný zápas k sesazení Samprase z „tenisového trůnu“, aby se stal světovou tenisovou jedničkou. Nejblíže tomu byl na dubnovém Masters v Monte Carlu, kde ve čtvrtfinále nestačil na Richarda Krajicka. Rozhodujícím momentem se stal tiebreak druhého setu, v němž prohrál 1–7 a celou sadu 6–7 na gamy. První dějství získal poměrem 6–4. Třetí, rozhodující set, pak ztratil 6–1. Ve čtyřhře byl nejvýše v kariéře klasifikován na 10. místě.
Velký zápas také sehrál v osmifinále US Open 1997, kde v pěti setech porazil obhájce titulu Peta Samprase.
Byl znám častým stříháním nohou, tzv. roznožkou po vítězném úderu.
Dopingová kauza Ve Wimbledonu 1998 měl pozitivní dopingový test, když mu byla v moči zjištěna přítomnost zakázaného anabolického steroidu nandrolonu v koncentraci dvacetinásobně převyšující prahovou hodnotu pro prohlášení testu za pozitivní.
V souladu s hlavou M Programu ITF mu byla nezávislou revizní komisí pozastavena činnost na jeden rok a odebrány body i peněžní výhra získané na turnaji. Korda se proti verdiktu komise odvolal k odvolacímu výboru ITF, který uznal existenci jím uváděných mimořádných okolností a pozastavení činnosti na jeden rok zrušil. Toto rozhodnutí vyvolalo negativní reakce mezi ostatními tenisty, z nichž někteří hrozili dokonce bojkotem nadcházejícího Australian Open. Pod tlakem veřejnosti a hráčů se ITF dne 8. ledna 1999 odvolal k Arbitrážnímu sportovnímu soudu (CAS) s požadavkem, aby soud roční zákaz činnosti potvrdil. Proti tomuto postupu se Korda bránil žalobou zpochybňující právo ITF odvolat se k CAS. V obou případech byl český tenista se svou obhajobou neúspěšný a původní trest zákazu činnosti na jeden rok byl Arbitrážním sportovním soudem s konečnou platností potvrzen.
K profesionálnímu tenisu se již nevrátil a ukončil aktivní kariéru.
Finále na Grand Slamu
Mužská dvouhra: 2 (1–1) Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledekFinalista 1992 French Open antuka Jim Courier 7–5, 6–2, 6–1Vítěz 1998 Australian Open tvrdý Marcelo Ríos 6–2, 6–2, 6–2
Mužská čtyřhra: 2 (1–1) Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledekFinalista 1990 French Open antuka Goran Ivanišević Sergio Casal Emilio Sánchez Vicario 7–5, 6–3Vítěz 1996 Australian Open tvrdý Stefan Edberg Sébastien Lareau Alex O'Brien 7–5, 7–5, 4–6, 6–1
Finálová utkání na okruhu ATP
Dvouhra: 27 (10–17)
Vítězství (10) Legenda Grand Slam (1–1) Tennis Masters Cup (0–0) Grand Slam Cup (1–0) ATP Masters Series (1–2) ATP Championship Series (2–5) ATP World Series (5–9)Tituly dle povrchu Tvrdý (7–8) Tráva (4–2) Antuka (0–2) Koberec (0–2)
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledekFinalista 1. 30. října 1989 Frankfurt, Německo koberec Kevin Curren 2–6, 5–7Finalista 2. 6. května 1991 Tampa, USA antuka Richey Reneberg 6–4, 4–6, 2–6Finalista 3. 22. července 1991 Washington, D.C., USA tvrdý Andre Agassi 3–6, 4–6Finalista 4. 29. července 1991 Montréal, Kanada tvrdý Andrej Česnokov 6–3, 4–6, 3–6Vítěz 1. 19. srpna 1991 New Haven, USA tvrdý Goran Ivanišević 6–4, 6–2Vítěz 2. 14. října 1991 Berlín, Německo koberec Arnaud Boetsch 6–3, 6–4Finalista 5. 4. květen 1992 Mnichov, Německo antuka Magnus Larsson 4–6, 6–4, 1–6Finalista 6. 8. června 1992 French Open, Paříž, Francie antuka Jim Courier 5–7, 2–6, 1–6Vítěz 3. 20. července 1992 Washington, D.C., USA tvrdý Henrik Holm 6–4, 6–4Vítěz 4. 31. srpna 1992 Long Island, USA tvrdý Ivan Lendl 6–2, 6–2Finalista 7. 5. října 1992 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Boris Becker 6–3, 3–6, 2–6, 4–6Finalista 8. 12. října 1992 Toulouse, Francie tvrdý (h) Guy Forget 3–6, 2–6Vítěz 5. 26. října 1992 Vídeň, Rakousko koberec Gianluca Pozzi 6–3, 6–2, 5–7, 6–1Finalista 9. 23, srpna 1993 New Haven, USA tvrdý Andrej Medveděv 5–7, 4–6Finalista 10. 11. října 1993 Sydney, Austrálie tvrdý (h) Jaime Yzaga 4–6, 6–4, 6–7(4), 6–7(7)Vítěz 6. 13. prosince 1993 Grand Slam Cup, Mnichov, Německo koberec Michael Stich 2–6, 6–4, 7–6(5), 2–6, 11–9Finalista 11. 14. února 1994 Milán, Itálie koberec Boris Becker 2–6, 6–3, 3–6Finalista 12. 7. března 1994 Indian Wells, USA tvrdý Pete Sampras 6–4, 3–6, 6–3, 3–6, 2–6Finalista 13. 2. května 1994 Munich, Germany antuka Michael Stich 2–6, 6–2, 3–6Vítěz 7. 8. ledna 1996 Dauhá, Katar tvrdý Júnis Al Ajnáví 7–6(5), 2–6, 7–6(5)Finalista 14. 22. července 1996 Ostrava, Česko koberec David Prinosil 1–6, 2–6Finalista 15. 16. června 1997 Halle, Německo tráva Jevgenij Kafelnikov 6–7(2), 7–6(5), 6–7(7)Finalista 16. 21. července 1997 Washington, D.C., USA tvrdý Michael Chang 7–5, 2–6, 1–6Vítěz 8. 27. října 1997 Stuttgart, Německo koberec Richard Krajicek 7–6(6), 6–2, 6–4Finalista 17. 10. listopadu 1997 Moskva, Rusko koberec Jevgenij Kafelnikov 6–7(2), 4–6Vítěz 9. 12. ledna 1998 Dauhá, Katar tvrdý Fabrice Santoro 6–0, 6–3Vítěz 10. 2. února 1998 Australian Open, Melbourne tvrdý Marcelo Ríos 6–2, 6–2, 6–2
Čtyřhra: 24 (10–14)
Vítěz (10) č. rok turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek 1. 1988 Gstaad, Švýcarsko antuka Milan Šrejber Andrés Gómez Emilio Sánchez 7–6, 7–6 2. 1988 Praha, Československo antuka Jaroslav Navrátil Thomas Muster Horst Skoff 7–5, 7–6 3. 1989 Stuttgart, Německo antuka Tomáš Šmíd Florin Segărceanu Cyril Suk 6–7, 6–3, 6–1 4. 1990 Monte Carlo, Monako antuka Tomáš Šmíd Andrés Gómez Javier Sánchez 6–2, 6–1 5. 1991 New Haven, USA tvrdý Wally Masur Jeff Brown Scott Melville bez boje 6. 1991 Berlín, Německo koberec Karel Nováček Jan Siemerink Daniel Vacek 3–6, 7–5, 7–5 7. 1993 Monte Carlo, Monako antuka Stefan Edberg Paul Haarhuis Mark Koevermans 6–2, 2–6, 7–5 8. 1993 Halle, Německo tráva Cyril Suk Mike Bauer Marc-Kevin Goellner 7–6, 5–7, 6–3 9. 1993 Cincinnati, USA tvrdý Andre Agassi Stefan Edberg Henrik Holm 6–4, 7–6 10. 1996 Australian Open, Melbourne tvrdý Stefan Edberg Sébastien Lareau Alex O'Brien 7–5, 7–5, 4–6, 6–1
Finalista (14) č. rok turnaj povrch spoluhráč vítězové výsledek 1. 1987 Palermo, Itálie antuka Tomáš Šmíd Leonardo Lavalle Claudio Panatta 3–6, 6–4, 6–4 2. 1989 Gstaad, Švýcarsko antuka Milan Šrejber Cassio Motta Todd Witsken 6–4, 6–3 3. 1989 Kitzbühel, Rakousko antuka Tomáš Šmíd Emilio Sánchez Javier Sánchez 7–5, 7–6 4. 1989 Praha, Československo antuka Gene Mayer Jordi Arrese Horst Skoff 6–4, 6–4 5. 1990 Mnichov, Německo antuka Tomáš Šmíd Udo Riglewski Michael Stich 6–1, 6–4 6. 1990 French Open, Paříž, Francie antuka Goran Ivanišević Sergio Casal Emilio Sánchez 7–5, 6–3 7. 1990 New Haven, USA tvrdý Goran Ivanišević Jeff Brown Scott Melville 2–6, 7–5, 6–0 8. 1991 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) John McEnroe Jakob Hlasek Patrick McEnroe 3–6, 7–6, 7–6 9. 1992 Monte-Carlo, Monako antuka Karel Nováček Boris Becker Michael Stich 6–4, 6–4 10. 1992 Gstaad, Švýcarsko antuka Cyril Suk Hendrik Jan Davids Libor Pimek bez boje 11. 1994 Mnichov, Německo antuka Boris Becker Jevgenij Kafelnikov David Rikl 7–6, 7–5 12. 1995 Milán, Itálie koberec Karel Nováček Boris Becker Guy Forget 6–2, 6–4 13. 1995 Washington, D.C., USA tvrdý Cyril Suk Olivier Delaître Jeff Tarango 1–6, 6–3, 6–2 14. 1996 Indianapolis, USA tvrdý Cyril Suk Jim Grabb Richey Reneberg 7–6, 4–6, 6–4
Chronologie výsledků ve dvouhře Turnaj 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Celkem SR Celkem výhry–prohry Grand SlamsAustralian OpenANHAAA2R2R1RQF1R3R1R1RW3RA1 / 1017–9French OpenAAA2RA2R2RF2R1R1R3R4R1R2RA0 / 1115–11WimbledonAAA3RA1R1R2R4R2R4RA4RQFAA0 / 917–9US OpenAAA1RA2R1R1R1RAQF3RQF1RAA0 / 911–9 Grand Slam SR0 / 00 / 00 / 00 / 30 / 00 / 40 / 40 / 40 / 40 / 30 / 40 / 30 / 41 / 40 / 20 / 01 / 39N/ASezóna v–p0–00–00–03–30–03–42–47–48–41–39–44–39–411–33–20–0N/A60–38 ATP Masters SeriesIndian WellsTurnaje se nekonalyTurnaje Masters SeriesPřed 1990A1R3RQFF2R1RAQF1RA0 / 811–8Miami2R2R3RSFQF2R4R2R4R1RA0 / 1014–10Monte Carlo2RA2R3R2R1R3RAQFAA0 / 77–7Řím1RASFAA1R2RA1RAA0 / 55–5Hamburk1RA2RA3R2RAAAAA0 / 42–4Kanada2RFQFSF2R2R3R1R2RAA0 / 913–9Cincinnati1R2RQF2R2R2R2R2RQFAA0 / 99–9Madrid (Stuttgart)3RQFQFQF1RAAW2RAA1 / 713–6Paříž1RQF2R3RQFASF3R2RAA0 / 811–8Masters Series SRN/A0 / 80 / 60 / 90 / 70 / 80 / 70 / 71 / 50 / 80 / 20 / 01 / 67N/A Sezóna: v–pN/A3–811–612–913–714–84–713–77–48–80–20–0N/A85–66Žebříček ATPkonec roku794.511.87.188.59.38.9.7.12.18.41.24.13.13.–1332.N/A
Chronologie výsledků ve čtyřhře