Zdeněk Schaefer (18. srpna 1906 Telč – 15. října 1974) byl český sklářský odborník (sklářský chemik) a mykolog. Zemřel po krátké těžké nemoci.

Studium Vystudoval reálnou školu v Telči a Brně-Husovicích, kde v roce 1926 úspěšně absolvoval maturitní zkoušku. Ve studiu pokračoval na vysoké škole, konkrétně na Vysoké škole technické v Brně, kde v letech 1926 až 1932 studoval obor inženýrství chemie se specializací na zpracování kovů a silikátů. Studium ukončil v době velké hospodářské krize, z čehož vyplývalo, že v prvních letech neodpovídala jeho zaměstnání získané kvalifikaci. Nastoupil ve Zbrojovce Brno.

Sklářský chemik Po absolvování povinné vojenské docházky se v roce 1935 přestěhoval do Hradce Králové, kde nastoupil jako chemický inženýr do Autorizovaného výzkumného sklářského ústavu. Po dobu deseti let se věnoval jako chemik ve výzkumu problémům tavení sklářských surovin a skla. Po skončení druhé světové války bylo potřeba obnovit sklářství. Schaefer v té době již platil za zkušeného odborníka, a proto byl povolán k účasti na obnově skláren. V září roku 1945 začal pracovat ve sklárnách v Dolním Polubném na Jablonecku. Nejprve byl vedoucím inženýrem. Po začlenění závodu do struktury Jabloneckých skláren působil jako náměstek podnikového ředitele.

Do výzkumu se Schaefer vrátil po necelých šesti letech v červnu 1951. Rok a půl působil na pozici vedoucího Výzkumného ústavu rezistenčního skla v Sázavě. Od počátku roku 1953 se vrátil na dva roky do Hradce Králové na jeho někdejší působiště ve Státním výzkumném ústavu sklářském. V letech 1955 až 1964 pracoval jako vedoucí laboratoře ve Výzkumném ústavu skla a bižutérie v Jablonci nad Nisou. Do Jablonce se v roce 1959 dokonce s celou rodinou přestěhoval. Poslední dva roky aktivní pracovní kariéry strávil ve Sdružení podniků technického skla v Praze. V roce 1966, tedy ve věku 60 let, odešel do důchodu. V oboru ale zůstal stále činný, když se ještě pracovně vrátil do jabloneckého výzkumného ústavu a navíc ještě připravoval sklářskou expozici do Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou.

Napsal dvě příručky pro sklářskou praxi. Lektoroval knihu Barvení skla (Kocík, Nebřenský, 1962).

Jako vyučující působil na průmyslových školách a na Vysoké škole strojní a textilní (dnešní Technické univerzitě) v Liberci, konkrétně na katedře skla a keramiky.

Příklady sklářských publikací 1937

Československé sklářské tavné písky. Sklářské rozhledy 14.

1938

Československé brusné písky. Sklářské rozhledy 15. Československé vápence a dolomity pro sklářskou výrobu. Sklářské rozhledy 15.

1939

Dodatek ke studiu o vápencích a dolomitech pro sklářskou výrobu. Sklářské rozhledy 16. Vulkanické horniny jako sklářské suroviny. Sklářské rozhledy 16.

1941

Živce pro sklářskou výrobu. Sklářské rozhledy 18. Horninové sklářské suroviny. Sklářské rozhledy 18.

1943

Ohnivzdorné hlíny ve sklářství. Sklářské rozhledy 20. Domažlické živce. Sklářské rozhledy 20.

1954

Několik slov k nakládání sklářské vsázky do pánví. Sklář a keramik, 4(11), 291–292.

1958

Vztah mezi složením a brusností skla. Sborník "Broušení a leštění skla", 80–99.

Mykolog O mykologii se začal zajímat v roce 1936. První práce v tomto oboru publikoval ve 40. letech (v Mykologickém sborníku — časopisu čes. houbařů, ve Vědě přírodní a v Přírodě). V té době se primárně věnoval holubinkám. V Hradci Králové a v Pardubicích také pořádal vycházky. V roce 1943 se začal zaměřovat na příbuzný rod ryzec (Lactarius), k jehož výlučnému studiu přistoupil o dva roky později (1945). Po získání zkušenosti určoval nebo revidoval dokladový materiál k ryzcům uloženým v mykologickém herbáři Národního muzea (mykologického oddělení Přírodovědeckého muzea) v Praze, v soukromém herbáři dr. Františka Šmardy a v herbáři botanického oddělení Moravského muzea v Brně. Navazoval úzké kontakty s řadou mykologů, kromě F. Šmardy také s Aloisem Procházkou či Karlem Křížem. Od nich získával také materiál, z něhož mohl určovat moravské či tatranské ryzce. Z tatranských ryzců zaslaných kolegy identifikoval druhy nové druhy: Lactarius albocremeus a L. tatrorum. Popsal také druh Lactarius echinoporus.

O ryzích uveřejnil 29 prací. K těm nejvýznamnějším patří seriál „Méně známé, vzácné a nové druhy ryzců ČSSR (I.—IX.)“ v časopisu Česká mykologie, jehož části vycházely postupně v letech 1954–1968. V této sérii nově popsal či pojmenoval devět druhů ryzců. Převážná část jeho práce ale nebyla nikdy publikována. O ryzcích i přednášel.

Schaeferovy mykologické poznatky a rukopisy obsahující systematický přehled rodu Lactarius v Československu se 174 pastelovými obrazy, 41 náčrty a rukopisem monografie jsou součástí botanické podsbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové.

Seznam mykologických prací 1940

Muchomůrka červená na podzim roku 1939. Čas. čes. houbařů 20: 42–43.

1941

Šestnáct dní na holubinkách. Časopis čes. houbařů 20: 97–99 & 143–147. Holubinka žlutozelená, Russula flavovirens B. R. Časopis čes. houbařů 21: 62.

1942

Jedlé holubinky podle hodnoty. Časopis čes. houbařů 21: 144–145.

1943

Některé vzácnější ryzce ze severovýchodních Čech. Čas. čes. houbařů 22: 3 9–40 & 109–110. Russula viscida Kudrna v severovýchodních Čechách. Věda přírodní, Praha, 22: 50–51.

1944

Russula brunneoviolacea Crawshay v severovýchodních Čechách. Příroda, Brno, 36: 158–159. Měnlivost holubinky ametystové. Věda přírodní, Praha, 22: 272–274. Několik kapitol z ekologie a biologie našich vyšších hub, Věda přírodní, Praha, 22: 292–299.

1945

Zvonovka jarní. Věda přírodní, Praha, 23: 288–290. Příspěvek ke studiu variability bedly vlnaté (Lepiota clypeolaria). Věda přírodní, Praha, 23: 185–186.

1946

Lactarius aurantiacus Fr. a L. porninsis Roli. Ryzec modřínový. Příroda, Brno, 28: 75–79.

1947

Ryzec oranžově hnědý. Lactarius ichoratus Fries. Česká Mykologie 1: 110–115.

1948

Nový druh ryzců: r. hradecký (Lactarius hradecensis sp. n.) Česká Mykologie 2: 83–85. Příspěvek ke studiu variability ryzce zeleního (Lactarius blennius Fries.) Česká Mykologie 2: 110–114.

1949

Jest ryzec bledý (Lactarius pallidus Fr.) totožný s L. rubescens Bres. a L. decipiens Quél.? Česká Mykologie 3: 49–54.

Ryzec statný (Lactarius representaneus Britz.) Česká Mykologie 3: 110–114.

1950

Ryzec ukoptěný — Lactarius picinus Fries. Česká Mykologie 4: 85–90.

1951

Ryzec statný — Lactarius representaneus Britz. Česká Mykologie 5: 47–48. Ryzec severský — Lactarius trivialis Fries. Česká Mykologie 5: 49–52.

1953

Barevné reakce mléka ryzců. Česká Mykologie 7: 108–112.

1954

Dva vzácnější ryzce blízké Lactarius theiogalus Fr., které popsal Velenovský z Čech [Méně známé, vzácné a nové ryzce ČSR I; L.cavinae Velen, et L.rugosus Velen.]. Česká Mykologie 8: 153–159.

1955

Méně známé, vzácné a nové ryzce ČSR II [L.marci-panis Velen, et L. rubrocinctus Fr.]. Česká Mykologie 9: 114–119.

1956

Méně známé, vzácné a nové ryzce ČSR III. [L.syringinus Z.Schaef.]. Česká Mykologie 10: 168–172.

1957

Méně známé, vzácné a nové ryzce ČSR IV. [L.chrysophyllus Z.Schaef.]. Česká Mykologie 11: 50–53.

1958

Méně známé, a nové ryzce ČSR V. [L.russuloides Z.Schaef., L.luteus Blytt, L. albocremeus Z. Schaef. et L.tatrorum Z. Schaef.]. Česká Mykologie 12: 205–212.

1959

Méně známe, vzácné a nové druhy ryzců ČSR VI. [L.curtus Britz. et L.fascinans F r.]. Česká Mykologie 13: 233–241.

1960

Méně známe, vzácné a nové druhy ryzců v ČSR VII. [L.cookei Z.Schaef., L. echinosporus Z.Schaef. et L.subtomentosus Z.Schaef.]. Česká Mykologie 14: 230–237. Ryzce s červeným mlékem. Čas. čes. houbařů (Mykol. Sborník) 37: 49–54.

1966

Méně známé, vzácné a nové druhy ryzců ČSSR VIII. [L.hradecensis Z.Schaef. et L.cupricolor Z.Schaef.]. Česká Mykologie 20: 151–159.

1968

Méně známé, vzácné a nové druhy ryzců ČSSR. IX. (L. m airei Malençon, L. pilatii n. sp.). Ces. Mykol. 22: 14–19, fig. 1–2. Příspěvek k poznání sekce ryzce pravého — Dapetes. Mykol. Zprav., Brno 12: 46–54.

1969

Ryzce skupiny Ichoratus. Mykol. Zprav. (Brno) 13: 39–44. Československé ryzce. – In: Zeměpisné rozšíření hub v Československu. Sborník referátů na 4. prac. konferenci československých mykologů v Opavě 2. – 5. 9. 1969: 101–109.

1970

Beitrag zum Studium der Milchlinge Sektion Dapetes. Schweiz. Z. f. Pilzkde, 48: 105–106 & 138–143.

1971

Poznámky k vyhodnocování barev v mykologii. Mykol. Zprav. (Brno), 15: 4–6.

1972

Ryzce (Lactarius) v díle Bruno Henniga. Mykol. Zprav. (Brno), 16: 7–10. Skupina Lactarius pyrogalus (Bull. ex Fr.) Fr., stirps Pyrogalus. Česká Mykologie, 26: 141–148.

1974

Druhy skupinky ryzce zprohýbaného — Lactarius campylus Otto ex Fr. Mykol. Zprav. (Brno), 18: 15–17. Druhy skupinky ryzce nasládlého, stirps Subdulcis. Mykologický zpravodaj (Brno), 18: 99–102.

Rodina Bratr Theodor působil v Brně jako hudební skladatel a profesor Janáčkovy akademie múzických umění.

V roce 1936 se oženil s Annou Katzerovou. Jeho dva synové se stali odborníky na sklářské stroje.

Odkazy

Reference

Kategorie:Čeští mykologové Kategorie:Narození v roce 1906 Kategorie:Narození 18. srpna Kategorie:Narození v Telči Kategorie:Úmrtí v roce 1974 Kategorie:Úmrtí 15. října Kategorie:Čeští skláři Kategorie:Muži