Galanta (, ) je okresní město na Slovensku, ležící v Trnavském kraji a v trnavské diecézi. Žije zde obyvatel. Přes 27 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.

Administrativní členění Městské části Javorinka (do roku 1961 Štefánikovo) Nebojsa Hody části pod správou města Garažd Kolónia

Geografie Galanta leží ve středním pásu jihozápadního Slovenska uprostřed Podunajské nížiny. Řeka Váh protéká ve vzdálenosti asi 6 km od Galanty, stejně jako řeka Derňa, západně od nich řeka Dudváh. Nejbližší vodní plochou je Vincovo jezero vzdálené asi 5 km od města Galanta a asi 1 km od města Sládkovičovo. Město má velmi dobré klimatické podmínky s vysokou průměrnou roční teplotou a optimální vlhkost.

Historie left|left|náhled|Galanta v roce 1698, mědirytina 265px|náhled|Novogotický zámek Esterházyů 265px|náhled|Renesanční zámek Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále Bély IV., kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v Pannonhalmě. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes Leopoldov roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů. V důsledku první vídeňské arbitráže byla Galanta v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.

Historické centrum města s památnými budovami bylo v letech 1948-1980 zlikvidováno.

Hospodářství Převažuje průmysl. Od roku 2002 působí v Galantě společnost Samsung Electronics Slovakia.

Doprava Galanta je železničním uzlem na křižovatce dvou tratí; jedná se o železniční trať Bratislava–Štúrovo a o železniční trať Galanta–Leopoldov. Galantou prochází silnice 75 a 507.

Kultura V Galantě prožil část dětství Zoltán Kodály, jehož otec zde byl vedoucí železniční stanice. Kodály se zde inspiroval lidovými tanci – orchestrální suita „Tance z Galanty“ (1934). Skladatelova socha byla slavnostně odhalena v roce 1982 v parku naproti kostelu.

Památky Renesanční zámek s barokní fasádou a mansardovou střechou Novogotický zámek (kaštiel) – rozsáhlá čtyřkřídlá stavba ve stylu tudorovské novogotiky ze 40. let 19. století Ruina opevněného hradu Nebojsa Pohřební kaple Esterházyů – založili ji Josef Esterházy a jeho manželka Rosalie, rozená Barthodeiszká Kostel sv. Štěpána krále Železniční nádraží z 60. let 19. století Židovský hřbitov Památník obětem holocaustu

Osobnosti Michal Dočolomanský, herec Karol Duchoň, zpěvák Mikuláš Esterházy, maďarský kníže Norbert Gombos, tenista Zoltán Kodály, hudební skladatel Tomáš Kovács, boxer Ivan Pavle, slovenský malíř Pavel Pochylý, horolezec Armin Stern, malíř

Partnerská města

Galerie

Odkazy Reference

Související články Galantský park Seznam měst na Slovensku

Externí odkazy

Kategorie:Okresní města na Slovensku Kategorie:Maďarské komunity na Slovensku