Index biologické stability je velmi jednoduchý, avšak zdlouhavý test biologické stability, založený na úbytku hmotnosti měřených materiálů v simulovaných podmínkách substrátů v květináči. Známé množství substrátu se vloží do plastového květináče a překryje se černou plastovou fólií, v průběhu pokusu se udržuje substrát stejně vlhký přídavkem vody. Každý měsíc se provádí vážení substrátů vysušených do konstantní vlhkosti. Ztráta hmotnosti organické hmoty se vyjadřuje v procentech a slouží jako ukazatel stability. Pokus trvá 120 dní.
Zajímavým zjištěním publikovaným v práci Lemaire (1997) je, že rašelina je méně stabilní než faremní komposty (viz tabulka 4).
Tabulka 4: Některé materiály a jejich index biologické stability dle Lemaire (1997)
Druh organického materiálu Index biologické stability poměr C:N faremní kompost 96,4 10 jemný faremní kompost 89,7 10 hrubý faremní kompost 93,5 13 kompost z borovicové kůry 97,4 92 jemná lignocelulosová vlákna 96,8 400 hrubá lignocelosová vlákna 95,3 400 hrubé kokosové vlákno 100 220 německá rašelina Sphagnum 93,4 20 – 40 finská rašelina Sphagnum 85,0 20 – 40 lněný odpad (parzeří) 59,6 110 obilná sláma 38 80
Literatura LEMAIRE, F.: The problem of the biostability in organic substrates, Proceedings of the international symposium on groving media and plant nutrition in horticulture, No. 450, 63 – 69; 1997
Kategorie:Kompostování