George (Georgis, Yorgos) Agathonikiadis (* 10. srpna 1947 Megali Sterna, Kilkis, Řecko) je česko-řecký filmový a divadelní režisér, scenárista a spisovatel. Byl jedním ze tří a půl tisíce řeckých dětí, které na přelomu 40. a 50. let po řecké občanské válce přijalo Československo. Nejdříve byl umístěn do dětského domova, později vyrůstal v Brně, kde se usadili jeho prarodiče.
Život Jeho otec bojoval jako partyzán, později byla do partyzánské armády povolána i jeho matka. V roce 1949 přijel se svými prarodiči a sestrou do Československa. Několik let strávil v dětském domově ve Veselíčku. Později odešel z dětského domova a žil v Brně spolu s prarodiči, jeho rodiče žili v Taškentu. Se svými rodiči a se svou druhou sestrou se poprvé setkal až v roce 1965. Vyučil se nejdříve soustružníkem, v roce 1968 začal studovat na střední škole v Brně design a kostýmní výtvarnictví. Režii studoval v letech 1973–1977 na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Díky svému hudebnímu talentu založil v Brně řecký orchestr, v Brně se také seznámil s významnými osobnostmi kulturního života (Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, Miroslav Donutil, Boleslav Polívka). Po vystudování FAMU působil v letech 1977–1978 v Československé televizi v Praze, v letech 1979–1983 pracoval v brněnském studiu Československé televize. V roce 1983 se vrátil do Řecka, kde působil mimo jiné jako šéf dramatické tvorby v řecké televizi ET-1. V současné době pracuje jako režisér dokumentární a dramatické tvorby pro Řeckou i Českou televizi.
Za svůj dlouhodobý rozvoj kulturní spolupráce mezi Českou republikou a Řeckem obdržel ocenění z rukou velvyslance České republiky v Athénách.
Dílo V roce 2009 natočil film Hořký sníh, v roce 2011 vznikl film Podzimní návrat v koprodukci české a řecké televize, současně byl i autorem scénáře. Film Stín smrtihlava natočil v roce 2012 a v roce 2018 režíroval film Můj strýček Archimedes, ke kterému napsal i scénář. Je autorem dokumentárních filmů o životě řeckých emigrantů v Československu, o vztazích mezi Řeckem a Českou republikou, o řecké kultuře, o významných osobnostech českých i světových aj.
Divadlo v Mostě uvádělo v jeho režii Felliniho Silnici, zpracování povídek Oty Pavla Povedený tatínek a my a hudební pohádku Kráska a zvíře na motivy klasické pohádky Jeanne-Marie Leprince de Beaumont.
Svou první knihu Na Moravě nekvetou olivy vydal roku 2015, v roce 2017 vyšla kniha Domácí řecká kuchyně, kterou napsal spolu s Veronikou Hájkovou. Kniha Mramorové sny vyšla v roce 2021. Je autorem dramat Zkáza Egopolis a Úsměv samoty.
Filmové a televizní režie – výběr Milý příteli Martinů (1998) Řek Zorba na Božím Daru (2007) Soluňský Čížek (2008) Hořký sníh (2009) Podzimní návrat (2011) Stín smrtihlava (2012) Můj bratr Ota Pavel (2015) Můj strýček Archimedes (2018) Řečtí umělci (2020) Pan herec Miroslav Donutil (2021) Ismail Kadare (2021) Tragédie soluňských Židů (2022) Děti bouře (2023)
Seriály – výběr 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem (2010) Neobyčejné životy (2012, Marta Kubišová) Cizinec je našinec (2013) Neobyčejné životy (2013, Daniela Kolářová, Ivan Trojan) Neobyčejné životy (2014, Bolek Polívka) Vůně krétské kuchyně s Miroslavem Donutilem (2016) Vůně albánské kuchyně s Miroslavem Donutilem (2020)
Drama – výběr Úsměv samoty (2020)
Bibliografie - výběr Na Moravě nekvetou olivy (2015) Domácí řecká kuchyně (2017, spoluautor) Mramorové sny (2021)
Reference
Externí odkazy
Rozhovor s autorem Rozhovor s autorem
Kategorie:Řečtí režiséři Kategorie:Řečtí spisovatelé Kategorie:Řečtí scenáristé Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Čeští režiséři Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století Kategorie:Absolventi FAMU Kategorie:Narození v roce 1947 Kategorie:Narození 10. srpna Kategorie:Narození ve Střední Makedonii Kategorie:Muži