Lausanne (), ve francouzštině ženský rod, v češtině se používá jako nesklonné jméno středního rodu,http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=380) , , ) je švýcarské město v západní frankofonní části země při severním břehu Ženevského jezera. Je politickou obcí a hlavním městem kantonu Vaud a také okresu Lausanne. S počtem obyvatel je čtvrtým největším městem Švýcarska po Curychu, Ženevě a Basileji.
Město Lausanne je součástí metropolitního regionu Ženeva-Lausanne a tvoří přes desetinu obyvatel tohoto regionu. Se 42,6 % cizinců (obyvatel s trvalým pobytem, avšak bez švýcarského občanství) patří Lausanne vedle Ženevy a Basileje ke švýcarským městům s vysokým podílem cizinců.
Lausanne je důležitým hospodářským, kulturním a vzdělávacím centrem a také významným dopravním uzlem západního Švýcarska. V Lausanne sídlí Švýcarský federální nejvyšší soud, Mezinárodní sportovní arbitráž a Švýcarský filmový archiv. V komplexu nedaleko Ženevského jezera sídlí administrativní centrála mnoha světových sportovních federací, například Mezinárodního olympijského výboru, jím řízené a spravované Olympijské muzeum a univerzita UNIL. Od roku 1994 nese město oficiální titul „hlavní město olympijských her“.
V roce 1923 zde byla podepsána Lausannská smlouva.
Geografie náhled|vlevo|Pohled na město od Ženevského jezera Lausanne se nachází ve střední části regionu Vaud na severním břehu Ženevského jezera. Území obce o rozloze 41,4 km² zahrnuje v jižní části horský svah prudce stoupající od jezera s hustě zastavěnou městskou oblastí Lausanne. Je ohraničena dvěma přítoky Ženevského jezera, řekami Chamberonne na západě a Vuachère na východě. V centru města se stékají potoky Louve a Flon, které jsou v současnosti z větší části svedené do potrubí. Údolí řek oddělují tři pahorky Cité, Le Bourg a Saint-Laurent. Od břehu jezera ve výšce 372 m n. m. se městská oblast rozprostírá přes plochý okrajový pás břehu jezera, který je podle polohy široký až 500 m, a dále směrem na sever na náhorní plošinu La Blécherette (620 m n. m.), do lesní oblasti Bois de Sauvabelin (663 m n. m.) a na terasu Vennes (až 700 m n. m.). Centrum města se nachází v nadmořské výšce 495 m n. m.
Na severovýchodě přiléhá k sídelní oblasti úzký pás území obce, který se táhne po svahu Montblessonu mezi údolími Flon Morand a Chandelar, obě v povodí řeky Paudèze, a až k náhorní plošině Jorat. Zde se nachází průsmyk Col du Chalet-à-Gobet (873 m n. m.) na švýcarské hlavní silnici číslo 1, která vede z Lausanne přes Moudon do Bernu. Severně od něj se rozkládá rozsáhlá lesní oblast Bois du Jorat, v níž se nachází jen několik malých mýtin (Chalet des Enfants, Chalet Boverat, Les Saugealles a Moille Saugeon). Nejvyšší bod v oblasti města Lausanne na Montagne du Château je zároveň nejvyšší nadmořskou výškou masivu Jorat (929 m n. m.). Touto pahorkatinou prochází kontinentální rozvodí mezi povodími Rhôny na jihu a Rýna na severu. Nejsevernější část oblasti města zahrnuje prameny a horní tok řeky Talent, která patří do povodí Rýna. náhled|vpravo|Pohled na jihovýchodní okraj města; Ženevské jezero v pozadí Na severozápadě patří oblast Vernand k Lausanne jako exkláva. Tato oblast je na západě a severu ohraničena údolím řeky Mèbre, která je přítokem Chamberonne a která je zahloubena do náhorní plošiny. Oblast zahrnuje lesy Bois de Vernand-Dessous, zemědělské a sídelní oblasti a průmyslovou a obchodní oblast Vernand.
Sousedními obcemi jsou Bottens, Bretigny-sur-Morrens, Chavannes-près-Renens, Cheseaux-sur-Lausanne, Crissier, Cugy, Ecublens, Epalinges, Froideville, Jouxtens-Mézery, Le Mont-sur-Lausanne, Montpreveyres, Morrens, Prilly, Pully, Renens, Romanel-sur-Lausanne, Saint-Sulpice, Savigny a francouzské obce Évian-les-Bains, Lugrin, Maxilly-sur-Léman a Neuvecelle. Při zpracování z roku 2000 počítal Federální statistický úřad do aglomerace oblast s 65 obcemi.
Podle územní statistiky z roku 1997 tvořila 42,9 % území obce Lausanne zastavěné plochy, 39,6 % lesy a lesní pozemky, 17,3 % zemědělská půda a 0,2 % neproduktivní půda.
Příroda V rozsáhlých zalesněných oblastech na severu a podél vodních toků Lausanne se některé oblasti zachovaly v přírodním stavu. Slouží jako rekreační oblasti v blízkosti aglomerace Lausanne a poskytují životní prostředí pro zvířata a rostliny. S rozlohou 40 km² je Jorat největší souvislou lesní oblastí v západní části Švýcarské plošiny. Přírodní krajina by měla být lépe chráněna jako Parc naturel du Jorat; za tímto účelem město Lausanne a čtyři další obce, které mají podíl na lesní oblasti, založily sdružení Jorat parc naturel.
Na západ od centra města, na břehu Ženevského jezera, se nachází Parc Louis Bourget, historický park, vedle kterého se nachází sídlo Mezinárodního olympijského výboru. Území parku zahrnuje lužní les při ústí řeky Chamberonne do Ženevského jezera a mokřadní biotop; tato zóna je jedinečnou přírodní rezervací.
Členění města náhled|vpravo|Mapa čtvrtí města Lausanne Centrum Lausanne tvoří čtvrti La Cité, Le Bourg, La Palud, Saint-Laurent a Le Pont. Přibližně do poloviny 19. století tvořily tyto čtvrti vlastní město Lausanne. Poté se město dále rozšiřovalo a okolní bývalé vesnice a osady byly začleněny do městské zástavby nebo se z nich staly obytné čtvrti. Patří k nim například Ouchy, Vidy a Cour u břehu jezera, Malley na nejnižší terase západně od města, La Blécherette a Bellevaux na náhorní plošině severně od města, Chailly (570 m n. m.) v údolí Vuachère, La Sallaz (616 m n. m.), Vennes a Rovéréaz na svazích východně od údolí řeky Flon.
Téměř celý svah Lausanne je dnes zastavěn, ale má několik větších volných ploch (parky, malé zalesněné plochy). Osídlená oblast Lausanne se rozrostla společně s oblastmi Chavannes-près-Renens, Renens, Prilly, Le Mont-sur-Lausanne, Epalinges a Pully bez jakýchkoli mezer.
Kromě toho patří ve venkovské severní části katastru k městu osady Montblesson (737 m n. m.) na svahu východně od Flon Morand, Vers-chez-les-Blancs (837 m n. m.), La Vulliette (850 m n. m.) a Le Chalet-à-Gaulan (850 m n. m.), které byly mezitím rovněž částečně doplněny novou zástavbou, Le Chalet-à-Gobet (861 m n. m.) na náhorní plošině Jorat, na úplném severu Montheron (723 m n. m.) a La Râpe (711 m n. m.) na Talentu, La Bérallaz (737 m n. m.) na jihu a Chalet Marin (736 m n. m.) na severu údolí Talentu. Exkláva Vernand zahrnuje obce Vernand-Dessus (645 m n. m.), Vernand-Dessous (613 m n. m.) a Le Boulard (560 m n. m.) a průmyslové a obchodní zóny Vernand a Bel-Air.
Historie Pravěk a starověk náhled|vpravo|Plán ruin osady Lousonna v dnešním centru města Městská oblast Lausanne byla osídlena již ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Po začlenění Helvécie do Římské říše se v oblasti dnešního Vidy, v místě přestupu z obchodních lodí na Ženevském jezeře na vozy tažené koňmi, rozvinul galorománský vicus Lousonna, jehož obyvatelé jsou poprvé zmiňováni v nápisech ve 2. století n. l. Původní obyvatelé, Helvéciové, se s Římany smísili. Název místa lze odvodit od keltského útvaru z *lausā „kamenná deska“ a přípony -ŏnna, která je častá v názvech vodních ploch a mohla původně označovat řeku Flon. Osada pravděpodobně dosahovala velikosti 1,2 km na délku a 250 m na šířku, což z ní činilo největší vicus na území dnešního Švýcarska. Další nápisy nalezené v oblasti Vidy zmiňují lodníky na Ženevském jezeře (nautae lacu Lemanno), organizované jako profesní skupina, několik římských památek postavených v Lousonně pro kult bohů (Ceres, Merkur, Apollón, Solus, Luna, Neptun) a několik obyvatel tohoto vicusu. Na počátku 21. století byly při vykopávkách objeveny ruiny dosud neznámého římského amfiteátru v Lousonně, který byl postaven pravděpodobně ve 3. století. Pozůstatky kamenných staveb římské až galorománské kamenné osady s templem, obdélnou bazilikou obestavěnou sloupy a se základy obytných staveb, jsou volně přístupné jako archeologický park, hlavní expozice je v přilehlém muzeu.
V průběhu 3. století bylo toto římské sídliště pravděpodobně také ohrožováno při útocích západogermánských Alamanů a snad poprvé zničeno kolem roku 260. Pravděpodobně po polovině 4. století a snad až poté, co římská armáda opustila kolem roku 400 rýnskou hranici, byla osada definitivně opuštěna. Ve 3. století se na kopci, kde dnes stojí katedrála, rozvinula malá řemeslnická osada či útočiště. Název římské osady byl nyní přenesen na toto místo.
V 6. století byl na tomto kopci postaven první křesťanský kostel, zasvěcený svatému Thyrsovi. Ve druhé polovině 6. století přenesl biskup Marius svůj stolec z Avenches do Lausanne a založil tak biskupství v Lausanne. V roce 594 byl pohřben v tehdejším kostele.
V roce 990 se anglosaský biskup Sigerich zmínil o vesnici Lousonna ve svém popisu poutní cesty do Říma.
Středověk náhled|vpravo|Radnice Palud Justice Zpočátku ještě poměrně malé město patřilo v letech 888 až 1032 ke království Horní Burgundsko. Během 11. století se Lausanne rozvinulo v politické, hospodářské a náboženské centrum. Město se stalo centrem světské vlády biskupů. V následujícím období, zejména ve 12. a 13. století, zažilo Lausanne skutečný rozkvět. Konečně v roce 1275 byla za přítomnosti papeže Řehoře X. a krále Rudolfa I. Habsburského vysvěcena katedrála Notre-Dame.
Obyvatelé Lausanne, kteří si v roce 1234 vybojovali svá první politická práva, se v následujících staletích opakovaně dočkali podpory savojských hrabat proti vládě biskupů. V roce 1476 bylo město obsazeno burgundskými vojsky pod vedením Karla Smělého a po bitvě u Grandsonu vypleněno konfederáty. Dne 6. července 1481 došlo ke spojení Cité a Dolního města, které se do té doby vyvíjely samostatně. V roce 1525 uzavřelo město smlouvy o hradních právech s Bernem a Fribourgem.
Nadvláda Bernu náhled|vlevo|Historická budova Akademie v Lausanne Nová kapitola v dějinách města Lausanne se začala psát v roce 1536, kdy vládci městského státu Bern pod vedením nejvyššího hejtmana Hanse Franze Nägeliho dobyli doposud savojský Vaud. V roce 1536 zřídil Bern (úřad Lausanne), komitát ve Welschlandu (Vaudu), který byl svým rozsahem mnohem větší než současný okres Lausanne. Rozkládal se od Venoge na severozápadě podél břehu Ženevského jezera na východ až před město Vevey, zahrnoval náhorní plošinu Jorat na severu a zasahoval do povodí řeky Broye na severovýchodě. Úřad v Lausanne (francouzsky ) byl rozdělen na okrsky Lausanne, Lutry, Villette, Glérolles, Corsier a Dommartin. Prvním lausannským hofmistrem byl v Bernu zvolen Sebastian Nägeli († 1549), bratr Hanse Franze Nägeliho.
Bernské úřady prosazovaly reformaci ve Vaudu a také v Lausanne a tehdejší biskup Sébastien de Montfalcon musel uprchnout do Savojska. Lausanne tak ztratilo status biskupského sídla (moderní biskupství Lausanne, Ženeva a Fribourg sídlí od roku 1613 ve Fribourgu). Lausanne je jedním z deseti švýcarských měst, kterým Federace protestantských církví v roce 2017 udělila označení „město reformace“.
Pro správu města udělil Bern nařízením z 1. listopadu 1536 významné právní pravomoci městské radě. Zatímco dohled nad Cité a vnějšími oblastmi úřadu v Lausanne náležel hofmistrovi, v ostatních městských čtvrtích měla městská rada spolu se Seigneurie de Lausanne soudní pravomoci.
Krátce po převzetí moci, v roce 1537, založili Bernští ve městě Schola Lausannensis, z níž se později stala teologická Académie de Lausanne a v 19. století Université de Lausanne. Profesoři akademie formovali vědecký výzkum v západním Švýcarsku v několika oblastech.
Skutečnost, že bernské úřady učinily z obyvatel Lausanne své poddané a Lausanne se tak stalo jedním z mnoha venkovských měst v Bernské republice, vzbudila u některých obyvatel odpor. Proto došlo k několika povstáním proti bernské nadvládě, včetně spiknutí Isbranda Dauxe v roce 1588, který chtěl Vaud přivést zpět pod Savojsko, a povstání pod vedením Jeana Daniela Abrahama Davela v roce 1723.
Moderní historie náhled|vpravo|Cité okolo roku 1900 náhled|vpravo|Letecký pohled z roku 1919