Panis angelicus (latinský výraz pro „Chléb andělský“) je předposlední strofa hymnu Sacris solemniis, jehož autorem je svatý Tomáš Akvinský. Text hymnu byl napsán pro liturgii svátku Těla a Krve Páně, spolu s dalšími modlitbami mše svaté a breviáře.
Tato strofa byla v minulosti často z celého hymnu vydělována a zhudebňována samostatně. Nejznámější zhudebnění je to od Césara Francka z roku 1872 pro tenor, harfu, cello a varhany, jež je součástí Franckovy mše Messe à trois voix.
Mezi další hymny Tomáše Akvinského týkající se Těla Kristova, jejichž části byly v minulosti samostatně zhudebňovány, patří „Verbum supernum prodiens“ (poslední dvě sloky začínají slovy „O salutaris hostia“) a „Pangue lingua gloriosi“ (poslední dvě sloky uvozuje verš „Tantum ergo“).
Zhudebnění Text „Panis angelicus“ byl zhudebněn jako moteto několika renesančními autory včetně João Lourenço Rebelo. V sedmnáctém století jej zhudebnil Marc-Antoine Charpentier. V pozdně romantickém období vznikla zhudebnění André Capleta, Camilla Saint-Saënse a nejznámější od Césara Francka.
Text Latinský textČeský překladAlternativní český překladPanis angelicus fit panis hominum; Dat panis cœlicus figuris terminum: O res mirabilis! Manducat Dominum pauper, servus et humilis.Z chleba andělskéhopro lid chléb se stává,pod způsobou jeho skutečnost je pravá.Ó div předivoucí: Nejchudším se dává, v pokrm Kristus všemohoucí.| valign="top" |Chléb andělský stal se chlebem lidí.Nebeskému chlebu byla dána pozemská podoba.Ó věc tak podivuhodná!Pána požívá pokorný a chudý služebník.''
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Latinské hymny Kategorie:Katolická liturgie Kategorie:Vokální hudba